My song ( Niall Horan FF) CZ

*24*

Noell

Probudil mě nepříjemný zvuk mého mobilu. Podivila jsem se, proč mám nastavený budík na čtvrtou ráno, ale pak mi došlo, že to nebude budík. Podívala jsem se na display a zjistila, že ten kdo ruší můj čas na spánek je moje mamka. Sakra! Vždyť já na ni úplně zapomněla! Rychle jsem to vzala. " Noell? Kde jsi? Jak si to přestavuješ!! Víš jaký mám strach?!" spustila hned. "Promiň mami. Já.....vysvětlím ti to, ale až ráno jo? Jsem u kamarádky, protože jsem se doma sama bála. Zítra se vrátím, ano?" zalhala jsem jí. Jsem to ale hrozná dcera co? Já vím, že lhát by se nemělo a už vůbec ne rodičům, ale copak jí můžu říct, že spím v jednom domě s pěti kluky? Jasně, že ne! " Dobře, zlato. Ale nezvykej si na to! Zítra se o tom pobavíme a já ti taky musím něco říct." změnila směr konverzace. Určitě si někoho našla. Já to vím. " Jasně. Tak zítra jo?" " Jo, tak čau." rozloučily jsme se a pak sluchátko ohluchlo. Povzdychla jsem si a položila můj mobil zpět na noční stolek. Jak se tam vlastně dostal? Byl tam už i předtím?

Vzbudilo mě jemné šimrání na nose. Chtěla jsem to ignorovat, tak jsem se přetočila na druhý bok, jenže mě tam bolestně píchlo, takže jsem sykla a otevřela oči. Naskytl se mi pohled na roztomilého blonďáčka, který pečlivě zkoumal každý kousek mého obličeje. Když viděl, že jsem ho načapala, tak zčervenal jako malina, což ho dělalo ještě sladším. Jen jsem se nad tím pousmála a cvrnkla ho do nosu. Nad tím se zasmál on, takže jsme se smáli jak dva dementi co si právě něčeho šňupli. No co, každý máme takové chvilky, ne? Přistihla jsem se při tom, jak na něj jen zírám tak, jak před chvílí on, tak jsem rychle zavrtěla hlavou, aby si ničeho nevšiml. " Dobré ráno." popřála jsem mu. " Dobré, princezno. Jak si se vyspala?" zeptal se. " Nevím. Něco mi tu chybělo." naoko jsem posmutněla. Chtěla jsem ho donutit k tomu, aby se znovu začervenal, protože pak byl absolutně k sežrání. I když, myslím, že si můžeme úplně v klidu přiznat, že on je k sežrání úplně pořád. " Co ti chybělo?" zeptal se starostlivě. " Neměla jsem koho celou noc objímat." on se jen zasmál a pak zakřičel: " Já jsem tady!!" přičemž mě opatrně objal. Přitulila jsem se k němu a nasála jeho vůni. Dobře, tak teď už si fakt přijdu jak feťák. Byl to takový uklidňující pocit, cítit jeho objetí. Cítila jsem se jako bych byla nepřemožitelná, nic mě nemohlo zničit. Ne, dokud tu bude on. Můj princ na bílém koni. Teda spíš My Little Irish Princess. 

Jeho křik zřejmě přilákal ostatní, protože další moment mě objímal nejen Niall, ale další čtyři šílenci. Mám je fakt ráda, i když je vlastně skoro neznám. Oni si vaše srdce získají lusknutím prstu. Ani se nedivím jejich fanynkám, že je tak žerou." Notak kluci, nemůžu dejchat!" zasmála jsem se. " To není fér! Niall tě objímat může, ale mi ostatní ne." řekl Louis hlasem uraženého dítěte a ostatní se k němu přidali. Všichni se tvářili naprosto vážně, i když mi bylo jasné, že si dělají srandu.  " Jasně zlato, jenže Niall byl sám, zatímco vy jste čtyři!" mrkla jsem na něj. Chtěl ještě něco říct, ale přerušilo ho pípnutí mého mobilu. SMSka od mamky. " Ahoj zlato, promiň že jsem tě tak budila, ale teď mi volal šéf, že mám jít na celý den do práce, tak u té kamarádky zůstaň až do večera ať nejsi doma sama.   Paa mamka" Rychle jsem odepsala a pak se podívala na kluky, kteří si mě měřili zvědavými pohledy. První to nevydržel Liam. " Kdo ti píše?" zeptal se. " Mamka." odpověděla jsem jednoduše. " Jasně, že mamka. A co ti píše?" zeptal se posměšně Harry. " Že mám u té kamarádky, co jsem u ní přespávala, zůstat až do večera, protože ona bude celý den v práci." Všichni se na mě chvíli zaraženě dívali a pak jim to očividně došlo, takže se začali dohadovat, co budem celý den dělat, když tu budu s nima. Jediný, kdo se do debaty nezapojoval, byl Niall. Seděl vedle mě a jen sledoval, jak se ostatní dohadují. Celkem by mě zajímalo, proč si k dohadování vybrali zrovna 'můj' pokoj. "Já myslím, že jako první je na pláně snídaně, nemyslíte?" ozval se Niall. Teda spíš jeho žaludek. 

Po snídani jsme se všichni přesunuli do obýváku, kde jsme se původně chtěli podívat na film, jenže jsme ztroskotali na tom, na co se vlastně budeme dívat. Liam chtěl Toy Story, Louis Kung Fu Pandu, Zayn Alvin a Chipmunkové, Harry Lásku nebeskou a Niall horor Prokletí domu slunečnic. Celkem překvapivé, že nejroztomilejší člen skupiny bude chtít horor, zatímco ostatní animáky. No vlastně ne všichni. Harry chtěl zamilovanou vánoční story. No, vážně dobrý výběr filmů, nemyslíte? Všichni se bezradně podívali na mě a čekali, co řeknu za film, nebo na čí stranu se přidám. " Mně je to celkem jedno. Nechcete si radši zahrát monopoly?" zeptala jsem se. " A nechtěla by jsi nám radši vysvětlit, co se ti stalo?" zeptal se opatrně Harry. " A souvisí to s tím, jak jsi skočila z mostu?" zeptal se Zayn. Bezradně jsem se rozhlédla po všech přítomných. Jak jsem mohla čekat, všichni na mě vyčkávavě viseli pohledy. Niall mi povzbudivě stiskl ruku. Vydechla jsem přebytečný vzduch a pustila se do vyprávění.