Selekce

26. kapitola

,,Ufff.....'' oddechla jsem si. Ihned co jsem přišla do pokoje začala jsem plánovat jak to všechno bude, jak a co mi ještě zbývá a co nechám až na potom. Eiw ke mně pomalu přišla a zaťukala mi na rameno. Docela jsem se polekala.
,,Neboj, ono se to spraví'' řekla mi.
,,Spraví? Ne! Zklamala jsem královnu. Už mi nikdy nebude důvěřovat a já už jsem to měla připravený. Ach! Jsem tak naštvaná..."
,,Aspoň že máš mě." usmála se a ukázala na místnost naproti mému pokoji.
,,Eh???''
,,Běž se tam mrknout'' řekla Eiw. Nazula jsem si svoje lodičky a utíkala do vedlejší místnosti. Nadechla jsem se a pomalu otevřela dveře. Ihned jsem ucítila vůni rozkvetlých růží. Dále bylo naproti pověšené bílé plátno s nápisem ''WELCOME QUEEN KATE!''. Na stolech bílé ubrusy, červené ubrousky, stříbrné příbory a rozházené lístky z růží. Každá židle měla své jméno. To byla fakt síla.
,,Děkuju! Eiw! Nevím jak se ti odvděčit! Mockrát děkuju!'' a rychle jsem ji obejmula.
,,Nemáš zač. Jsem ráda že se ti to líbí.'' usmála se na mě.
,,Ale ještě 2 věci nám tu zbývají...''
,,Jaké?'' udiveně na mě koukala.
,,Hry a šaty.'' odpověděla jsem smutně, i když už né zas tak moc.
,,Hádej kde je teď Lott, ano, vyrábí šaty. Do červena dle tvého návrhu. A hry? Ty už máme taky vymyšlené.'' oznámila mi Eiw.
,,Nevím, jak vám poděkovat.''
,,Hotovo!'' vběhla za námi Lott.
Byla jsem štěstím bez sebe. Nevím, co bych bez nich dělala. Byly to nejlepší kamarádky v tomto paláci. Kdykoliv jsem se na ně mohla obrátit. Byly moje opora. Byly v paláci moje všechno.
,,Nechceš královnu Kate už pozvat?'' zavrčela Eiw.
,,Mohla bych co?" a zasmáli jsme se.
Pomohli mi se dostat do šatů a Lott mi vykouzlila nádherný drdol, do kterého dala červené sponky.
,,Vypadáš úchvatně."řekly najednou. Já zrudla a obejmula je. Toto byla chvilka, která mi chyběla. Obejmutí.
,,Tak já už jdu." oznámila jsem jim a oni naznačily, že držejí palce. Pomalu jsem tedy přešla do přízemí a začala hledat královnu Kate. Nejdříve jsem se šla mrknout do hodovní síně, ale tak nikdo nebyl. Jako další místo na prohledání jsem si zvolila dámský salón. A hádejte kdo tam byl. Královna Kate.
,,Jé, ahoj Melisso. Copak potřebuješ?" zeptala se mě.
,,Dobrý den, já jen ... něco jsme pro vás připravili." oznámila jsem ji s úsměvem.
,,Pro mě? Ježiš, to jste nemuseli."
,,Je to místnost A23 v prvním patře. Byla by jste tak hodná a dostavila se tam okolo dvanácté hodiny?" zeptala jsem se.
,,Jistě, bude mi potěšením." usmála se.
,,Děkuji." uklonila jsem se a otočila se směr východ.
,,Ty už někam zase pádíš? Doufám že ne zase za princem." ušklíbla se na mě.
,,Ne-ne já... Nejdu za nim." zakoktala jsem. Začala se smát.
,,Dobře, a jak se ti princ zamlouvá?" výzvýdala mě.
,,Je strašně fajn, máme podobné záliby, je taky moc hezký, má pěkný pokoj, jeho úsměv mi vždy zlepší celý den. On je prostě nejlepší." začala jsem se jí vyzpovídat.
Ona se mezitím vždy koukla za mě a já si myslela, že kouká jen na obraz nad dveřmi. Jenže ono to tak nebylo. Pořád jsem o něm básnila, nepřestala jsem, dokud mě ze zadu někdo neobjal. Zčervenala jsem. Královna Kate se na nás tak hezky dívala, a Willy me přitiskl k sobě a přiložil jeho rty k mému uchu.
,,To je tvoje práce?"
,,Moje plány, ale zrealizovaly je moje služebné pošeptala jsem mu do ucha.
,,Ahoj teto Kate." pozdravil ji jako džentlmen, pustil mě a políbil ji ruku. Poté mě ihned zase objal. Byl to fakt příjemný pocit.
,,Zdravím i tebe Willy." řekla ,,už máš vybranou holčinu?" a zamrkala na Willyho.
,,No......" odpověděl Willy.