/16. listopadu, 1994/
Když se Tara probudila, myslela si, že to bude další normální den. Usmívala se - ale pak si vzpomněla na úkol, který ji čekal.
Ruce si položila přes oči a vzdychla. Pořád nemohla uvěřit, co se to děje. Byla s Harrym vybrána, aby soutěžili o pohár tří kouzelníků. Téměř celá škola ji nenáviděla, právě zjistila, že profesor Moody z nějakého neznámého důvodu vaří Mnoholičný lektvar.
Další, co Tara věděla, byla Talia, jak křičí, ,,Vstávej, Potterová! Vstávej! Dneska všem s Harrym natřete nosy! Pohni, už tu je tvůj oblek! A musíš ještě jít na snídani! Vstávej, ty noho líná! Pojď! Už jsi poslední z téhle pitomé věže, kdo spí!"
Poslední věta Taru probudila a překvapením spadla stranou z postele. ,,Cože?!" řekla. ,,Kolik je? Kde je Harry? Kde mám oblečení a snídani?"
Talia se nad ní objevila s oslnivým úsměvem. V jedné ruce držela hřeben a přes druhou měla přehozený nějaký modro-bronzový kostým. Tara ihned viděla, co má její kamarádka v úmyslu.
,,Ne, ne ne ne ne ne," zahuhlala Tara odsunula se od hnědovlásky dál. ,,Prosím, Talio, nech mě žít!"
Talia protočila očima. ,,Prosím tě, vždyť tě jen učešu a pomůžu ti s tímhle kostýmem! Náhodou, vypadá úžasně!"
,,Ale Talio, je lepší zemřít při tom turnaji než při připravování se na něj!"
,,Prosím tě, oblékni se a já tě pak učešu," zasmála se Talia a hodila po Taře její kostým, který jí dopadl na hlavě. Tara si všimla zápachu novoty, který oblek vydával. S dalším povzdychnutím se zvedla na nohy a převlékla se. Nandala si na sebe nějaké úzké, kožené kalhoty, zavazovací boty, modré triko a přes to modrou mikinu s bronzovými pruhy a bronzovým nápisem POTTEROVÁ. Nakonec si přes všechno přehodila ještě dlouhý černý plášť s dalšími bronzovými pruhy a znakem Bradavic na prsou.
Zkráceně, cítila se strašně trapně, jak tak na sebe koukala v zrcadle.
,,Páni, Taro, tobě to sluší!" zajásala Talia a přiskočila k ní s hřebenem a gumičkou. Posadila ji na židli a dala se do práce.
Na Tařiný hlavě udělala něco lepšího, než co Tara čekala - žádné přehnané drdoly nebo princeznovské skřipce, které drží dvacet osm culíků. Talia ji pouze vlasy dala do vysokého culíku, který pak spletla do pleteného.
A Tara si musela přiznat, že jak tak na sebe koukala, s pletí čistou a vlasy pryč z obličeje a oblečená jako do cirkusu, jí to opravdu slušelo.
,,Asi se tě budu ptát častěji, ať mě češeš."
Talia se zasmála a zase ji vytáhla na nohy. ,,Pojď, potřebuješ se jít nasnídat. A pak vzhůru soutěžit."
*
/16. listopadu, 1994/
,,...A jako poslední půjdou Potterovi s Maďarským trnoocasým." dokončil Skrk.
Všichni kolem něj přikývli. Taře se každou minutou dělalo víc a víc blbě. Chtělo se jí zvracet, a při pohledu na draka, kterého Harry držel v ruce, měla chuť omdlít. Tohle na ní bylo moc.
,,Taro, Harry," zavolal ještě Brumbál. ,,Pojďte sem, jen na chvíli. Domluvíme se, jak budete soutěžit."
Oba dva k němu přešli. ,,Tak, víme, že bude soutěžit jen Harry." začal Brumbál. ,,Proto potřebujeme nějaký návrh na to, kde by mohla Tara být během úkolu."
ČTEŠ
Závidíš, Potterová? [Fred Weasley; Harry Potter]
Fanfikce**KOREKCE** ,,Ano, jsem Tara, sestra Harryho Pottera." Neřekli byste, že je to starší sestra Harryho Pottera. Po tom, co Voldemort zaútočil, Harry se stal slavným: byl v knížkách, všichni znali jeho jméno. Ale ona bylo zapomenuta. Po tom, co dostala...