Ztráta

Opět doma

„Teto Patricie? Jsme doma. Kde jsi?" Zvolal Ryan, když jsme vešli do našeho domu. Teta se však neozvala. S Ryanem jsme se na sebe zděšeně podívali.
„Jdu se kouknout nahoru jestli tam není." Řekla jsem Ryanovy a šla jsem ke schodům, on se šel podívat po dolním patře.
„Lilly, je tam?! LILLY?!!" Zavolal na mě Ryan a pak úplně řval, když prohlédl celé dolní patro. Já jsem rychle seběhla schody dolů do chodby, kde stál a zavrtěla hlavou.
„Ne, není tam." Netušila jsem kam mohla jít, už měla být z práce dávno doma. Prošli jsme obývákem ke skleněným dveřím, které vedli na zahradu. Tam jsme na konci zahrady viděli jak se někdo hrabe v zemi. Otevřela jsem dveře a oba jsme vyběhli vstříc osobě. Ryan tam doběhl pár vteřin přede mnou. Osoba se otočila.
„Teto Patricie!!!" Vykřikl Ryan, postavil tetu a pevně ji objal. Já se k jejich obětí přidala taktéž.
„Co se vám to stalo? Co vám v té škole udělali?" Ptala se zvědavě teta, kterou náš čin očividně vyvedl z míry.
"Nic se neděje. Přišli jsme domů a nikdo tam nebyl. Nevěděli jsme, kde jsi. Nechtěli jsme to zažít znovu." Odpověděl co nejstručněji Ryan a pustil mě i tetu.
„Chápu vás. Pojďme dovnitř a řeknete mi už konečně, jak bylo v té škole?" Zasmála se teta když jsme šli dovnitř.
„No, docela to bylo..." začal Ryan, ale já mu do toho skočila.
„Strašné. Bylo to příšerné" dokončila jsem. Teta se na mě podívala se zklamáním v očích.
„Takže hádám, že jsi si přátele nenašla?" Otázala se teta znovu na mě.
„Ne" napadl mě Josh s Christinou, ale nevěděla jsem jestli je můžu považovat za přátele. Tak jsem raději mlčela.
„Zato já si je našel a pozvali mě a Lilly na pláž. Bude tam párty." Teta se na Ryana pyšně podívala a mě až teď došlo, že Ryan mluvil i o mě.
„COŽE?!! To jako, že já mám jít taky?" Zeptala jsem se Ryana, ten se však jen usmíval.
„Klidně tam běžte oba dva, ale hlavně dávejte pozor." Varovala nás teta a sedla si na verandu.
„Neboj se teto. Budeme opatrní jak to jen půjde." Uklidnila jsem ji.
„Takže za pět minut před domem. Budu na tebe čekat." Zavolal na mě Ryan když vcházel do dvojitých prosklených dveří.
„Za pět minut?!" Otočila jsem se tak rychle a vběhla dovnitř, až se teta začala smát. Proběhla jsem k sobě do pokoje, zavřela a zamkla. Ve skříni jsem našla plavky, přes ně jsem si vzala červené tílko a riflové kraťasy. Lehce vlnité hnědé vlasy, jsem si rozpustila a padaly mi těsně nad polovinu zad. Prohlédla jsem si samu sebe v dlouhém zrcadle a vyrazila za Ryanem před dům.