Selekce

42. kapitola

,,Ty nevíš? Já jsem ..." řekl neznámý kluk.
,,Jsem T.C..." oznámil mi ten muž.
,,Co-cože?"
,,Uch, mé opravdové jméno je Thalin, ale ty mi můžeš říkat The." usmál se na mě.
V tu chvíli jsem nevěděla vůbec co říct. Byla jsem zaskočená a přitom ráda, že ho poznávám. Počkat, neviděli jsme se už?
,,Jsem Mes." oznámila jsem.
,,Já vím. " zasmál se.
,,Proč, proč si tu? Proč si se vydával za mojí rodinu?"
,,Jsem tu, protože nám to setkání před dvěma dny nevyšlo. A vydával proto, že by mě sem jinak nepustili."
,,Dobrá... Potřebuješ něco důležitého?" optala jsem se.
,,Ne, jen jsem ti chtěl dát sbohem."
,,Sbohem?"
,,No, jaksi se ten fňukan z paláce oženil s Lady, tedy nyní princeznou Treou. "
,,Cože!?" zakřičela jsem.
,,No.." řekl mi.
,,Tak dobrá..."
Prohrála jsem. Jsem pryč ze Selekce. Odjíždím domů. Co Cam?
,,Jsi v pohodě broučku?" zeptal se mě, a položil mi ruku na mojí.
Koukla jsem se nejdříve na bod dotyku, poté na jeho obličej. Okem jsem se vrátila na jeho ruku. Uvědomila jsem si, koho mi připomíná.
,,Ty jsi byl už párkrát tady v paláci?" zeptala jsem se.
,,Ano." usmál se jeho sexy pohledem.
,,A při čem? Při jaké události?"
Chvilku mlčel. Zřejmě přemýšlel nad odpovědí.
,,Chceš říct pravdu?"
,,Samozřejmě."
,,Byl jsem tu v době přepadení paláce. Zřejmě už sis všimla, že mám na ruce ten kompas." a povytáhl si rukáv od jeho košile ,,Všimla sis toho, když jsem tě nechal žít, i nyní."
,,Jsem ráda, že ses mi přiznal."
,,Já jsem rád, že neječíš. Tak sbohem Mes." řekl a otočil se směr dveře.
,,To už jako odcházíš?!" řekla jsem docela smutně.
,,Nemám na vybranou, jsem tu pod jiným jménem, vždyť.. jsem zabíjel lidi!"
,,Já to vím, ale mě si nezabil. Proč?"
,,Protože jsem myslel, že tuto Selekci vyhraješ. A navíc, líbila jses mi a jsi mi dost sympatická.". Nad jeho slovy jsem roztekla.
,,Ty jsi taky fajn a mě hodně sympatický."
,,Díky. Tak já půjdu."
,,Ozveš se mi? Uvidíme se ještě?"
,,Určitě si můžeme psát zprávy, jako dopodud, rád tě poznám více dopodrobna. A zda se uvidíme? Jasná páka!" usmál se a dál mi vzdušný polibek.
I přesto, že mě tělo bolelo sebevíc, dokázala jsem vstát, dobelhala se za ním a pořádně ho stiskla v obejmutí. Nejlepší pocit.
,,Děkuju." uchechtl se a zavřel dveře. Já jsem se otočila a namířila si to rovnou do postele.
,,Hmmmm...The...."
Popadla jsem mobil, a najela na seznam kontaktů. Našla jsem si ho pod jménem T.C.
•Přejmenovat kontakt•
Klikla jsem na to políčko a zadala tam <Thal 😙>
•Uložit•
Uloženo. Už jsem se cítila bezpečněji. Byla jsem šťastná.
Po pár dnech léčení jsem si konečně mohla jít do "své" komnaty sbalit věci. Uviděla jsem na posteli dopis.
,,Uh?..." přistoupila jsem k posteli.
Obálka byla krásně bílá jako sníh, snažila jsem se jí tolik nenarušit.
,,Ahoj Mes!
Tak zřejmě už jsi zdravá, když čteš tento dopis. Zřejmě už neležíš v nemocničním křídle paláce a máš dobrou náladu. Nyní se ocitám mimo palác, a ty brzy budeš doma. Chtěl bych se sejít. Ještě jednou díky za vše, co si pro mě udělala. Snad nejsi smutná z toho, že tě nevybral."
Měla bych být smutná? Měla bych být naopak ráda, že jsem si nevzala takového vraždícího maniaka!!
,,Trea bude podle mého názoru super královna, snad tě pozve na svatbu. Nyní už nemám tolik času na psaní, jelikož mám práci. No.. Těším se. Chybí mi tvůj úsměv. Nějak se mi nechce ukončit tento dopis 😁. Sbal si saky paky a hurá domů za rodinou!
S láskou, s obětavostí, s nadšením, s klidným svědomím tvůj...." dočetla jsem pomalu dopis, nakonec kterým jsem opravdu žasla.