,,Nikdy"

34K 2K 93
                                    

Z pohledu Biancy
Byl to báječný pocit. Jeho výraz stál za všechny prachy a nejradši bych si ho vyfotila a zarámovala. Tahle pomsta se mi geniálně povedla a to jsem ji udělala naprosto sama. Jsem tak trochu geniální. Ale bylo mi jasný, že se teď on bude chtít pomstít mě, musela jsem být připravená a mít přichystanou další.

,,Fred je celkem naštvanej víš to?" Nadskočila jsem, protože mě ten idiot vyděsil. Za mnou stál Leo a šklebil se. 

,,To byl účel. A mimochodem, to tě Charlie už přestala pronásledovat?" ušklíbla jsem se.

,,Jo přestala, omluvil jsem se jí a nabídl, že až bude mít zájem bejt v pátým měsíci tak za mnou má přijít. Praštila mě a odešla. Ale zpátky k tobě. Fred se už chce určitě pomstít a měla by jsi bejt připravená. Můžu ti pomoct" nabídl Leo a na tváři měl otisk ruku, kterýho jsem si všimla až teď. Charlie má asi dobrou ránu.

,,Proč bys mi pomáhal? Není to tvůj kamarád?" zvědavě jsem se zeptala.

,,No právě. Kamarádi se mají navzájem srát, to je v popisu práce. Tak co bereš?" zašklebil se, jako by už teď věděl, co odpovím.

,,Jo. Co mám dělat?" Jeho úšklebek se ještě zvětšil.

,,Jdi do jednoho obchodu, jmenuje se Ptákoviny. Najdeš tam naprosto všechny píčoviny co existujou a určitě i něco na pomstu. Já tam každoročně nakupuju věci na kanadský žertíky a tyhle věci, nikdy mě ten obchod nezklamal" poradil mi. Kývla jsem hlavou a potom, co mi vysvětlil cestu, tak jsem se tam hned rozeběhla. 

,,Dobrý den, přejete si něco?" hned se ozval hlas nějakýho kluka, co tu pravděpodobně pomáhal. 

,,Hledám něco na pomstu" odpověděla jsem narovinu a rozhlížela se po obchodě. Byly tu paruky, umělý hmyz, živý hmyz, prdící polštářky, barvy na vlasy, holící pásky ve tvaru penisu, prostě samý pitomosti. 

,,A líbí se vám něco z naší nabídky?" zeptal se, když viděl jak se rozhlížím. Bylo tu hodně věcí, se kterýma by šlo něco udělat, ale já chtěla něco... Většího. 

,,Bohužel ne, hledám něco... Efektivnějšího" Když jsem to řekla, na tváři mu narostl obrovský úsměv. 

,,V tom případě pojďte do naší speciální místnosti, tam jsou ty nejlepší věci" usmál se a ukázal ke dveřím. To mě nadchlo a já se za ním vydala. Otevřel ty dveře a já se asi ocitla v ráji. Byly tam petardy, živí hadi, pavouci dokonce i vosí úl. 

,,Nechcete se napít?" nabídl mi pití. Přijala jsem, měla jsem žízeň a tady bylo tolik věcí dokonalých na pomstu, že tady asi nějakou chvíli strávím. Napila jsem se nějaké limonády a začala se rozhlížet po místnosti, na stolech byly vystavené ty nejrozmanitější věci.

,,Víš, už jsem o tobě slyšel dřív, než jsi sem přišla" ozval se najednou.
,,Mluvil o tobě jeden můj známý, možná si ho pamatuješ. Mluvil o tobě opravdu hodně, někdy kladně, někdy záporně. Ale vím o tobě všechno. Byl velmi důkladný a zmiňoval se i o tom, co bych měl udělat, kdybych tě náhodou potkal. Já to udělám, dodržím svůj slib, Nero je dobrý kamarád" Ztuhla jsem. Na povrch se mi tlačily vzpomínky, mezi kterými byla i tvář prodavače. Byl to Luke, Nerův nejlepší přítel. 

Cvak.
To klaply dveře, jak narazily do pantů a přesně zapadly. Celým tělem mi projelo zamrazení a prudce jsem se otočila. Stál u dveří, blokoval je vlastním tělem a na tváři měl úšklebek. 

Už v tu chvíli jsem věděla, že jsem v prdeli.
Pomalými kroky se ke mě blížil, každý krok, který udělal směrem ke mě jsem já udělala směrem dozadu.
Záda mi narazila do studené stěny, neměla jsem kam dál ustoupit. Myslí mi začal šrotovat nový únikový plán, ale než jsem stihla cokoliv udělat, aby u mě.

Vsadíš se?Kde žijí příběhy. Začni objevovat