Bloody chronicles: Shine

12) Útěk

Waren

,,V tom případě je čas na můj plán."

,,Jaký plán?" Zeptal jsem se.

,,Improvizuj." Řekla. Naneštěstí jsem byl zrovna v tomhle dobrý...

,,Hej ty!" Řekla zničeho nic Shine. Neměl jsem nejmenší ponětí, co má v plánu. Pitomec se na ni otočil a na tváři se mu objevil perverzní úsměv.

,,Co chceš."

,, Mám žízeň." Řekla a svůdně se usmála.

,,Co za to?" Zeptal se a olízl si rty. Asi budu zvracet.

,,Hmm...Co bys rád?" No to snad nemyslí vážně. Pitomec na chvíli někam zmizel a pak se k nám vrátil s vodou. Uchopil Shine z a bradu a vypadalo  t o, že ji chce políbit? Vážně jsem ji začínal litovat . Jakmile se však k ní přiblížil na dostatečnou vzdálenost, tak ona zaklonila hlavu a pak ji co nejrychleji vymrštila dopředu, takže Pitomec dostal pořádnou hlavičku a ve stejnou chvíli mu ukradla zbraň zpoza opasku a on spadl na zem. Ve chvíli kdy se Pitomec začal sbírat ze země, tak mi Shine podala zbraň a než stihl zareagovat, tak jsem vystřelil. Jeho tělo se skácelo k zemi.

,,Co teď?" Klíčky má u sebe ten idiot a leží moc daleko.  Shine však na mou otázku nezareagovala. Podíval jsem se jejím směrem a zjistil, že ztuhle stojí a zrak neodvrací od krvácejícího těla. Dotkl jsem se jejího ramene a ona s sebou vyděšeně cukla.

,,Bylo to buď on, nebo my." Řekl jsem a ona jen přikývla. Vypadalo to, že už se dala dohromady a tak jsem zopakoval svou otázku. Nesměli jsme ztrácet čas, pochyboval jsem, že jsme v budově sami,takže je dost pravděpodobné, že ten výstřel někdo slyšel. Proto nesmíme ztrácet čas. Shine se rozhlédla a poté začala posouvat ruku s poty po zábradlí (kovové tyči). Následoval jsem ji s úsměvem na tváři. Přece jen mi byla k něčemu užitečná. Došli jsme až na konec a tam jsme se zasekli, protože kovová tyč byla přidělaná ke zdi. Shine se pokusila za kovovou tyč zabrat a ta se jen neznatelně pohnula. Podívala se na mě a já to bral jako signál, abych se přidal. Oba jsme zabrali a po několika pokusech se ,,zábradlí" vyrvalo ze zdi a my jsme byli volní, teda skoro volní, pořád jsme byli připoutaní k sobě.

,,Jaký je náš plán?" Zeptal jsem se a ona jen pokrčila rameny.

,,Tohle byl náš plán."

,,Super?" Zabručel jsem.

,,Ty jsi ten obávaný mafián, tak něco vymysli."

,,Taky že jo!" Byl jsem už nasraný. Za normálních okolností bych se do takových sraček nedostal a když už, tak jsem věděl, co dělat, ale s ní spoutanou ke mně? Nemohl jsem nikomu věřit, každý z mafie by okamžitě skočil po příležitosti zajmout dceru největšího hajzla pod sluncem a jelikož jsme nyní byli nerozlučitelní, tak by se její problémy staly i mými.  

Neexistoval člověk, který by měl jejího otce rád, dokonce i jeho dcera ho nenáviděla. To ji však ze situace do které se dostala dostat nemohlo. Nikoho nezajímalo, že tomu kriplovi nebyla loajální a jelikož já jsem byl k této dívce připoutaný, tak to znamenalo pro mě jediné, dokud k sobě budeme připoutaní, tak nenechám nikoho aby jí ublížil...

Celá věc byla o to komplikovanější, že otec byl mimo město a proto se naší jedinou šancí stal můj strýc Trevor. Byl kromě mého bratra a otce jediný, na koho jsem se mohl spolehnout. Nevěděl jsem, jestli odtamtud Perry zvládl zmizet včas, nebo jestli ho zajali stejně jako mě...

Musel jsem jen doufat, že se z toho dostane stejně jako my a pokusí se vyhledat Trevora. Na nic jsem nečekal a rozeběhl se pryč. Shine se mnou musela držet tempo, protože jinak bych ji táhl za sebou a pochybuji, že by jí bylo příjemné, kdyby se jí zařezávala pouta do kůže na ruce. Doběhli jsme k čidlu na otevírání brány, ke kterému Shine přiložila čipovou kartu, kterou musela sebrat tomu chlapovi i s tou pistolí, protože si nevzpomínám, že by mu ji brala. Na nic jsme nečekali a běželi odtamtud co nejdál....