Vsadíš se?

Babička se stojákem

Z pohledu Freda

V tuhle chvíli jsem byl opravdu rád za přítomnost Lea a Blakea, protože já sám bych určitě nesehnal tak divný oblečení jako ti dva.

,,Není ten klobouk už přehnanej?" ohrnul jsem nos nad smradlavým kloboukem, který se mi Blake snažil nasadit na hlavu a přitom mi neshodit paruku z hlavy.

,,Jo je přehnanej a to splňuje účel" zašklebil se na mě ten idiot a nelítostně mi ho natáhl přes hlavu, čímž mi samozřejmě tu paruku z hlavy shodil. 

,,Kurva Leo, dávej pozor, mám vypadat jako stará babka a ne jako kyklop!" okřikl jsem Lea, který mi už potřetí za minutu málem vypíchl oko řasenkou, kterou vytáhl společně s dalším líčením ze své kabelky.

,,Kdyby jsi se tak nevrtěl tak by to bylo mnohem jednoduší"  odsekl mi Leo a  dál se mi pokoušel udělat řasy na levém oku. 

,,A ještě jednoduší by to bylo, kdybych mohl jít bez toho malování" řekl jsem, čímž jsem si od Lea vysloužil pohlavek.

,,To by jsi teda nemohl, já si dávám takovou práci kvůli tomu, aby můj milovaný kamarád vyhrál tu geniální sázku, kterou jsem já vymyslel a ty se mi takhle odvděčuješ?!" Dobře, já sice vypadal jako stará babka, ale Leo se choval jako nasraná stará babka. Protočil jsem nad ním oči a trpěl jsem Leovi pokusy o to, mě namalovat a Blakeovi o to, aby mi správně narovnal paruku a nasadil klobouk.

,,Vualá nový, starší a teplejší Fred Stark!" slavnostně pronesl po dalších pár minutách utrpění Leo a konečně mi dovolil, abych se na sebe podíval do zrcadla. Málem jsem dostal infarkt, protože v kýčovitých kytkovaných šatech pod kolena, pleteným žlutým svetrem do pasu, punčochami na křečové žíly, koženýma zdravotnickýma botami, nevkusnou kabelkou, která se dost podobala té Leově, špatně nasazenou šedivou parukou, ještě hůř nasazeným kloboukem, špatně udělaným líčením, masivními korály kolem krku a brýlemi alá Harry Potter jsem vypadal skoro stejně jako Susan.

,,Doprdele, vypadám skoro stejně jako Susan" nevěřícně jsem na sebe čuměl do zrcadla a nedokázal jsem pochopit, jak ji ti dva idioti dokázali tak skvěle napodobit.

,,Možná to bude tím, že máš na sobě její oblečení, kde jinde myslíš, že jsme ho sehnali" ušklíbl se Blake a ještě jednou mi narovnal paruku, takže mi při jeho šikovnosti málem spadla z hlavy. 

,,Třeba v Leově kabelce?" navrhl jsem, protože jsem si opravdu myslel, že to Leo měl s sebou na karneval, který se tu koná každý rok, nedivil bych se vzhledem k tomu, že minulý mě donutil, abych dělal zadek u kostýmu koně.

,,To není kabelka!" vyjel na mě zase Leo a já se zašklebil, což pod tou vrstvou make-upu vypadalo hrozně divně, takže jsem toho radši nechal.

,,A pojď už, za chvíli je večeře" mrkl na mě Blake a já se s úsměvem vypravil na večeři.
Překonej tohle Foxová...

Z pohledu Biancy tou samou dobou

,,Doprdele Ember, nemůžu dýchat!" okřikla jsem Ember, která mi ještě víc utáhla tu zasranou podprsenku. 

,,Nebuď jak malá, vždyť to už skoro je" napomenula mě jeptiška a já měla chuť jí poslat do patřičných míst a umlátit jí krucifixem. 

,,Hotovo" vydechla Ember a já se do plic snažila dostat aspoň trochu vzduchu. Ironie je, že jsem se před pár hodinami málem utopila a teď se dusím znova, navíc navlečená v kostýmu mořské víly. 

,,Vypadáš... Skvěle" usmála se na mě Charlie, která mi ještě upravila ocas a já litovala, že nemá jedovaté ostny.

,,Opravdu je tohle nutné?" zeptala jsem se jich snad po desáté za pět minut, protože za á, nesnáším pohádku Malá mořská víla, za bé mi ta podprsenka byla malá, protože byla Charlie a za cé jsem nechtěla vypadat jako tuňák. 

,,Jo je, když nemáš dost rozumu na to, aby jsi se mu už konečně omluvila" rýpla si do mě Lott a já jsem musela utišit touhu potom, jí tou podprsenkou uškrtit.

,,Ale náhodou ti to sluší Bianco, podívej se na sebe" radši promluvila Ember, když viděla jak se na Lott dívám a odtáhla mě k zrcadlu. Moje červené vlasy jsem měla ještě víc vlnité a hozené přes pravé rameno, aby zakryly aspoň jedno tetování, znak hodin pod mým levým prsem v téhle podprsence nezakryju, aspoň korunku na vnitřní straně pravého stehna a Hórovo oko na levém kotníku nepůjde  díky ploutvi vidět a se znakem nekonečna na zápěstí nic neudělám. Fialová podprsenka mě škrtila, protože Charlie má o číslo menší velikost a tyrkysová ploutev mi taky až moc těsně obepínala tělo. Rty mi zářily červenou barvou, stejně intenzivní jako moje vlasy a oči jsem měla ohraničené černou linkou.

,,Opravdu musím vypadat jako ryba, když jsem se málem utopila! Vždyť vypadám jako tuňák!" zaskuhrala jsem a pokusila se nadechnout. Neúspěšně. 

,,Panebože, nevypadáš jako tuňák, už jsme ti to říkaly několikrát, tak přestaň kňučet a hezky pohni ploutví, ať jsme na večeři včas a ty vyhraješ tu sázku" protočila nade mnou oči Ember, vzala mě za jednu ruku, Charlie za druhou a pomáhaly mi se doplácat do jídelny, protože i když tam byl otvor na nohy, tak se v tom hrozně chodilo. 

,,Dobrý den Susan" pozdravila Charlie starou ženu, když jsme kolem ní procházely.

,,Už jsi pátá, které to říkám, já kurva nejsem Susan!" ozval se nasraný hlas a já se překvapeně podívala na nasranou babku, která vlastně nasraná babka nebyla, ale byl to nasraný puberťák. 

,,Frede?!" promluvila jako Ember a musela zamrkat, aby to zpracovala.

,,Vidíš, odvedli jsme s Blakem skvělou práci a jak tak koukám, tak vy máte taky skvělý úlovek" mrkl na mě Leo a já litovala, že Malá mořská víla neměla zuby jako piraňa, protože kdyby měla, tak bych toho idiota, vlastně všechny tři idioty sežrala. 

,,A jak se vlastně dovíme, který z nás vyhrál?" zeptala jsem se Lea a divně se přitom dívala na Freda oblečeného jako babičku, vypadal přesně jako Susan, jen tu bylo něco špatně, ale nedokázala jsem přijít, co.

,,Podle toho kolik lidí se na vás překvapeně podívá, vstoupíte každý jiným vchodem a na koho se otočí víc lidí, vyhrál" řekl jednoduše Leo a já kývla, to zní dobře. 

,,Tak my jdeme v zadnímu vchodu a vyrazíme současně" řekl Blake a společně s Leem a Fredem, u kterého jsem se pořád snažila zjistit, co nesedí. 

,,Připravená?" zeptala se mě Ember, když jsme viděly kluky na druhé straně. Nejistě jsem kývla a Ember dala znamení klukům, ať vyrazí a současně jsme vyrazily i my. 

Celou jídelnou se začal ozývat tlumený šepot, když jsme současně vstoupily do jídelny, lidé nevěděli, kam se mají koukat dřív, pokud na polonahou holku nebo na kluka převlečeného za babička s... 

Už jsem si uvědomila, co na Fredovi bylo divné.

Měl stojáka.
Jo, prostě byl oblečenej jako Susan a stál mu.

S potlačovaným smíchem jsem se dostala s pomocí holek ke stolu a sedla si tak, aby mi nepřekážel ocas, což bylo dost těžký. 

,,Mohla bych mít jednu otázku? Proč máš na sobě Bianco proboha kostým tuňáka a ty Freda, proč vypadáš jako Susan?! A máš stojáka?!" nahlas řekla Cass od stolu vedoucích a celou jídelnou se ozval smích a všichni se otočili na červenajícího se Freda, který se nějak snažil zakrýt svůj problém v kalhotách, ale ještě to zhoršil.

Začala jsem se šklebit a v duchu jsem se mu vysmívala, než jsem si ale uvědomila jedno. Díky Cass se všichni podívali na Freda, takže vyhrál.

A jemu to očividně došlo taky, protože i přes zvedající se šaty o oblasti rozkroku se na mě šklebil od jeho stolu.