Vsadíš se?

,,Aůůů!"

Oběd bohužel skončil až moc rychle, nestihla jsem se těm dvoum dostatečně vysmát. Jaká škoda. 

,,Bianco, tohle se nám fakt povedlo, něco takovýho musíme zopakovat" drkla do mě Charlie a zlomyslně se šklebila. Bože, pokud někdy budu mít dceru, ta chci aby byla jako ona. Nebo Charlie rovnou adoptuju, byla bych úžasná matka.

,,Rozhodně, ale příště něco... Víc" nadšeně jsem se zazubila. Tuhle pomstu si vychutnám a ten debil na to do konce života nezapomene, o to se postarám. 

,,A dokonce už mám nápad na to 'příště'. Co by jsi řekla, kdyby náhodou večer až budeme hrát hru se něco stalo? Zjistila jsem, že ta hra by měla být o tom, že budeme hledat nějaký klíče v lese, ale naštěstí pro tebe ve dvojcích. A až budeš s Fredem sama, tak toho využiješ" dábělsky se usmála Charlie a i mě se na tváři objevil potěšený úsměv. Já tu holku miluju. 

Z pohledu Freda

Ať už to byl kdokoliv, tak ho nesnáším. 
To zasraný peří jsem měl naprosto všude a vypadal jsem jako mokrá vypelichaná slepice. Sen každýho kluka. 

,,Ty vole, to peří je příšerný!" zanadával Leo a vyndal si další pírko z vlasů. Jen jsem na něj něco zavrčel a sám se zbavoval toho zkurvenýho peří. Přísahám bohu, že za tohle se krutě pomstím, je mi naprosto jedno pokud to bude nějaká holka, půjdu přes mrtvoly. 

.....

Nečekal bych, že odpoledne strávím odpeřováním se. Ale jakžtakž se to podařilo a ze mě a Lea zbylo tolik peří, že by se jím mohly vycpat peřiny v celým táboře, možná by pak hřály. 

,,Zalez za mě, přišla Mandy" sykl mi do ucha Blake a měl pravdu, do Doupěte právě lezla i Mandy a její hejno. Rychle jsem zalezl do prostoru za Blakem a modlil se, aby nepřišla blíž. 

,,Tak jo děcka, další hra bude v lese. Jeden bývalý člen společenství známého jako Fénixův řád, je uvězněn ve věznici Azkaban. My ho potřebujeme osvobodit a právě proto půjdou jednotlivé koleje do lesa, kde budou hledat klíč. Bude tam víc klíčů, ale jen dva jsou pravé, poznáte je podle toho, že jsou zlaté. Za každý klíč vaše kolej získá deset bodů, pokud by ale měla stejná kolej dva klíče, tak získává dvacet pět bodů. Když najdete klíč, tak ho dva z týmu musí donést nám, budeme tady, a až se najdou oba klíče zavoláme vás přes megafon, takže nechoďte nikam daleko. Vše je doufám jasné, kapitáni seřaďte své týmy a můžete vyrazit" oznámil nám Pat a v Doupěti jak jinak začalo šílenství. Já jsem naštěstí nemusel nic dělat, všichni ke mě přišli automaticky. Hodní pejsci.

,,Takže zase se rozdělíme do dvojic, stejných jako vždycky. To je asi všechno, jdeme" pokrčil jsem rameny, líně se zvedl z lavice a vyšel ven. Všichni ode mě se ve dvojicích rozutekli do lesa a já s ní zůstal zase sám. 

,,Pojď jdeme" kývl jsem na ní hlavou a zkusil se pousmát. Překvapeně se na mě podívala, ale nic neřekla. To jsem nečekal, hlavně ne po její reakci na marodce. Ale nestěžoval jsem si, byl jsem rád, že už není naštvaná. 

,,Snad najdeme oba dva klíče" pokusil jsem se navázat konverzaci. Podívala se na mě pohledem, jako na nějakou divnou věc z jiný země, ale kývla. Kurva, tohle já neumím, nikdy jsem nemusel žádnou holku 'balit' stačilo mi jen říct ,,Chceš sex?" ale pochybuju, že by to tady uspělo. 

,,Tak co, už je to s hlavou lepší?" zkusil jsem to znovu, zase jen přikývla a šla dál. Kurva, pokud to tahle půjde dál tak budu muset požádat Blakea o radu ohledně holek. Jo, už jen to, že nad tím uvažuju značí že jsem hluboko v prdeli. 

,,No a jak se máš?" Opravdu jsem se právě holky zeptal, jak se má?! Ty vole, mluvím jako jeden z těch retardů, co napíšou ,,Ahoj" ,,Jak se máš?" ,,Co děláš?" a tak dále, sakra, tohle nejsem já. 

,,Fajn" odpověděla a šla dál, zdá se mi to nebo směřuje čím dál tím hlouběji do lesa? Už jsem ale mlčel a následoval ji, fakt jsme byli hluboko v lese. 

,,Hele, neměli bychom se vrátit zpátky? Jsme celkem daleko" podotkl jsem a ona se zastavila. Otočila se ke mě a udělala tu poslední věc, kterou bych čekal, ona mě políbila. Nebyla nalitá a políbila mě. Dobrovolně.

Automaticky jsem ji k sobě přitiskl, jako tu noc u jezírka a prudce jí polibek oplatil, možná si na tu noc vzpomněla a to by znamenalo, že nebudu potřebovat Blakeovy rady. 

,,Pojď sem" zašeptala mi do rtů a zatáhla mě kousek dál k jednomu stromu. Neprotestoval jsem, jediný co jsem chtěl bylo, abych znovu cítil její rty na mých. 

,,Ještě kousek" pousmála se a poodešla o dva kroky dozadu. Následoval jsem ji, stačil by jen kousek a mohl bych ji znovu políbit..

Něco sevřelo moje kotníky a během chvíle jsem visel hlavou pověšenej za nohy. Začal jsem sebou házet, abych se dostal ven, ale to blbý lano bylo moc pevný. 

,,Jsi ještě blbější než jsem si myslela, kdyby jsi měl aspoň trochu rozumu, tak by ti došlo, že to já jsem z tebe udělala mokrý kuře a kdyby ti to došlo, tak by jsi se mnou nešel sám do lesa. Myslel sis, že už nejsem naštvaná? Ne, nejsem naštvaná, já jsem nasraná k nepříčetnosti, takže čekej pomstu, tohle je jen začátek" ušklíbla se. Ta malá potvora! Doprdele, měla pravdu, fakt jsem byl idiot. 

,,Tak pápá a doufej, že tě tu někdo najde, slyšela jsem, že v tomhle lese pořád žijí vlci" sladce se na mě usmála a zamávala mi, než odešla. Házel jsem sebou, prostě se pokusil jakkoliv dostat pryč. 

Ztuhl jsem, když se lesem ozvalo...Vytí?! A další, minimálně tři další zavytí. Doprdele, já jsem idiot! Ta holka je proradná mrcha, ale nemůže mě tu nechat, když jsou tu vlci! 

Ale ten největší problém nebyla možnost vlků. Byl to fakt, že i přesto, že ze mě ta mrcha udělala kuře, dala mi několik facek, ztrapnila mě před celým táborem a pověsila mě vzhůru nohama hluboko v nočním lese, tak jsem ji pořád chtěl, možná ještě víc.