Vsadíš se?

Chro chro...

Z pohledu Biancy
Byla jsem tak na sračky, že mi ani nevadila jeho ruka, která mě držela kolem pasu, jeho pohled na něm těle a dokonce ani jeho řeči o tom, co s Leem kdy udělali za kraviny.

,,To nebyla moje chyba, že nechaly ty klíče ležet na zemi a já se k nim dostal" okřikl Freda Leo, když mi říkal, jak Leo v zoo osvobodil tučňáky a ti pak utekli do obchoďáku. Smála jsem se, přišlo mi to náramně vtipný, s tolika alkoholem v krvi mi přišlo vtipný vlastně všechno. Ember tolik ne, ta zůstala z nás jako jediná víceméně v klidu, jako by s ní tvrdý alkohol nic nedělal.

,,Ale jo, ty jsi mě překecal, abych balil tu sexy průvodkyni, která byla mimochodem o patnáct let starší, aby jsi mohl otevřít tu klec" ušklíbl se Blake a hodil do sebe zbytek vodky. Znovu jsem se zasmála a položila si hlavu na jeho rameno. Usmál se na mě a zdálo se mi, že si mě k sobě přitáhl blíž.

,,Ale ty jsi neprotestoval a navíc, byla starší jen o deset let" namítl Leo a podal nově otevřený pivo Charlie. Ta na tom z nás byla asi nejhůř, škytala, smála se,i když nikdo nic neříkal a i mluvení jí dělalo problémy, ráno jí praskne hlava.

,,Co kdybychom se šli projít do lesa?" navrhl se spikleneckým úsměvem Leo. Charlie hned začala radostně přikyvovat, asi ani nevěděla, co řekl.

,,Do lesa? Proč bys kurva chtěl jít do lesa v... devět večer?!" zeptal se Blake, když se podíval na mobil a znovu se napil.

,,Nevím? Je tma, bude tam ticho a fajn procházka" pokrčil rameny Leo a zasmál se.

,,Jsi blbej, ale souhlasím s tebou" prohodil Fred, který kroužil svojí rukou na mém pasu, jako by se rozmýšlel, pokud s ní má jít nahoru nebo dolů.

,,Teď? Do toho tmavýho lesa? Jste blbí?" nevěřícně se zeptal Blake a Ember se tvářila stejně znepokojeně jako on.

,,Jo, proč ne? Nebo se snad bojíš Blakeu tak moc, že se ti stáhly koule?" uchechtl se Leo a já i Fred jsme museli potlačit smích. Blake chvíli přemýšlel, pokud nemá radši i se svojí milovanou flaškou zmizet, ale nakonec si povzdechl a to bylo pro ty va znamení, že souhlasí. Ember po chvíli taky kývla, ale netvářila se nijak nadšeně. Mě to bylo jedno a myslím, že i kdybych nechtěla jít, tak by mě sebou Fred vzal, od toho co se stalo ve městě, se ode mě nehnul na dýl jak pár minut, byl jako stalker.

,,Takže je je to jednohlasný, jdeme do lesíku" zahihňala se Charlie a mátoživě se postavila na nohy. Ember se bez vážných problémů taky postavila, Blake, který toho vypil nejvíc byl naprosto v pohodě. Leo už stál i se svojí kabelkou na nohou a říkal něco Charlie. Mě na nohy pomohl Fred, sice bych se zvládla postavit, ale on byl asi jinýho názoru, než já.

,,Vzhůru do nekonečna a ještě dál" zakřičel Leo a jako superman vyběhl z Doupěte. Pak byl slyšet už jen pád a jeho sprostý nadávky.

.....

Přes den se mi ten les zdál barevný a přívětivý. V noci se zdál ponurý záhadný. Ale v noci se skoro jednou promilí jsem viděla ve všude stíny, které nás pozorovaly a mizely pod paprsky měsíce v úplňku. Cítila jsem se, jako by mi někdo šlapal na paty, mohl to být sice jen Blake, ale stejně se mi zježily chloupky na zátylku, na odhalených pažích naběhla husina a pevněji jsem stiskla Fredovi ruku.

I Ember byla znepokojená, Blake až moc podivně mlčel. Jen Leo pořád mlel něco o tom, jak vyhrál bitvu s lordem paprikou a Charlie se smála jako natahovací hračka.

,,Bojíš se?" zašeptal Fred a podíval se na mě. Jeho oči vypadaly ještě temnější a tajemnější než byly za světla, leskly se jako obsidianty.