Selekce

10. kapitola

Minul mě. Opravdu mě vynechal a šel k jiné dívce. Byla jsem rozzlobená a smutná zároveň. Nechtěla jsem to dát na sobě znát. Proto jsem dojedla svojí porci a odešla.
,,Děje se něco Mes!?" s údivem se zeptala Eiw. Sedla jsem si na postel.
,,Trošku, asi..."
,,Víš co ? Svleču z tebe ty šaty a pak si spolu sedneme a vše mi povíš." navrhla Eiw.
Svlékla ze mě tyrkysové krátké šaty a všechny cennosti jako například prstýnky, náhrdelník....
,,Lepší?" optala se.
,,Ano"
,,Tak povídej. Co se stalo?"
,,Já... " řekla jsem ji celou pravdu. Už jsem to v sobě nemohla dusit. Řekla jsem ji o včerejší večeři s princem i o tom, že si mě skoro ani nevšimnul.
,,Tak tohle by ze mě udělalo taky smutnou, Mes"
,,Díky že si mě vyslechla. Je mi už lépe."
,,K vašim službám" a usmála se.
,,Nečekala jsem to, byl to pro mě šok."
,,Naprosto tě chápu!" řekla. Nevnímala jsem čas. S Eiw jsme toho prožili za těch pár dní dost zážitků a mě bavilo poslouchat její vtipy. Smáli jsme se tak nahlas, že i moje druhá služebná nás přišla omrknout. Najednou někdo zaklepal na dveře. Nechala jsem Eiw sedět, měla toho taky dost a já jsem ve spodním prádle šla otevřít. Otevřela jsem oči a otevřela pusu. Stál tam princ a já byla pouze ve spodním prádle. Naštěstí Eiw věděla co se děje a přinesla mi dlouhý kabát. Nasadila jsem si ho a pozdravila prince ,,Ehm... ahoj". Byl to dnes poslední člověk na planetě, kterého bych chtěla vidět.
,,Ahoj, já jen... čekám dole v sále už hodinu a půl, tak jsem se bál, zda se ti nic nestalo." odpověděl.
,,Ne! Nic se mi nestalo jak vidíš. Pokud je to vše co jsi mi chtěl říct, odejdi."
,,Ne, není to vše. Chci se ti omluvit za ten dnešní oběd. Nešel jsem za tebou kvůli tomu, abych se před tebou neztrapnil. Ale jak vidím udělal jsem špatně. A věř, že se ti opravdu omlouvám. Přijmeš mou omluvu?"
Eiw nám udělala soukromí. Mám ji ráda, vždy ví, co je nejlepší.
,,Možná...."
,,Co by sis přála drahoušku?" optal se.
,,Takže aby si mi neříkal drahoušku, protože ještě nejsem tvá..."
,,Dobře no, tak zlatíčko?"
,,Ne!"
,,Sluníčko?"
,,Ne!!"
,,Brouku?"
,,Ne sakra!"
,,Poklade?"
,,Si neodbytný! Víš to? " usmála jsem se.
,,Vím poklade... "
,,Ach...". Jak jsem vyslovila tuto částici, pomalu se ke mně obličejem přiblížil.
,,Mohu napravit to, co jsem minule pokazil?" zeptal se s úsměvem.
,,No, nevím zda je to dobrý nápad Willy...." Než jsem to stačila doříct, jeho rty se dotkly těch mých. Byly náramně teplé. Odtáhl se a já zatoužila po dalším.
,,Líbilo?"
,,Moc..." odpověděla jsem celá zaláskovaná. Ihned mě políbil podruhé. Bylo to něžné a přitom to vypadalo, jako by mě chtěl sníst.
,,Půjdeme tedy na vycházku?" odtáhl se.
,,Ano. Jakou jinou odpověď by si ode mě mohl čekat že?"
,,Třeba " a začal mě citovat ,,Proč bych s tebou měla někam jít hnusoune? Nebo Nejdu! S takovým nafoukancem!"
,,Ehm... Takže za prvé.... Takhle bych s nikým z královské rodiny nemluvila a za druhé, proč si myslíš že si hnusný? Hm?"
,,No, nevím. U nás v zámku moc holek nebývá... a já..."
,,Počkat, počkat" vyrušila jsem ho,, ty si se teď se mnou líbal úplně poprvé?" vykulila jsem oči.
,,Jak to říct... ano.."
,,Na první líbání to ušlo. Spíše to bylo jak od profesionála!"
Usmál se a zrudnul.
,,Dáš mi pět minutek?" řekla jsem,, musím se převléknout"
,,Jasně! Počkám tu na tebe" Zavřely se dveře a já žasla. Já se líbala s princem... .
,,Eiw? Kde si?" zavolala jsem
,,Tu!"
,,Dobrá, rychle mě prosím obleč do nějakého hadru, princ na mě čeká."
,,Takže jste to dali spolu dohromady?"
,,Ne, jen jsme se udobřili."
,,Dobrá.... Utáhnout... Hotovo! Utíkej!" řekla mi Eiw.