Niall
Podle navigace bych měl být každou chvíli na místě. Ani nevím, kde bydlí, takže si budu muset poradit jinak. Vím jen přibližnou polohu. V South Shields. Ale to je trochu široký pojem. Jak ji sakra najít?! Rozhořčeně jsem praštil do volantu. Jsem vážně prvotřídní debil. Nedivil bych se, kdyby se ke mně už nevrátila. Zasloužil bych si to. Jenže já jsem sobec a chci ji mít u sebe. Ani na chvíli během našeho rozchodu jsem na ni nepřestal myslet. Jako kdyby nikdy neodešla. Prostě jsem si ji udržoval ve své mysli, takže celou tu dobu byla se mnou.
Dojel jsem na menší plácek, kde se dalo pohodlně zaparkovat, a kde bylo zároveň celkem dost domů. Prostě se budu vyptávat u ostatních rodin? Snad by mohly znát Harissovi, ne? Ale co když se jmenují jinak?!
Rozhlédl jsem se kolem dokola a zahlédl menší cestičku, která byla vyskládána z kamínků. Vedla až k větší železné bráně. Hřbitov. Co když šla tam? Za tátou. Je pohřbený tady, ne? Proč se na něco pořád ptám? Vždyť tu není nikdo, kdo by mi odpověděl.....
Po menším váháním jsem se přeci jenom rozešel k hřbitovu. Nic přece za podívání nedám. Otevřel jsem bránu, která překvapivě nebyla až zas tak těžká a dokonce ani nevrzala. Všude kolem mě bylo ticho. (Logicky- byl to přeci hřbitov.) Mezi náhrobky jsem zahlédl menší postavu. Je to ona? Pomalu a potichu jsem se vydal směrem k té postavě. Seděla u většího hrobu, na kterém byly zapálené svíčky a nějaké věnce.
Noell
U táty mi bylo nejlíp. Seděla jsem u něj možná i přes hodinu, ale pořád se mi nechtělo pryč. Byla jsem moc velký zbabělec na to, abych za Aaronem šla. Potřebovala jsem dodat odvahu. Táta byl jediná možnost. Ale jak by vám mohl pomoci mrtvý? Nemohl. Přesně tak.
Z mých myšlenek mě vytrhlo zakřupání. Už jsem nebyla sama. Vystrašeně jsem se zvedla od hrobu, u kterého jsem seděla a rozhlédla se.
„Noell?" ozvalo se. Otočila jsem se za hlasem a uviděla ho.
"Nialle?" zašeptala jsem. Bolelo mě ho vidět.
"Já....chtěl-chtěl bych...."
"Co tu děláš?" přerušila jsem ho.
"Chtěl jsem se omluvit. Všechno mě to hrozně mrzí." sklopil pohled.
"Jo, to mě taky."
"Kluci si mysleli, že-"
"Vím, co si mysleli."
"Proč jsi mi to neřekla? Všechno se mohlo vysvětlit." hořce se usmál.
"Nechtěla jsem tě s tím otravovat. Vůbec se tě to netýkalo. Snažila jsem se jim to vysvětlit."
"Už ví pravdu."
"Jak to?" divila jsem se.
"Zayn.
Chápavě jsem kývla. Budu mu muset poděkovat.
"Co po mě chceš Nialle?" řekla jsem zlomeně. Vůbec jsem nebyla připravena na to, abych s ním mluvila. Pořád jsem ho moc milovala a zároveň nesnášela. Tolik mi ublížil.
"Noell. Pořád tě miluju. Nikdy jsem nepřestal. O-odpustíš mi někdy?" povídal. Nemohla jsem přehlédnout slzy a bolest v jeho očích.
"Nevím. Tolik jsi mi ublížil. Jako kdybych pro tebe nic neznamenala. Jako by naše láska nic neznamenala. Sfoukl si ji jako svíčku. Tak jednoduché to pro tebe bylo."
"Žárlil jsem. Bál jsem se, že pro tebe nejsem dost dobrý, že mě opustíš. Noell-"
"Stačí Nialle. Jak jsi mohl uvěřit tomu, že s Patrikem chodím? Po tom všem. Viděl jsi, jak moc se ho bojím. Viděl jsi, co jsem kvůli němu udělala. Chtěla jsem umřít! Tak moc jsem se ho bála. Smrt pro mě byla ta lepší varianta. Nechápu tě." vrtěla jsem hlavou a snažila se zahnat špatné vzpomínky.
"Nemyslel jsem. Byl to obraný systém. Prostě to odpovídalo mým obavám. Chtěl jsem je dostat od sebe. Miluju tě, věř mi. Nikdy jsem k nikomu nechoval tak silné city."
"Nesnáším tě." zašeptala jsem a otočila se k odchodu.
"Noell, počkej! Co jsi to řekla??" dohnal mě Ni a otočil mě směrem k němu.
"Nesnáším tě Nialle Jamesi Horane. Tak strašně moc tě nesnáším, a přesto tě miluju celým svým srdcem. Nevím, jestli tě mám dřív líbat, nebo od tebe utíkat. Můj mozek křičí Uteč!, ale srdce zůstává při tobě. Komu mám dát přednost Nialle, pověz. Nikdy už nechci zažít tohle. Tu prázdnotu. Tu bolest. A ty mi ji můžeš způsobit jedním slovem. Jediným pitomým slovem."
"Neopouštěj mě....." zašeptal a objal mě.
Nemohla jsem se rozhodnout. Hlava nebo srdce. Srdce nebo hlava.
Taaaaaakže😂😂 rozhodla jsem se udělat ještě Epilog, ale nevím, jestli ho stihnu dneska. Jinak všem všechno nejlepší do nového roku 😙
ČTEŠ
My song ( Niall Horan FF) CZ
FanfictionAhoj, jmenuji se Noell a je mi 17.Můj táta zemřel. Nechci se bavit o tom jak, ale už prostě nežije. Většina rodiny mi dává jeho smrt za vinu. Máma i já nechceme bydlet tam, kde nám ho všechno připomíná, a tak se stěhujeme do Londýna. Je to překrásný...