Selekce

18. kapitola

,,Tu máš to moje číslo." řekla jsem ji a podala jí papírek s číslem.
,,Děkují!" vykřikla radostí a začala se smát.
,,Kdyby si něco potřebovala zavolej." a mrkla jsem na ni.
,,Dobře, tak ahoj.'' řekla na rozloučenou Stella a objala mě.
To mě natolik uklidnilo, až mi to připomnělo mou sestru Angie. Slzy mi vyhrkly z očí. Možná jsem měla rozmazanou řasenku, ale za ten skvělý pocit to stálo.
,,Ahoj." rozloučila jsem se s ní a naposledy zamávala. Není možné, jak moc mi chybělo pouhé obětí. Podívala jsem se na hodiny. 22:36. Bylo teda dost pozdě a na ostatní holky jsem neměla náladu. Šla jsem tedy pomalým krokem do svého pokoje a přemýšlela nad celým dneškem. Dala jsem si teplou koupel a z koupelny jsem vyšla okolo půlnoci. Sedla jsem si ještě na postel, doutřela vlasy a přitom jsem měla pocit, že jsem na něco zapomněla. Jasně, ta SMS!
,,Ahoj, Tajný ctiteli,
Je to tu suprové, jen by si mi mohl přestat posílat ty SMS, občas z toho mívám kvůli tobě depky. Tvoje Mes"
Hotovo. Odesílání....... Posláno....... .
Zhasnula jsem si lampičku, přikryla jsem se a usnula.

,,Mes! Vzbuď se! Prosím! Spí jako zabitá!!"
,,Co, co se děje?" zeptala jsem se Eiw.
,,Měla už si být dávno na snídani! Dnes přijedou ty noví lidi, do kuchyně! A ty si ještě v posteli!"
,,Šmankote! To jste mě nemohly vzbudit s Lott dřív?"
Eiw se akorát plácla na čelo. Lott už přispěchala s krásnými lehkými modrými šaty. Oblékly mě a já pospíchala na snídani.
,,Pozdě Mes." řekla Katarína.
,,Nemohla jsem se vzbudit." odsekla jsem.
,,To není výmluva!" zařvala na mě, i když byla asi metr ode mě.
,,Nemohu za to, náhoda, nedorozumění!"
,,Holky nehádejte se!" zařvala na nás Eline.
S Katarínou jsme na sebe hodily vražedné pohledy, a pak jsme šly každá svou cestou. Já si rychle snědla volské oko a vypila pomerančový džus, a spěchala před zámek.
Bylo tam asi 300 lidí, a to všechno byl pouze zájem na kuchaře do kuchyně. Když mi Eline řekla, že budou dělat menší zkoušky, a budou nam dávat ochutnávat, vzpomněla jsem si na školu, jak jsme při hodině vaření s Camem po sobě házeli některé suroviny do dortu.
,,Eline,Mes,Fiono?! Můžete sem?" zavolala nás královna.
,,Ano, Veličenstvo?" řekly jsme na stejno.
,,Tu máte na starost tři chlapce, rozdělte si je a ukažte jim prostory zámku, kde a jak co chodí." zaúkolovala nás královna.
,,Tak, já jsem Eline, tohle je Mes, a tohle Fiona. Těší nás."
Dva kluci vepředu si vzali Eline a Fionu. Na mě zbyl tedy ten třetí. Počkat.
Promnula jsem si oči. Vidím dobře?
,,Ahoj Mes!" ušklebil se na mě Cam.
,,A-ahoj, co ty tu děláš?" zašeptala jsem.
,,Táta umřel, musím vydělat nějaké peníze, a tohle byla jediná možnost." odpověděl.
,,Tvůj táta? Je mrtvý? To je mi líto!" řekla jsem posmutnělým tónem.
,,Už jsem se s tím smířil. Ukážeš mi to tedy tady?"
,,Okej, pojď."
,,A obětí nebude?" zeptal se.
,,Nemohu objímat cizího muže, když bojuju o srdce prince."
,,Chápu, tak nic."
Nejdříve jsem mu ukázala to nejdůležitější. Kuchyň, záchody, umývárny pro personál, zahradu... .
,,A je něco nového?" optal se Cam.
,,Až na to, že už mě musíš oslovovat Lady, nic." zasmála jsem se. On se tomu také zasmál. Bylo fajn vidět starého přítele.
,,Pardon, má Lady.'' usmál se.
,,No nic, já už budu muset, povinnosti čekají.'' oznámila jsem.
,,V pohodě." řekl.
,,Came?"
,,Ano Mes?"
,,Obejmeš mě?"
,,Vždyť si nechtěla..."
,,Chtěla, jen mi to pravidla nepovolují!" řekla jsem.
,,Dobrá, dobrá.."
Přitiskl svoje tělo jemně a pomalu, lehce mě obejmul.
,,Stačí?" zeptal se.
,,Díky, tak ahoj, zase někdy!" zařvala jsem a pospíchala do komnaty.