Bloody chronicles: Shine

11)Jdou po nás!

Waren

,,Zatancuješ si se mnou?"

,,No páni, já asi umím dobře vyprávět smutné příběhy, když to obměkčilo i tvé kamenné srdce," řekla a já se jen potichu zasmál. Pravdou je, že doteď mě to k ní táhlo pouze po fyzické stránce. Shine mě neustále překvapovala. Když už jsem si myslel, že mě nemohla ničím překvapit, tak jsem o ní zjistil něco nového. Cítil jsem potřebu ji chránit, protože i když měla svého bratra, tak mi nepřipadala, že by ona o jeho ochranu stála a to znamenalo, že když bude v průšvihu, tak ho bude odhánět, takže když on tu pro ni nebude, tak já ano. Páni, já jsem doopravdy změkl.

,,Možná, ale ne rozhodně natolik, abych se tě zeptal znovu."

,,To ani nebudeš muset," řekla a seskočila ze židle a chytila mě za nabízenou ruku. Bylo tu divný. Nemyslím tím špatně-divný, ale prostě... Za ruku jsem už roky nikoho nedržel. Toto gesto ve mě vyvolávalo špatné vzpomínky, ale zároveň jsem ji nechtěl pouštět. Toužil jsem po ní. Sakra! Mé úchylné já se probudilo... Došli jsme na taneční parketa já ji vzal okolo pasu a ona mi dala ruce okolo krku. Začali jsme se pohybovat do rytmu hudby. Nemluvili jsme  a ne, nebylo to jen kvůli tomu, že bychom se přes ten řev hudby neslyšeli, ale pro to, že nebylo o čem mluvit. Divné bylo, že stačila jen chvíle a mé pocity vůči ní se změnily. Když jsem na ni byl nasraný. kvůli tomu projímadlu, tak jsem toužil po pomstě. Po ničem jiném, jen po pomstě. Když jsem ji zas viděl jen ve spodním prádle, tak jsem ji toužil někde ohnout, ten samý pocit jsem měl, když jsem ji viděl jako Shine. Když jsem ji potkal jako Lauru, tak jsem ji toužil dostat do postele. Připadala mi tak nedostupná...

Nyní jsem však poznal úplně jinou její stránku. Je tak strašně komplikovaná, zatím ji znám ve třech zcela jiných podobách jako:

Shine - sexy kočku, kterou snadno dostaneš do postele.

Lauru - drzou, namyšlenou, pomstychtivou a sexy - Prdelku alias sousedku.

A jako poslední, jako Allison - dívku, která to v životě nemá lehký, rodinu miluje nadevše a nikdy by nezradila přátele.

Všechny její podoby mě k ní přitahovaly, každá jiným způsobem, ale přitahovaly. Byla to zkrátka komplikovaná osoba, která se vám lehce dostala pod kůži, ale těžko se dostává pryč. Z mého přemýšlení mě dostala obrovská rána.

,,New Yorská policie, ruce vzhůru."

,,Dohajzlu," zanadával jsem. Hudba už nehrála a všude byla panika a hluk.

,,Musíme odtud zmizet," zašeptala mi Shine u ucha. Já přikývl a ona se společně se mnou v závěsu začala procpávat davem bouřících se lidí. Shine mě dovedla k druhému - nouzovému východu. Vyšli jsme na ulici a chtěli zmizet co nejdál od klubu.

,,Ruce za hlavu," zařval jeden z policistů. Protočil jsem oči. Až teď jsem si uvědomil, že jsem celou tu dobu držel Shine za ruku. Pustil jsem ji a udělal, co po mě ten idiot chtěl. Shine mé gesto napodobila. Ten chlap k nám přešel a nejprve nasadil pouta mě, nebo spíš pouto, protože mou pravou ruku připoutal k Shineině levé.

,,Hněte s sebou," zařval a strčil do nás.  Vypadalo to, že se na něj chce Shine otočit a něco ne moc milého mu říct, já ji však chytil za ruku, zadívala se mi do očí a já záporně zakroutil hlavou, ať to nechá být. Jak se zdálo, tak to pochopila, protože jen pokrčila rameny a  společně jsme se vydali za policajtem k jeho autu.

,,Počkej Stevene, ty pojedou se mnou."

,,Ani omylem. Já je chytil."

,,Doprdele Stevene, mám to nařízený od šéfa."