My song ( Niall Horan FF) CZ

*43*

"Zima?" zeptal se starostlivě Niall. Seděli jsme v naší kabince ruského kola. Byla jsem skoro celá schovaná v Niallově objetí a on měl pořád starost, abych náhodou neumrzla. Já sama jsem to shledávala naprosto sladkým, ale říct jsem mu to nechtěla, protože by to mohlo poškodit jeho chlapskou hrdost. 

"Není, Ni. Jsem v pohodě." zasmála jsem se. "Fakt? Jsi úplně studená. Nechceš jít radši k nám?" vyjednával. 

"Dobře. Aby jsi byl v klidu." zamrmlala jsem a začala se zvedat. 

"Počkat....jsi naštvaná?" stáhl si mě na klín.

 "Ale ne, to ne. Jen jsi někdy až přehnaně starostlivý." hrála jsem si se šňůrkami jeho bundy. 

"Vadí ti to? Víš co by za tak dokonalého, krásného a-" smál se. 

"Skromného přítele daly jiné holky? To sice nevím, ale nemůžou dát nic. Ten dokonalý přítel je totiž zadaný." zaculila jsem se na něj a dala mu malou pusinku na nos. 

"Šťastně zadaný." věnoval mi dětskou pusu. 

"Ale teď už by jsme vážně mohli jít, ne?" pozvedl obočí, načež jsem si stoupla. On pak jako první seskočil a džentlmensky mi pomohl dolů.

"Dívej, začíná sněžit." rozhlédl se kolem Niall a v očích se mu objevily malé jiskřičky. 

"Krásný." vydechla jsem. 

"Víš co jsem vždycky chtěl zkusit?" otočil se na mě. Zavrtěla jsem hlavou, že ne. 

"Políbit někoho v dešti, a když sněží. Splníš mi první půlku mého snu?" roztomile se zaculil. 

"Bude mi potěšením." chytila jsem se ho kolem krku a on se ke mně sklonil. 

"Miluju tě. Tak strašně moc." zašeptal.

 "Nejsem na tom o nic líp. Nevím, co bych bez tebe dělala." řekla jsem a spojila naše rty. 

Sněhové vločky padaly všude kolem nás a my se jen líbali na kraji zkrachovalého lunaparku. Kdekoli se mě Niall dotkl, cítila jsem to známé jiskření. Motýlci v břiše se chovali, jak kdyby si právě dali dávku. Kolem pasu mi obmotal ruce a natiskl si mě na sebe, kvůli čemu jsem si musela stoupnout na špičky. Jemně jsem ho zatahala za vlasy, kam se mi zamotaly ruce, na což mi odpověděl spokojeným mručením. Chlad, který se před malou chvílí pokoušel zmocnit mého těla, byl najednou ten tam. Vystřídala ho horkost a vzrušení z vášnivosti polibku.

"Páni...."vydechl Niall, když jsme se od sebe odtáhli. Znovu jsem se přiblížila k jeho tváři a věnovala mu motýlí polibek na jeho zčervenalé rty. 

"Splnilo to tvá očekávání?" usmála jsem se. 

"Bylo to lepší, než jsem si kdy představoval." přiznal se a propletl naše ruce. 

Vůbec se mi odtud nechtělo, ale počasí se rozhodlo jinak. "Myslím, že pokud okamžitě nepůjdeme domů, zmrzneme tu a najdou nás až tehdy, když nás vykopají ze závěje." uchechtla jsem se a ruku v ruce se vydala do tepla.

*o 4 měsíce později*

"Ahoj! V pondělí ve škole!" rozloučila jsem se a zamířila si to do Starbucks. Už pár dní jsem měla přímo nesnesitelně obrovskou chuť na jejich karamelové cappuccino, ale nebyl čas na takovou zacházku. Proč ho dělají tak daleko ode mě?

 "Díky." poděkovala jsem jednomu ze zaměstnanců a spokojeně i se svým vytouženým nápojem vyšla z obchodu. 

Víte co úplně nejvíc "miluju" na jaru? Nejen, že je počasí, kdy nevíte, jestli vám je ještě zima, nebo už teplo, ale vítr si taky "krásně" hraje s vašimi vlasy a rozfoukává je všude možně. Nejlépe do pusy, pití nebo jídla. Nejlepší prostě.....