Bloody chronicles: Shine

38)Smrt přichází

Seděl jsem u stolu s hlavou složenou v dlaních a před sebou počmáranou mapu a na ní červeně vyznačená míst, kde jsme už byli s nebyly zde ani stopy po Brianovi a ostatních. Ten bastard mi poslal několik fotek Allison, která nebyla pod modřinami, které jí ten bastard udělal ani poznat.  Uslyšel jsem za sebou kroky, ohlédl jsem se a spatřil Ashley. Na tváři měla úsměv a hladila si své vypouklé bříško. Těhotenství ji slušelo a já nemohl uvěřit, že už brzy ze mě bude strýček. Přesto jsem se z toho nemohl radovat. Při představě, že je Allison někde tam venku se mi svíral žaludek. Neuměl jsem si představit, co všechno jí udělali  a to se Brian ujistil, abych byl co nejlíp v obraze. Nenáviděl jsem ten pocit, že tam je někde sama a přemýšlí o tom jestli ji vůbec hledám. Byl jsem si totiž jistý, že předpokládá, že jsem se na ni vykašlal.

Hlasitě jsem se nadechl a pátral dál v mapě. Byl jsem unavený, potřeboval bych si alespoň na chvíli zdřímnout...

,,Skoro u toho spíš, nic nezměníš tím, že budeš koukat do mapy, běž si lehnout," ozvala se sestra a její snoubenec souhlasně zamručel. Ani jsem nepostřehl, kdy ten dorazil. 

,,Nemůžu, stejně bych nedokázal usnout, nemůžu přestat myslet na to, co jí tam dělají."

,,Nic s tím udělat nemůžeš, děláš maximum, nic víc už udělat nejde."

,,Vždycky jde udělat něco víc, neměl jsem ji  nechávat samotnou. Znal jsem rizika a stejně jsem to podstoupil,  byl jsem takový naivní idiot," zoufale jsem si prohrábl vlasy a podíval se Luisovi tváře. Nevypadal o moc lépe než já. Byl také celé dny a noci na nohou. Moc dobře si  uvědomoval, co tam Allison zažívá. Oba jsme to věděli moc dobře, protože jsme mezi lidmi jako je Brian vyrostli. Pátral jsem po něm, myslím po Brianovi, potřeboval jsem zjistit jeho motiv a to bylo celkem snadné. Zabil jsem jeho bratra Richarda a on byl rozhodnutý se mi za to pomstít a to tím nejhorším způsobem. Zavinil jsem si to sám, připustil jsem si Allison moc k tělu a nyní toho budu až do smrti litovat. To že ji mlátí je to nejmenší, pravděpodobně ji už i několikrát znásilnili a kdo ví co ještě. Bál jsem se toho, že mě bude nenávidět, že bude proklínat den, kdy mě poznala.

,,Třicet dva dní a my nenašli jedinou stopu..." Řekl jsem a díval se přitom z Ashley na Luise. Najednou však do místnosti vtrhl Logan. 

,,Vím to," řekl celý zadýchaný.

,,Víš co?" Zeptali jsme se ho nechápavě, nastala krátká odmlka ve které lapal po dechu.

,,Vím kde ji drží," hned jak to řekl jsem vystřelil k němu s mapou.

,,Kde?" Zeptal jsem se, neměl jsem čas zjišťovat, jak to zjistil, každá minuta byla drahá. Logan mi sebral mapu z ruky a fialově (aby to oddělil od červených kroužků), zvýraznil místo, kde měli Allison uvězněnou. Vytáhl jsem telefon a začal obvolávat všechny, kteří souhlasili, že mi pomůžou. Neřekl jsem jim pravý důvod, proč chci zabít Briana, všichni by si klepali na čelo, že to všechno jen kvůli nějaké děvce. Pravdou je, že si většinu z nich Brian znepřátelil, ať už tím, nebo oním způsobem, ten zbytek, co nevěděl ani o koho jde šel do toho se mnou, protože dlužili laskavost mě nebo mému otci. Ten kupodivu nic nenamítal, když jsem mu řekl o svém plánu zachránit Allison.

Když jsem odložil mobil, tak na mě všichni s očekáváním hleděli.

,,Za hodinu jdeme do akce," oznámil jsem jim. Přikývli a všichni se rozeběhli různými směry, aby se pustili do své části úkolu. Cítil jsem jak mi nově nabitá energie a adrenalin proudí celým tělem. Konečně, ni jsem nechtěl na světě víc než  znovu svírat Allison v náručí a už ji nikdy nepustit. Při pomyšlení, že nás od sebe už dělí jen několik hodin jsem se rozeběhl a pustil se do příprav...