Ztráta

Pláž, loď a hezounek

Pláž jsme našli bez problému. Hrála tam muzika a lidé tam pobíhali, stáli nebo jen tak seděli.
„Ryane“ zachytila jsem ho za loket „všichni jsou v tvém věku, nezapadnu.“ Obeznámila jsem ho se svými obavami.
„Neboj se, zapadneš. Kdyby ne, můžeš kdykoliv za mnou přijít a půjdeme odsud pryč.“ Chytl mě kolem ramen a šli jsme k ostatním. I já jsem se ho zachytila, ale kolem pasu, jelikož na ramena jsem mu nedosáhla - byl moc vysoký.
„Nazdar Grounde, tak si přišel“ pozdravil ho kluk, kterého jsem s Ryanem dnes už dvakrát viděla „a přivedl jsi si holku, kdo to je?“ Zadíval se na mě. Byl to ten hnědovlasý.
„Nazdar Johne tuhle tu párty bych si nenechal ujít. A ty se ptáš na ni?“ Chytl mě Ryan z druhé strany ramen, já jsem se ho už pustila a překřížila ruce na prsou.
„Toto je moje sestra Lilly. Sam říkal ať ji přivedu“ začal se smát, když viděl Johnův výraz ve tváři a ani já jsem se neubránila úsměvu. Zašli jsme za ostatními a hned přiběhli další kluci.
„Ryane ani si nesedejte. McElroy nám půjčil svojí loď, tak jdeme.“ Jednoho z nich jsem neznala, ale ten druhý byl ten černovlasý, kterého jsem s Ryanem taktéž už dvakrát viděla. Všichni jsme tedy šli na molo a nastoupili na velkou loď. Já osobně jsem měla ráda jen jednu loď. Titanic, který se potopil při svojí první plavbě 15.4.1912. Ryan už byl na lodi a já měla naskočit.
„Ty nepojedeš?“ Zeptal se kluk který stál vedle mě. Byl o hlavu vyšší s blonďatými lehce špinavými vlasy, které mu padaly do modrých očí. Na kluka měl vlasy dost dlouhé. Plnými rty se na mě usmíval. Další kluk, kterého jsem viděla dnes už dvakrát s Ryanem.
„Jo, jasně že pojedu“ odpověděla jsem a chtěla skočit, ale on skočil přede mnou a na lodi mi podal ruku. Skočila jsem a on mě chytil za paže.
„Jsem Sam Robertson a ty?“ Představil se kluk a odstoupil ode mě. To je asi ten Sam o kterém mluvil Ryan.
„Lilly. Lilly Groundová.“ Představila jsem se mu. Na lodi jsme už byli všichni, celkově patnáct.
„Ryan je tvůj bratr?“ Zeptal se mě s úsměvem.
„Jo to je. Jsi první, kdo na to přišel sám.“ Popošla jsem ke kraji lodi a dívala se do dálky na obzor. Sam odešel a vrátil se za pár minut s pitím, přesněji s pivem. Chvíli jsme si povídali, nejdřív o škole, potom o něm a ano nakonec i o mě.  Nic moc důvěrného a zajímavého. Celou plavbu jsme si povídali jen spolu. Když se blížil západ slunce, tak se posádka rozhodla v šílený nápad.
„Poslouchejte mě“ začal John s proslovem „chtěl bych přivítat Ryana Grounda a jeho sestru Lilly Groundovou nejen na této palubě, ale také v novém městě a škole!“ Dokončil svůj proslov a se svým kamarádem černovláskem přišel k Ryanovy a hodili ho do moře. Než jsem stačila zareagovat někdo mě chytil do náruče a přehodil přes okraj lodi za Ryanem. Když jsem se vynořila na hladinu, ohlédla jsem se, kdo mě vzal do náruče a hodil do moře. Na kraji lodi stál Sam a usmíval se na mě. I já jsem se usmála. S Ryanem jsme vylezli z vody a Ryan tam začal strkat Johna a černovláska - někde jsem zaslechla, že se jmenuje Theo - a ti dva s sebou brali další dívky a kluky na palubě lodi. Díky zábradlí, které chybělo na rybářské lodi, aby se mohli malé sítě lépe vytahovat na palubu se lidé shazovali do vody mnohem lépe.
„Promiň“ řekl Sam když ke mě znovu přišel s kelímkem piva.
„To nic jsem jen trošku mokrá“ klidně jsem odpověděla, ale v mysli jsem plánovala jak ho dostat do vody.
„Jen trošku? To by ses měla vykoupat znovu, ne?“ Navrhl a chtěl mě znovu strčit do moře, ale neudělal to.
„Ano, já jsem jen trošku mokrá, zato ty jsi celý suchý...“ s mými slovy následovalo i jeho strčení do vody. Než však přepadl chytil mě za pas a strhl s sebou přes palubu na druhou stranu než se koupali ostatní.
Vynořila jsem se a on jen pár centimetrů ode mě.
„Když si měla v plánu strčit mě z lodě asi tě nenapadlo, že tě stáhnu s sebou co?“ Posmíval se mi přímo do tváře. A když říkám přímo, tak to myslím doslova. Já jsem na něj, ale cákla vodu a on mě na oplátku zase chytil kolem pasu a zatáhl pod hladinu moře. Pustil mě a já se vynořila.
„Klidně tě potopím znova“ řekl a natáhl ke mě ruce. Já jsem však uplavala kousek dozadu. Usmál se a nechal mě na hladině. Já jsem využila jeho nepozornosti, když se na mě nedíval, vyskočila jsem trochu nad vodu a zatlačila ho pod hladinu. On však neváhal a znovu mě chytil kolem pasu, takže jsme šli ke dnu opět oba. Já jsem ho pustila a on mě přetočil pod sebe, aby mohl vyplout první. Mě však začal docházet vzduch a nemohla jsem se ze záhadného důvodu vynořit. Sam už byl na hladině, ale mě stále nešlo vyplout ven. Potopil hlavu a uviděl mě jak se snažím vyplout ven, ale nedaří se mi to. Jinak řečeno topila jsem se. Ponořil se celý a pomohl mi na hladinu. Rukama mě držel kus nad pasem a pomohl mi plavat. Jen co jsme se vynořili začala jsem brutálně kašlat.
„Jsi v pohodě?“ Otázal se a musel naklonit hlavu, aby mi viděl do obličeje.
„Jo, jasně, jsem v pohodě...“ odvětila jsem mu když jsem konečně přestala kašlat.
„Vrátíme se na loď, hm?“
„Jo dobře.“ Pustil mě a dopluli jsme k lodi. Nechal mě vylézt jako první a on vylezl hned za mnou. Všichni kluci na lodi si sundali svá mokrá trička. I holky si sundali svoje mokré oblečení. Váhala jsem jestli si mám oblečení sundat i já, ale když jsem viděla Sama, Johna a dokonce i mého bratra bez triček, rozhodla jsem se, že si mokré oblečení sundám i já.