Selekce

9. kapitola

Hned ráno mě probudily moje služebné. Šla jsem si dát ranní sprchu, namake- upovala jsem se a služebné mě převlékly do obyčejných, přesto kouzelných šatů. Na řadě byla snídaně opět s královskou rodinou. Zajímalo mě, zda tam tentokrát bude královská rodina, jak slibovala. Proto jsem přidala do kroku, abych na snídani nepřišla poslední. Díky bohu jsem tam dorazila jako třetí. Seděly tam Eline s Cornelií.
,,Ahoj! Tedy dobré ráno" pozdravila jsem.
,,Ahoj Mess!" pozdravily obě naráz.
,,Tak co? Našly jste včera prince?"
,,Bohužel ne, prý se někde toulal po paláci." odpověděli smutně.
,,To je škoda no"
,,A co jsi ty tu vlastně dělala?" optali se
,,No..." nechala jsem si to svoje tajemství pro sebe ,,dojedla jsem a pak odešla do svého pokoje."
Obě se na sebe podívaly. ,,No, myslím že jsi odešla v jedenáct.." řekla Cornelie.
,,Vy jste mě sledovaly? Myslela jsem, že jsme kámošky!" vyhrklo ze mě.
,,Opravdu jsme tě nesledovali. Jen jsme slyšeli bouchnout tvoje dveře přesně v tento čas." řekla Eline. Tím mě dostala.... . Než jsem ji stačila odpovědět přišlo stádo uřvaných holek. Začali smrkat, hádali se, no prostě hrozný. Já taková klidná, a ony takové rebelky. Než jsem si stihla strčit první sousto do pusy, vkročila do místnosti jedna dáma. Královna. A za ní hned král a Willy. Královská rodina se uklonila a my též. Když královská rodina usedla ke stolu, královna nás uvítala.
,,Krásné ráno dámy, doufám že jste vaší první noc prožili spokojeně. Tímto bych se také chtěla omluvit za včerejší večeři. Já a král jsme měli velice důležité jednání, které prostě počkat nemohlo."
Všechny dívky se na sebe podívaly. V hlavě jim totiž ležela otázka - Kde byl tedy princ? Po výborné snídani s královskou rodinou jsme odešli do svých komnat a připravili jsme se na dopolední vyučování. Takzvanou ,,třídu,, jsme měli v dolním sále. Každá z nás tam měla připravené propisky, sešity a učebnice. Jakoby mi to nestačilo.
,,Dobrý den dámy" ozvalo se od mladé paní, která vstoupila do místnosti ,, prosím říkejte mi Telle, budu vás učit etiketu. Začneme!"
,,Ach.." ozvalo se že zadních ,,lavic,,.
Celé to dopoledne jsem nějak přetrpěla, ale bylo to tím, že jsem myslela jen na prince a dnešní vycházku.
,,Jsi v pohodě Mes?" zeptala se Eline.
,,Halo?" zahučela předemnou Cornelie.
,,Eh... Co se stalo?" přišla jsem zpátky do reality.
,,Tak trošku si se zasnila a zapomněla na to že máš vyučování." chechtali se.
,,Aha... Pardon. Kolik je hodin?" zeptala jsem se.
,,Za dvě minuty dvanáct. Budeme muset jít. Zachvilku nás čeká oběd s Williamem." odpověděla Eline.
,,Cože??? Né! To se nemělo stát!" začala jsem panikařit.
,,V klidu, my půjdeme a ty se zatím převlékni. Kdyžtak tě omluvíme." usmály se a odešly. Já jsem rychle pospíchala do mého pokoje, kde na mě už čekali služebné.
,,Honem Lady Melliso!" zakřičela Eiw, která nesla krásné šperky a šaty... Jako by to bylo důležité. Po 15 minutách jsem byla hotová a připravená. Odešla jsem tedy a namířila jsem si to do hodovní síně. Přišla jsem pozdě. Všechny holky byly rozesazené do různých koutů místnosti a jedly. Pak jsem se mrkla na Eline a Cornelii a uviděla prince. Teprve pak mi to došlo. Princ si je dal samostatně, aby s každou mohl promluvit. Říkejte mi blesku. Sedla jsem si tedy na poslední volné místo a jedla studenou polévku. Přitom jsem se okem koukala na prince. Byl tak DOKONALÝ. Jeho oči zářící štěstím, jeho úsměv září energií... Než jsem se nadála, číšník mi přinesl další jídlo. Byla to svíčková s knedlíky - moje oblíbené jídlo. Po půl hodině se princ přesunul k dívce sedící vedle mě. Mluvili spolu tak potichu, aby nikdo netušil co si povídají. Když už si s ní neměl asi co říct, šel dál. Na řadě jsem byla já. Viděla jsem jak ke mně míří.