Selekce

5. kapitola

Je den před odjezdem. Přípravy vrcholí. ,,Mes?,, zeptá se mě Eiw ,,chceš zabalit i tyhle šaty?" a přitom ukáže na fialové dlouhé šaty.
,,Klidně Eiw, nemůžu se dočkat." odpověděla jsem.
,,To ani já ne. Největší srandu si užiju navrhováním tvých šatů. Je to moje oblíbená činnost."
,,Počkat,ty mi budeš navrhovat i šaty?"
,,Ano Mes, ty to nevíš?"
,,Netušila jsem, že služky musí navrhovat i šaty..."
,, V pohodě. Víš co? Nechci se ti motat do tvých věcí tady v šuplíku. Půjdu s Angie za dům si hrát s míčem, aby si měla klid."
,,Ježiši, Eiw... Nevím, jak ti vic poděkovat."
,,Je to má práce Mes, jsem ráda, že jsem si mohla vybrat tebe, a né nějakou namyšlenou slečnu." usmála se a odešla směr Angie pokoj. Mezitím jsem si prošla věci ze šuplíku, kde jsem našla mnoho vzpomínek. Například fotku mě a mého zesnulého tatínka. Byl tak vysoký, hodný... Škoda že musel odejít tak brzo.
,,Mes?" zavolala na mě máma ,,můžeš přijít prosím dolů?"
,,Ano mami! Už běžím!" odpověděla jsem a ihned seběhla dolů.
Když jsem přišla dolů do kuchyně, uviděla jsem mámu, jak drží nějakou barevnou krabici. ,,Co to je?" zeptala jsem se.
,,Víš Mes,... Je to poslední věc, co ti zanechal tvůj otec, dokud .. dokud nezemřel. Řekl mi, že až se dostaneš do Selekce, mám ti to dát a ty, si to máš rozbalit až v paláci."
,,Co... co v tom balíčku je?"
,,To ano já nevím drahoušku, jen to předávám slova tvého táty. Uděláš to pro něj, a otevřeš si ten balíček až v paláci?"
,,Jasně, až tam budu hned ho rozbalím."
,,Dobrá" odpověďela a předala mi balíček. Nebyl zas tak těžký, ale byla jsem dost opatrná, aby se s poslední památkou na tátu, nic nestalo. Zalezla jsem si tedy do svého pokoje. Krabička zůstala v mém kufru a já mezitím dobalila věci. Byla jsem připravená. Eiw zóna přišla do pokoje ,,Mes, máš už zabaleno?"
,,Jasně že mám" řekla jsem.
,,To je dobře, co by jsis dala k večeři?"
,,Cokoliv"
,,Dobrá, co třeba palačinky?"
,,Jóóó! Palačinky!" zakřičela Angie.
,,Půjdeš je semnou připravit Angie?"
,,Anóó! Eiw!" a obě odešly dolů.
Zůstala jsem v pokoji sama, v naprostém tichu. Za pár minut se ale stálo něco nečekaného. Zapípl mi mobil. ,,Zřejmě mi přišla SMS" řekla jsem si a šla ke stolu, kde ležel mobil. Když jsem ho zapnula napsalo mi nějaké neznámé číslo. Otevřu jsem aplikaci na zprávy a klikla na zprávu. ,,Ahoj, jsi má kráska, a také má láska. Myslím na tebe den o noc,chci ti popřát dobrou noc. Tvůj tajný ctitel." Wow. Takovou zprávu jsem tedy nečekala. Mám tajného ctitele? ,,Mes! Pojď dolů!" slyšela jsem Eiw. Běžela jsem dolů a při večeři jsem se v jídle jen hrabala. Eiw mě po večeři odchytla ,,Mes? Proč si smutná? Nechce se ti jet na zámek?"
,,Nene Eiw, přišla mi SMS, a nevím co si o ní mám myslet."
,,Jaká? Přečti mi jí!"
Celou zprávu jsem ji přečetla. ,,Takže máš nějakou tajnou lásku? Ty se máš!" řekla mi Eiw.
,,To není dobré... vždyť víš proč."
,,Nojóno, ale určitě mu neodepisuj, třeba tě bude spamovat dalšími básněmi. Je to tak romantické."
,,Podle mě to není zas tak romantické, když mi posílá nějaký člověk SMSky. Co třeba když si spletl číslo?"
,,Taky možnost. Nech si to projít hlavou. Na zítra se musíme vyspat."
,,Okéj, dobrou noc Eiw."
,,Dobrou noc."