,,To jsou šaty?!"

37.9K 2.2K 265
                                    

Horší náladu jsem snad mít nemohla.
To jsem si tedy myslela do tý doby, než do chatky přišla Ember, Charlie, Lott a Chelsie s tím, že se musíme připravit na večer a dokázaly mi, že to může být ještě horší, protože jejich plány zahrnovaly i mě.

,,Jaký jsou lepší tyhle nebo tyhle?" zeptala se mě Chelsie s takovou vážností, jako by šlo o osud lidstva. Držela v ruce dvoje šaty, tmavě fialový a černý, nic moc zajímavého.

,,Nevím" pokrčila jsem rameny a přepnula si písničku na mobilu.

,,Bianco! Dej do toho trochu nadšení, a celou dobu jsou jen tři takový párty! Bude se tam tancovat, smát se, poznáš víc lidí. A navíc Leo se určitě pokusí říznout punč vodkou" mrkla na mě Chelsie, ale pořád těkala pohledem mezi šaty, které držela v ruce. Nechápu, proč z toho dělá takovou vědu.

,,A co si vlastně vezmeš ty?" zeptala se mě Charlie a snažila se přitom nacpat prsa do tílka.

,,Nic, zůstanu tady a budu poslouchat hudbu" Chelsie spadly na zem ty šaty když mě slyšela a stejně jako zbytek holek se na mě dívaly, jako bych právě řekla, že Adolf Hitler by si zasloužil mezinárodní cenu míru.

,,Jak jako že nejdeš?! To teda jdeš Bianco, vstaň z tý postele a rychle!" vzpamatovala se jako první Charlie a hodila po mě podprsenku.

,,Mně se tam nechce" zamručela jsem a četla si přitom vyznání lásky napsané na prknech postele.

,,Ale chce jen o tom ještě nevíš. A teď hned vstaň nebo jsem přivedu Mandy, viděla jsem jak moc sis jí oblíbila" Teď jsem nevěřícně zírala já, protože tohle řekla Lott. Ona, ta úzkoprsá, frigidní jeptiška mi tu právě vyhrožovala?!

,,Pokud si ty na sebe vezmeš něco, v čem nebudeš vypadat jako stará frigidní panna s devíti kočkama, tak půjdu" ušklíbla jsem se na ní a zase se začetla do toho ubohýho vyznání lásky, protože u nemožné aby to Lott odkejvala.

,,Dobře"neochotně souhlasila. Už nikdy nebudu podceňovat žádnou jeptišku. Nikdy.

....

Ty čtyři se na mě vrhly jako hladoví lovečtí psi na kus masa. Ne, nedělám si prdel, jedna mi něco dělala s vlasama až jsem si myslela, že mi je vytrhá, druhá mi pod nos cpala různý hadry, třetí čmárala na obličej a čtvrtá na mě křičela, ať se nehýbu. I peklo muselo být oproti tomuhle osmihvědičkový hotel, kde vám nosí snídani do postele a každých pět minut načechrávají polštáře.

,,Na, vem si na sebe tohle a hlavně si neznič vlasy" řekla Chelsie a podala mi černý uplý triko bez ramínek, které mi sahalo až po zadek.

,,A kde jd k tomu zbytek?" zeptala jsem se jí a odolávala pokušení si tu věc, kterou mi Lott vytvořila na vlasech svázat do drdolu.

,,Jaký zbytek? To jsou šaty" zasmála se Chelsi jako by to bylo něco naprosto jasného.

,,Tohle jsou šaty?!" nevěřícně jsem se jí zeptala a zírala na ten kus látky. Dobře přiznávám, že ráda nosím odvážné a výstřední oblečení, ale tohle bylo moc krátké i na mě, skoro mi z toho lezla prsa a kdybych se špatně pohnula tak dost možná i ten zbytek.

,,Pozor na vlasy!" křikla na mě Lott a stáhla si úzkou koženou sukni trochu níž. Když na sobě měla něco normálního, tak vypadala dobře, hodně dobře, ale nahlas bych to nikdy nepřiznala.

,,A taky na obličej, dalo mi to celkem práci" drkla do mě Ember a uklidila oční linky.

,,Měly bychom už vyrážet, za patnáct minut to začíná" usmála se Charlie a ještě se zkontrolovala v tom malým zrcadle nad stolkem. Já se ještě ani neviděla, bála jsem se, co bych tam viděla.

Vsadíš se?Kde žijí příběhy. Začni objevovat