My song ( Niall Horan FF) CZ

*26*

Po tom, co řekl jsem se k němu přitiskla ještě víc. " Dívej na ně! Zase se objímají bez nás! Nialle, nebuď hamoun a poděl se." vyrušil nás Louis. Oba jsme se na něj podívali a začali se smát. Stál mezi dveřmi a za ním byli Harry, Zayn a Liam. Vypadali docela směšně, protože měli všichni ruce zkřížené na prsou a naprosto neproniknutelné výrazy. Jako kdyby byl Louis boss a ostatní jeho kumpáni. Jednu ruku jsem nechala obmotanou kolem Nialla a druhou natáhla k Louisovi, mé pohyby pak zopakoval i blonďáček. " Skupinové obětí!" zakřičeli všichni naráz a rozběhli se k nám. Samozřejmě, že všichni ve stejnou chvíli, takže se srazili a skončili na zemi. S Niallem jsme se oba rozesmáli tak moc, že jsme na té zemi skončili také. Takže jsme byli taková malá tlupa tlemících se lachtanů, povalujících se po zemi a marně lapajíc po dechu. Nebojte, jsme normální........doufám.

"Ne Nialle, vážně si nedám další porci jídla. Už jsem toho snědla minimálně za tři." odmítla jsem Nialla i s jeho výbornými lasagnemi. Byly opravdu až vražedně dobrý, o tom svědčí už ten fakt, že každý z nás si minimálně jednou přidal, ale myslím, že po další porci bych to už nezvládla a praskla. Navíc, před tím jsme hráli hry a u toho jedli různé křupky a popcorn. On nahodil pohled spráskaného štěněte, vzal všechny talíře, které byli na stolku a přesunul se do kuchyně. Všichni si povzdechli, ale své pohledy pak stočili zpět na nějaký bezduchý sitcom, který zrovna běžel v televizi. Jen jsem nad tím protočila očima a za Niallem se vydala sama.

Našla jsem ho, jak ke mně stojí otočený zády a umývá nádobí, které se už nevešlo do myčky. Jen jsem se zašklebila, přišla k němu a prudce obmotala ruce kolem jeho pasu, přičemž jsem si dávala velký pozor na svá zranění. Rychle sebou trhl a s vyděšeným výrazem se na mě otočil. Nahodila jsem pohled alá já-nic-já-muzikant a mrkla na něj. "No počkej. Za to zaplatíš, takhle mě lekat." oplatil mi mé mrknutí a otiskl své ruce, namočené v mydlinkové vodě, na mé tváře. Překvapeně jsem na něj vykulila oči, zatímco on si spokojeně prohlížel své dílo. " To jsi neudělal!!" " Ale jo, udělal. Musím říct, že ti to takhle sluší, ale ještě předtím, než mě zavraždíš......mysli na svá zranění a taky na moji rodinu. A taky fanynky by tě neměly zrovna dvakrát v lásce." řekl s velice vážným výrazem svůj monolog. Zkoušela jsem udržet minimálně z poloviny tak vážnou tvář jako on, ale po chvíli jsem to vzdala a podle Niallova smíchu jsem usoudila,že on taky. Můj zrak se zasekl na hodinách. Šest hodin. Sakra!!!!! Mamka bude vyvádět. Smích mě rychle přešel a já se rychle vydala do pokoje, kde jsem se probudila. Vzala jsem si věci a sešla schody zpátky do obýváku. Chtěla jsem se rychle rozloučit a odejít domů, ale můj plán se rozplynul ve chvíli, kdy jsem uviděla skupinku nechápavých obličejů stojících u schodů. Samozřejmě, že tam nelevitovaly, ale pod sebou měly samozřejmě taky těla. První se probudil Harry: " Kam si myslíš, že jdeš?" "Domů?" odtušila jsem. Nechtěla jsem, aby to vyznělo jako otázka, jenže jejich zamračené výrazy mě donutily k mé odpovědi nakonec přidat i otazník. "Ne, to teda nejdeš." oznámil mi Liam." "Rozhodně ne sama." přidal se Louis. Zajímalo by mě, kdy změnil postoj ke mně, protože dle vyprávění jsem usoudila, že to právě on byl ten, kdo zavolal Nialla a dělal scény. "Vy snad půjdete se mnou?" zasmála jsem se. Každý z nich se podíval na ostatní, jako kdyby jim stačily výrazy na to, aby poznali co si ostatní myslí a pak jednohlasně odpověděli: " Samozřejmě." Vyjeveně jsem na ně zírala a přemýšlela, jestli umí číst myšlenky, protože tohle bylo neuvěřitelný. Jak to mohly udělat? Však to není možný, ne? "Jo....jasně, tak pojdtě se mnou, aspoň mi to pomůžete vysvětlit mamce. Pochybuju, že by mi to uvěřila." nepřítomně jsem odkývala." Ale budete se chovat slušně." dodala jsem přísně. " My to snad jinak neumíme, že jo kluci?" zasmál se Zayn a ostatní se k němu, jak jinak, než přidali. Zamumlala jsem něco o tom, že bysme si měli pohnout, aby jsme nepřišli moc pozdě a vyšli jsme z domu. 

A tady nastal problém. Jak se asi vlezeme do auta? Vím, že každý z kluků má obří auto, ale ani jeden z nich sedmimístné. " Tak Noell, na koho si sedneš?" zeptal se Harry. Chtěla jsem něco namítnout, ale předběhl mě Niall.  " Já ji klidně vezmu." Byla bych asi hodně hloupá, kdybych odmítla sedět na tom roztomilém blonďáčkovi, co? Já si taky myslím, takže jsem jen protočila očima a přikývla. Všichni jsme se tak nějak naskládali do auta, přičemž řídil Zayn, vedle něj seděl Louis a vzadu Liam, Harry a Niall, na kterého jsem si sedla. Hned jak jsem si sedla, tak jsem se o něj opřela a on kolem mě obmotal ruce. Cítila jsem jeho vůni všude kolem sebe, že jsem se divila, že jsem ještě neomdlela blahem. Hlavu jsem měla opřenou o jeho hrudník a podávala instrukce Zaynovi, aby věděl, kudy má jet. Musela jsem se držet, abych neusnula, protože Niallova ruka, jezdící po mých zádech a jeho občasná pusa do vlasů, mě až nebezpečně uspávaly. Abych tak nějak udržela pozornost, tak jsem dělala Niallovi kroužky na břiše, čemuž se on jen potichu zasmál a věnoval mi další polibek do vlasů. Hned mi v břiše začaly vybuchovat houfy motýlku. "Koukni na ně. Asi brzo dostanem cukrovku." zašeptal Harry Liamovi. No.....zašeptal. Spíš to skoro zakřičel, ale tvářil se jako kdyby to bylo velice potichu. Najednou si nás všichni kromě Zayna-ten dával pozor na cestu, ale podezřívám ho z toho, že se stejně koukl- prohlíželi a já se vsadím o to, že jsme s Niallem naráz zčervenali, protože si nedovedu vysvětlit, co jiného by u nich způsobilo takový výbuch smíchu. Protočila jsem nad tím oči a radši schovala hlavu do hrudě roztomilého blonďáčka, kterého jak postupně zjišťuji, čím dál víc miluji.