Selekce

38. kapitola

,,Chutnalo Vám?" optal se Cam s úsměvem  na tváři směrem k Eiw.
,,Jistě." odpověděla Eiw.
,,Jo." řekla jsem naštvaně. Celý tenhle večer bych nejradši vymazala ze svého života. Štvalo mě to, a fakt hodně.  Neměla jsem náladu, se s nimi dál bavit, proto jsem se rozhodla odejít bez rozloučení. Zvedla jsem se se ze židle a zuřivě jsem odešla. Nechápala jsem svoje chování, zalezla jsem si do postele a hrála na mobilu hru. Skákalo se tam s ovcí, a na pár minut mě to zabavilo. Poté jsem mobil uložila do šuplíku a sáhla pro pytlík bonbónů Haribo, které jsem měla od příjezdu. Jedla jsem a pořád vzpomínala na ty jejich zamilované ksichtiky.
Má mě vůbec Cam rád? Nesnaží se třeba nějak něco ze mě dostat?
Otevřely se dveře a v nich stála Eiw.
,,Eh, Melisso.. Já.." začala Eiw.
,,Mlč Eiw, nemám na tohle fakt náladu."
,,Omlouvám se, nemohla jsem odolat, opravdu se mi... "
,,Říkám nemám na to náladu..! Co se ti?"
,,Líbí..." hodila smutný úsměv.
,,Vypadni! Nechci tě dnes už vidět!" zakřičela jsem. Ona se na mě smutné podívala, sklopila hlavu a odešla.
Byla jsem na ni až tak hrubá? Vždyť... Co čekala, když se zamilovala do mého kamaráda!? Nebo ho neberu už jako kamaráda?
Opět jsem byla v pokoji sama a rozhodla jsem se, že opět napíšu Tajnému ctiteli, abych si připadala v nějaké společnosti.

Ahoj, Tajňáku :* Mes

Po pár minutách se ozvalo pípání esemesky.

Ahoj princezno, co se děje, že jsi napsala? :* T.C

Nic, chci si psát, nyní sedím sama v pokoji a nudím se. Mes

Och, tak to jo. V jakým si pokoji? Patro a číslo... T.C

První patro a číslo pokoje myslím... A17 :* proč? Mes

To uvidíš :* T.C

Uvidím co? Jsi hloupá Melisso! Tys mu to řekla, teď tě zavraždí!

Nechám se překvapit, zítřek platí? :* Mes

Jistě že, princezno.
Omluv mě ale už budu muset, práce volá. Ahoj :* T.C

Ahoj :* Mes

Skončila jsem s posíláním SMSek, a řekla si, že mám opět hlad. Sešla jsem schody do přízemí, a zamířila si to po tmě se svíčkou do kuchyně. V paláci byl opravdu krásný klid, nikde ani živáčka. Otevřela jsem dveře kuchyně. Slyšet byly pouze tikající hodiny nad mikrovlnou troubou. Vzala jsem si z lednice nějaký sladší jogurt a šla si sednout do obýváku pro kuchaře. Nevěřila jsem vlastním očím. Po otevření dveří jsem uslyšela pouze zrychlený dech, který v kuchyni nebyl vůbec slyšet. Přišla jsem blíž k černému gauči a opatrně nahlédla zda se nic neděje. Byla tam Eiw a.... 
Cam. Cam byl nad ní a líbal jí krk. Eiw si to opravdu užívala. Co mě ale zarazilo nejvíce, bylo to, že oba dva byli v dané chvíli úplně nazí. Tohle jsem neměla zapotřebí. Z toho, co jsem viděla jsem byla v šoku, až v takovém, že mi spadla lžička a jogurt na zem. Jogurt se samozřejmě celý rozlil po podlaze, a já si ho naťapala na moje noční přezuvky s králičí hlavou. Oba dva, když uslyšeli, že je něco za nimi, se otočili a já měla dřevěný nohy. Chtělo se mi brečet a utíkat. Eiw se na mě podívala tím pohledem jako " závidíš co"? A Cam, ten stuhl jako já. Moc jsem nekoukala na jeho tělo, ale zajímala mě jediná věc - jeho oči. Bylo to snad poprvé v životě, co jsem nevěděla, co si zrovna v danou chvíli myslí. Koukali jsme si z očí do očí, dokud se mi slzy neprodraly na povrch a nezačaly stékat po tváři. Pomalu jsem se s mýma dřevěnýma nohama otočila a s brekotem utíkala do své komnaty.
,,Mes!... Já!... Já ti to vysvětlím!" křičel na mě Cam,dokud jsem mu neutekla. Otevřela jsem dveře, vlezla do pokoje, zamkla a sedla si na zem.