20. kapitola

1.5K 85 3
                                    

,,Ahoj Mes!
Tak co? Jak je na zámku moje Lady? Mluvila jsi už s princem? Wohoo! Nemůžu se dočkat až tě uvidím. Rozbil se mi mobil, a máma mi zakázala použít ten její, tak jsem zvolila dopis. Já i máma ti fandíme! Ve středu ti budu držet palce, aby si nevypadla! Tak zatím, brzo napíšu. Tvoje milovaná Angie."
Dopis, Angie, domov... Opět jsem měla slzy v očích.
Ale teď jinak, tento dopis byl napsán před dvěma dny, dnes je středa. Velké rozhodnutí. Princ Willy si tu nechá pouze 8 lidí, a v dalším kole zůstanou pouze 3. Teď jsem měla chuť na společnost, tak jsem se šla mrknout do salónku. Byly tam 4 dívky, Eline, Corneli, Fiona a Rebecca. S Fionou a Rebeccou jsem se nikdy nebavila, maximálně pozdravila na chodbě. Šla jsem se tedy představit.
,,Ahoj, ty jsi Rebecca že? A ty Fiona?! Těší mě."
,,Jojo, ahoj." odpověděla Fiona, která se na mě ani nepodívala a pokračovala v malování jejích nehtů.
,,Ahoj, mě též těší." řekla Rebecca.
,,Tak jak se těšíš na večer?" zeptala jsem se Rebeccy.
,,Jsem strašně nervózní, nikdy nevíš, kdo vypadne, a kdo zůstane. A jaké máš pocity ty?"
,,Já si dost věřím." řekla jsem a zasmála jsem se.
Po dlouhém rozhovoru s Rebeccou jsem se s ní rozloučila. Byla fajn, a myslím že bychom si rozuměli. Jen musíme vyhrát to nejhorší kolo, kdy vypadne 22 lidí. Neskutečné...
Když jsem vycházela schody do mého pokoje, potkala jsem Cama, ale ten na mě hodil pohled, který mi měl naznačit ''Promiň, ale mám práci."
,,Lady Mes!" zvolal na mě známý hlas.
,,A-ahoj Willy."
,,Mohu s tebou mluvit? O samotě?" prosil Willy.
,,Kam chceš jít?"
,,Do zahrady?"
,,Dobrá" odpověděla jsem.
V zahradě jsme našli soukromé místo pod třešní, takže jsme si mohli v klidu popovídat.
,,Tak co máš na srdci Willy?" optala jsem se.
,,Je to ohledně dnešního vyřazování, bojím se, že se mnou lid nebude spokojen."
,,Je to tvoje volba ne?"
,,Tak jasný, ale obyvatelé mají své favority, a když vyhodím jejich favorita, budou na mě asi házet rajčata."
Tomu jsem se musela zasmát. Moje bujná fantazie si představila právě Willyho, jak má na sobě pár rozmáčklých rajčat. Je to ode mě sice hnusné, ale svojí fantazii neuhlídám.
,,Je to na tobě, ty budeš s tou ženou do konce svého života."
,,Máš pravdu, díky." poděkoval v klidu Willy.
,,Takže už máš pár holek na vyhození?"
,,To se říct nedá, ale mám prostě asi 5 dívek, které si tu chci stoprocentně nechat, chci je více poznat."
,,Aha..." zesmutněla jsem.
,,Ale nemáš se proč strachovat, protože tebe si tu nechám i přesto, že nebudeš tu chtít zůstat."
,,O-opravdu?" vykulila jsem na něj oči.
,,Nevím, zda si to uvědomuješ, ale třeba teď se ti tu vyzpovídám, ale ostatním holkám ne. Hledal jsem tě dnes celý den, jenomže byl tu zmatek kvůli těm kuchařům."
,,Díky Willy, moc si toho všeho cením."
,,Běž se připravit, brzy začne velkolepá show, kterou uvidí celá země."
,,Máš pravdu, tak já běžím, ahoj! A ještě jednou díky."
,,Ahoj, lásko." usmál se na mě.
Koukla jsem na hodiny. Měla jsem jen hodinu a půl do přímého přenosu. Super.
,,Mes! Kde se couráš?" zařvala na mě Eiw.
,,Byla jsem na tajné schůzce."
,,Chápu, no s Lott jsme ti vyrobili tyhle modré šaty, tak snad se líbí. Byly bychom rády, kdyby sis je vzala právě na tuto akci."
,,Jsou překrásné, opravdu, děkuju."
Co nevidět jsem byla převlečená, učesaná, namalovaná a připravená na rozhodující moment.

SelekceKde žijí příběhy. Začni objevovat