Don't Tell Me

Kapitola 4

Napočítala jsem do pěti a otevřela oči. Přála jsem si být doma, ale to se nesplnilo. Pokoj se mi zdál ještě temnější než předtím. Byla noc a mí rodiče, asi spali. Proklouzla jsem ven na ulici. U nás se večer chodilo k moři, ale tady nebylo ani živáčka. Moře mi bude scházet. Šla jsem bosá bez cíle. Je mi všechno jedno. Chtěla jsem se schovat někam daleko, kde by mě nenašli. Šla jsem kolem hloučku kluků, kteří se na mě zvědavě dívali. Našla jsem telefonní budku a zavolala:

„Haló?" ozval se rozespalý hlas mého nejlepšího kámoše.

„Ahoj tady Brí." Řekla jsem mu.

„Brí proč takhle pozdě telefonuješ? Kde vůbec jsi?" divil se.

„Jsem v pořádku. Jen mi chybíš." Přiznala jsem.

„Ty mně taky, bez tebe to není ono. Je všechno v pořádku?" zeptal se podruhé.

„Je. Slib mi prosím...." nedořekla jsem. Došly peníze. Bouchla jsem do skleněné stěny budky. Zase jsem bezcílně toulala ulicemi. Asi jsem usnula v parku na lavičce. 

To je hodin, měla bych být už doma. Proběhla jsem ulicemi k našemu domovu. Před domem stálo policejní, ach ne, jdu pozdě. Vletěla jsem do domu, v obýváku seděl policajt. Byl mladý, asi teprve začínal, když mě uviděl, oddechl si.

„Ty jsi Brí, že ano?" zeptal se mě.

„Ano to jsem." Přikývla jsem. Prohlížel si mě.

„Rodiče jeli do práce, kdyby ses do oběda nevrátila, musel bych po tobě nahlásit pátrání." Informoval mě.

„To už nebude třeba, mohl byste odejít." požádala jsem.

„Já musím napsat hlášení." Omlouval se mi.

„Napište tam, že jsem šla na noční procházku, hlavně už vypadněte. " V mladíkových očích jsem viděla obdiv. Vstal a beze slova odešel. Došla jsem do kuchyně, snědla jsem rohlík a zmizela v pokoji. 

Rodiče mi zakázali mobil, dokud se nezlepší známky, sebrali mi i notebook. Vzala jsem míček a házela jsem s ním o zeď, omítka se drolila, tak jsem toho nechala. Chodila jsem po domě a přemýšlela, co budu dělat. Objevila jsem schody do sklepa, tak proč se do něho nepodívat? Rodiče mi to nezakázali. Rozsvítila jsem si baterku a sešla po vratkých schodech. Byl tu starý nábytek, a krabice v rohu. Přistoupila jsem ke krabici. Světlo baterky začalo zhasínat. Vzala jsem krabici a do ní hodila baterku. Poslepu jsem našla schody. Krabice jsem si vzala do pokoje, co znamená: Majetek Brí. Nakoukla jsem do krabice, kde mě čekal poklad.