Vsadíš se?

,,TO NENÍ KABELKA!"

Buď mi někdo včera večer vymazal většinu vzpomínek na celou včerejší noc a několikrát mě praštil kladivem do hlavy, nebo jsem se prvotřídně opila. Vrávoravě jsem vstala z postele a vyhrabala někde v tašce aspirin, děkuju za mojí prozíravost, jinak bych dnešek nepřežila. Rozhlédla jsem se po pokoji, nikdo kromě mě tu nebyl a zbývala půlhodina do snídaně. Sprchu už nestihnu, snad aspoň stihnu něco provést s obličejem, nechci vědět, jak po včerejšku vypadám. 

Už to bylo horší prolétlo mi hlavou, když jsem se podívala na svůj odraz v malým špinavým zrcadle nad stolkem. Pod očima se mi rýsovaly temné kruhy od nedostatku spánku a rozmazané řasenky, vlasy jsem měla rozcuchané a přeleželé, rudé tváře a napuchlé rty. 
Kráska ironicky jsem se uchechtla a snažila si hřebenem nevytrhat vlasy. 

,,Ahoj Bí" ozval se hlas od dveří a já se s jedním namalovaným okem otočila tím směrem. Stála tam Ember s Charlie a Charlie by mohla hrát jedubabu a Ember dabovat. 

,,Vy teda vypadáte" uchechtla jsem se a pustila je k zrcadlu, holt to nějak budu muset dodělat s mobilem. 

.....

,,Už nikdy nebudu pít!" zaskuhrala Charlie a chytila se za hlavu, kvůli hluku v jídelně. Ember na tom byla stejně hrozně, házela do sebe jednu skleničku s vodou za druhou a radši nemluvila, protože zněla jako jedubaba v posledním tažení, která umírá na zápal plic a zároveň při tom rodí malou radioaktivní hyenu. 

,,Pamatujete si něco z minulé noci?" zeptala jsem se jich a napila se černého čaje, já jsem na tom nebyla zas tak špatně, byla jsem zvyklá pít, ale to že bych na všechno zapomněla se mi ještě nestalo.

,,Jo všechno" zamumlala Ember byla v obličeji ještě o tři stupně rudější než moje vlasy. Charlie se začala smát a já se na ně nechápavě dívala, jediné co si pamatuju je hromada alkoholu, rozmazané tváře lidí, nejasné hlasy, hodně vody, horko, růžového slona v baletní sukínce a záblesky šedé barvy. Nic víc, nic míň.

,,Podívejte aspoň Leo je na tom stejně hrozně" znova se zasmála Charlie a ukázala ke stolu, kam si právě sedal Leo, který se opravdu moc nelišil od těch dvou, pak Blake, další kluk asi Marcus a Fred. 

,,Jak to, že jsou ale ti tři v pořádku?!" stěžovala si Ember a hned zase sklapla, protože svým hlasem vyděsila jedno malý děcko.

,,Protože umí pít" ušklíbla jsem se a lokla si čaje, na jídlo chuť nemám. Ember po mě vrhla zabijácký pohled, což na její tváři vypadalo komicky, vzhledem k tomu že si prostě musela vzít ty kytky do vlasů. Svým smíchem jsem k nám ale přivolala nežádostivou pozornost a než jsem stihla něco říct, tak jsme u stolu měly o tři a jednoho možnádebila navíc.

,,To vypukla zombie apokalypsa nebo co" zasmál se Marcus. Oprava, o čtyři debily navíc.

,,Aspoň nevypadám jako holka" praštil do něj Leo a poukázal na drdol, který měl Marcus upevněný gumičkou.

,,Říká ten, kdo nosí kabelku" poznamenal Blake a plácl si s Fredem.

,,TO NENÍ KABELKA!" zakřičel Leo a praštil Blakea, který do mě narazil a shodil mě s lavice. 

,,Jsi v pořádku?" zeptal se mě Fred, který se nade mnou skláněl s nataženou rukou a v jeho očích bylo něco jako... Starost? 

,,Jo jsem" odsekla jsem mu a zvedla se sama. Překvapeně se na mě podíval, jako by nechápal moje chování a já si radši sedla zpátky ke svému čajíčku. 

.....

,,Co je odpolední plán?" zeptala jsem se Ember, protože jsem nedávala pozor, když to vedoucí říkaly.

,,Dopoledne je volno a odpoledne další hra" rychle řekla Ember a zase se odmlčela, její hlas byl pořád děsivej. 

,,Nevíte kde je Lott? Neviděla jsem ji na chatce" položila jsem jí další otázku a sundala si černé triko. 

,,Říkala, že jí není dobře, asi bude na marodce" pokrčila rameny Charlie a zase začala něco mlít, ale to už jsem ji neposlouchala. Včera jsem na sobě neměla černé triko a ráno jsem se nepřevlíkala. Prohledala jsem celou chatku, ale nenašla jsem svetr, který jsem na sobě minulou noc měla stejně jako šortky, obojí zmizelo.

Takže jsou zase jen dvě možnosti. Buď jsem ještě větší bordelář než jsem si myslela, nebo jsem byla tak moc opilá, že jsem se možná zase svlíkla a běhala nahá. To je ale blbost, spodní prádlo jsem měla stejný, sice mokrý al-... Až teď jsem si uvědomila, že jsem se opravdu probudila v mokrém prádle. 

,,Kurva" zanadávala jsem a praštila hlavou o rozpadající se skříň. 

,,Je všechno v pohodě?" zeptala se Charlie a zvedla hlavu od knížky, která měla růžovou obálku se siluetou líbající se dvojce. Fuj.

,,Jo" odsekla jsem a snažila se vzpomenout na cokoliv dalšího, co se týkalo včerejší noci. Pevně jsem k sobě tiskla víčka a vší silou se soustředila na ty střípky, které mi utkvěly v hlavě, rozeznat něčí hlas nebo něčí tvář.

,,Můžu se tě na něco zeptat?" vzdala jsem to asi po deseti minutách.

,,Jasně" odpověděla Charlie a zaklapla knihu. 

,,Nepamatuju si nic ze včerejší noci, mohla by jsi mi prosím říct, co se stalo?" poprosila jsem jí a sedla si na svojí postel. 

,,Šly jsme hrát flašku společně s Chelsie, Bradem, Marcusem, Leem, Blakem, Fredem a Thomasem. Jen ty, Blake, Brad, Marcus a Fred jste zůstali jakžtakž v pohodě, ostatní z nás byli už po jedné flašce na šrot. Začali jsme hrát, Ember to tam dost rozjela s Thomasem, dlouhou chvíli se od něj neodlepila. Pak ale odešel Fred, někdo asi já jsem mu dala pitomý úkol a on odešel s flaškou toho nejtvrdšího alkoholu, který měl Leo v tašce. Po nějaký chvíli jsi odešla i ty a mi už ani nehráli, jen pili a smáli se" shrnula mi to Charlie a zívla si.

,,A nevíš, kam jsem šla?" zkusila jsem se jí zeptat, protože to co jsem dělala potom je pořád záhada.

,,Nevím, viděla jsem tě až ráno, usnula jsem společně s Ember, Thomasem, Chelsie a Bradem v Doupěti" pokrčila rameny a dala se znovu do čtení. Ember mi taky nepomůže, ta je na tom pořád hrozně a nic víc si podle mě nebude pamatovat.

,,Jdu ven" řekla jsem jim, ani jsem nevěděla, pokud mě vnímaly, prostě jsem si vzala mobil, sluchátka a sluneční brýle. Procházela jsem se po území tábora, hledala jsem klidné místo na přemýšlení, ale všude někdo byl. Vzdala jsem to a zkusila les u marodky, tam by nikdo nemusel být. Opravdu tam bylo až na pár veverek mrtvo, ideální místo. 

Sedla jsem si na osamělý pařez a strčila si do uší sluchátka, hned tu bylo líp, když jsem neslyšela krákat ty blbý ptáky. 

,,Pamatuješ si, co se stalo včera v noci?" Tak moc jsem se lekla, že jsem spadla z pařezu na zadek a z očí mi spadly sluneční brýle. Ze země jsem se dívala na vysokou postavu v černém, která mě propalovala šedým pohledem.

,,Proč se ptáš?" odsekla jsem mu a sedla si zpátky na pařez.

,,Protože kdyby ano, tak se takhle nechováš" rozhodil rukama a já se na něj nechápavě podívala. Počkat... On ví co se stalo.

,,Co se stalo?" naléhavě jsem se ho zeptala a on v tu chvíli ztuhl. Chvíli nedělal nic, pak otevřel pusu, jako by chtěl něco říct a hned ji zas zavřel.

,,Řekni mi co se stalo" důrazně jsem mu řekla a zatřásla jím. 

,,Pokud vydržíš být celé dopoledne ve společnosti Lea a mě, tak ti to večer řeknu. Souhlasíš?" 

,,Nic jiného mi nezbývá"