Alergie na Mandy

37.4K 2.1K 116
                                    

Z pohledu Freda

Nevím, co mě to napadlo, měl jsem ji donutit zůstat v tý chatce, ne ji nechat jít a zmizet do lesa, abych mohl vyhulit polovinu krabičky cigaret. Teď ani nevím, pokud jí to mám říct, sama večer řekla, že pokud bude vědět pravdu, tak mě zabije a už se mnou nepromluví. Nevím proč, ale nechci aby se mnou přestala mluvit. Ona nesmí zjistit, co se včera večer stalo. 

,,Hej kámo, nad čím tak urputně přemýšlíš?" drkl do mě Leo s obličejem pořád přitisklým na obrazovku mobilu, ze kterýho se ozývaly divný zvuky. 

,,Nic" odsekl jsem mu a sedl si jinam, teď jsem neměl náladu na nic a hlavně ne na jeho otravný kecy. 

,,Ale jo něco tě sere, svěř se mi" vyzvídal Leo a dokonce kvůli mě i vypnul péčko, který mu jelo na mobilu. 

,,Neser se do toho Leonardo" odbyl jsem ho a shodil z ramene jeho ruku, protože opravdu nechci vědět, co s ní dělal předtím. 

,,Hej Frede, mluv o tom. Neodehnal jsi mě ani před deseti lety, kdy jsi byl malej, uzavřenej špunt, kterýho se ostatní báli, protože údajně zabil ptáčka. Jako jedinej jsem se s tebou bavil, protože jsem viděl, že ten pták už byl stejně mrtvej a ty jsi mu chtěl pomoct. Kryli jsme si záda celou tu dobu, to samý s Blakem, kterej přijel rok na to a podívej, pořád jsi mě od sebe neodehnal" Nesnáším, když se Leo snaží vytvořit dojemnou atmosféru, jako v nějaký slaďárně pro puberťačky.

,,To je sice úžasný, ale dneska fakt nemám náladu" zabručel jsem a vytáhl si poslední cigaretu z balení.

,,Jde o tu holku? Biancu?" Ztuhl jsem, byl jsem napjatej jako tětiva a urputně přemýšlel, jak to kurva mohl zjistit. 

,,Vím, že teď přemýšlíš nad tím, jak to vím, tenhle výraz máš vždycky, když mám pravdu a ty nevíš, jak to. Včera večer jsem vás viděl, když jsem šel chcát, zas tak zlitej jsem nebyl abych nerozeznal vás dva, jak se líbáte. Ona si to nepamatuje, že ano?" Jeho slova ťala do živého, to že si to nepamatovala bylo nejhorší.

,,Ani o tom necekneš" zasyčel jsem a popotáhl si z cigarety. 

,,Hej, vždyť o nic nejde j-"

,,Opovaž se to někomu říct, ona se nesmí dozvědět" výhružně jsem mu řekl a chytl ho pod krkem.

,,Jasně jasně, budu mlčet" rychle přikývl Leo a  já ho pustil. 

,,Ale můžu ti pomoct" On prostě nemůže jen tak sedět a držet hubu. 

,,Víš, jak jsou ty sázky? Mohl bys je využít ke svému prospěchu, pokud teda chceš. Můžu ti pomoct, viděl jsem jak se na tu holku díváš, tak se na něco díváš, když něco chceš" 

,,Jak si představuješ to...Pomáhání?" zvědavě jsem se ho zeptal, ne že bych uvažoval o tom, že s tím opravdu budu souhlasit, jen jsem byl zvědavej. 

,,Třeba dneska má být další hra, bude to Sfinga. Budeme muset uhodnout co nejvíc hádanek, jinak nás Sfinga 'sežere'. Mohly byste si dát sázku, kdo jich uhádne víc. Ty to vyhraješ rozhodně, hádanky jsou tvoje, takže za to, že prohraje ji vymysli něco co ti bude hrát do karet" 

,,Za jak dlouho hrajem?"

,,Teď začíná oběd, takže asi za hodinu a půl" zašklebil se Leo, bylo mu jasný že s tím souhlasím.

,,Tak jdeme na to kámo" ušklíbl jsem se a típl cigaretu. Leo se zasmál a společně jsme vyrazili na oběd.

.....

Vsadíš se?Kde žijí příběhy. Začni objevovat