My song ( Niall Horan FF) CZ

*20*

Noell

Zrovna jsem ležela, nepřítomně hleděla na strop v mém pokoji a přemýšlela o tom, jako moc mi chybí balet, kterého jsem se musela vzdát, když v tom mi do pokoje vtrhla mamka. Chtěla vědět, jestli jí víc sluší červená nebo modrá. Jelikož je blondýnka a já červenou nemám zrovna dvakrát v lásce, tak jsem řekla, že modrá. Nechtěla mi říct, na co to chce vědět, ale já tušila, že si s někým chce vyjít. Nezazlívám jí to. Od tátovi smrti je to půl roku a moje mamka je asi ten nejvíc společenskej člověk, kterýho znám a potřebuje hodně lásky, kterou jí zrovna po kyblících nedávám, že? Řekla, že jde na pracovní schůzku. No to určitě. Stydí se, určitě se stydí. " Jasně mami a bav se." pousmála jsem se a znovu se zahleděla do stropu. 

Když mamka odešla, nastalo nervy drásající ticho, které jsem vyplnila zapnutím televize. Dala jsem tam náhodný kanál a snížila hlasitost na pětku, aby to tak neřvalo. Jen to tak vypadá, nebo je ten strop čím dál, tím víc zajímavější. Chvíli jsem televizi úplně ignorovala, ale jakmile jsem zaslechla slovo One Direction, moje smysly zbystřily. 

Říkali tam něco o jejich koncertě, kdy a kde bude, ale na konci reportáže se zmínili, že si nejsou jisti, jestli se vůbec bude konat, jelikož jediný blonďatý člen kapely je na tom špatně. Prý se s ostatními vůbec nebaví a doložili to i fotkami, kde Niall vypadal vážně zbědovaně. Byl pohublý a měl veliké kruhy pod očima. Dokonce tam padla i věta, že se prý zamiloval, ale jeho vysněná dívka ho podvedla s jiným členem kapely. 

Ukazovali tam různé fotky, ale jedna mě vážně zarazila. Byla jsem na ní já s Niallem, jak se objímáme. Držela jsem se, abych se nerozbrečela. Tolik mi to jeho objetí chybí. Dokáže uklidnit a cítíte se v bezpečí, jako kdyby to byl váš ochranný štít. Spekulovali, jestli jsem jeho přítelkyně, nebo jen "lehká dívka". Nad tím jsem se musela zasmát. Snad si nemyslí, že by si ten roztomilý blonďáček začal s nějakou, s prominutím, děvkou. Ten čeká na svoji princeznu. Jsem vážně zvědavá, kdo bude ta šťastná, protože věřím, že o ni bude královsky postaráno. Doufám, že s ním bude z lásky a ne pro slavné jméno, nebo číslu na kontě, to by si nezasloužil.

Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že jsou teprve 4 hodiny odpoledne. Vážně?! A co budu dělat,  teda kromě zírání do stropu? Čapla jsem notebook a šla si najít nějakej film. Nechtěla jsem žádnou romantiku a všechny, podle mě, lepší fantasy jsem už viděla. Na komedii jsem vážně náladu neměla, takže jsem se rozhodla pro horor. Stejně jsem se už delší dobu chtěla podívat na Odebrat z přátel, neboli Unfriended( pozn. aut. vážně doporučuju ;) ). Našla jsem si ho, zatáhla jsem si závěsy a spustila přehrávání.

Zrovna tam byla napínavá scéna, když se ozval zvonek. Nadskočila jsem tak, až mi notebook spadl na zem. Tak jsem si aspoň zanadávala a zvedla se, že půjdu otevřít, když se zvonek ozval podruhé. " Už jdu, bože!" zavrčela jsem. Doběhla jsem ke dveřím a otevřela je. Nikoho jsem nečekala, takže mě vůbec nepřekvapilo, že tam byl Patrik. Nic jsem mu neřekla. Žádné ahoj, nebo jenom náznak toho, že bych ho ráda viděla. Věděla jsem totiž, že ať udělám cokoliv, on si najde záminku k tomu, aby mě mohl zmlátit. Překvapil mě fakt, že jsem ještě žádnou ránu nedostala, a tak jsem se mu dnes poprvé podívala do obličeje.

Koukal na mě jako boží umučení a sotva stál. Trochu jsem se pousmála. Byl opilý. Normální člověk by tuhle situaci určitě využil k pomstě, ale já věděla, že Patrik dokáže z minuty na minutu vystřízlivět, takže jsem radši nepokoušela štěstí. Natáhla jsem se ke dveřím, abych je zabouchla, ale než má ruka stihla dorazit ke dveřím, tak si to Patrik zamířil do kuchyně. Abych zachovala klid, několikrát jsem se zhluboka nadechla a vydechla, načež jsem se za ním vydala. 

Seděl u stolu, teda spíše na něm skoro ležel. "Co chceš ?" zeptala jsem se ho nepříjemně. On zvedl hlavu, kterou měl doteď položenou v dlaních a řekl: " Přišel jsem si popovídat." No, neřekla bych, že to úplně řekl. Spíš se snažil, ale šlapal si při tom na jazyk, takže to znělo docela vtipně. Trochu jsem se zasmála, ale hned jsem přestala, když po mně hodil škaredý pohled. Vypadá to, že na něj ten alkohol přestává působit. " A nevíš, jak se má Niall?" vypadlo ze mě, přičemž jsem se silně kousla do rtu. Ptáte se mě, proč se ho na to ptám? To bych taky ráda věděla, ale možná to bude tím, že mi Niall neustále zaměstnává myšlenky. On je ten, na kterého prvně pomyslím, když ráno vstanu a ten poslední, když večer usínám. Patrik jen mlčel a když už jsem se smířila s tím, že odpověď nedostanu, tak promluvil.    " Já doufám, že tak jak říká Zayn. On mi povídal, že je na dně, protože si ho opustila a on si myslel, že budeš jeho princezna. Prej se možná podřeže, takže ho kluci musí hlídat. Udělal přesně to, co jsem chtěl, aby udělal." Cože?! To je na tom tak špatně? Chudák. Musím za ním a to rychle, ještě si něco udělá.