Ztráta

Klub

Vešla jsem do domu a šla do svého pokoje. Cestou jsem potkala tetu.
„Lilly?! Kde jsi byla?" Zastavila mě teta a začala se vyptávat.
„Venku s kamarádem a teď jdu s jinýma kámošema do klubu." Teta na mě jen zírala co jsem jí to řekla.
„Lilly..." začala teta, ale já jí přerušila.
„Ne teto, už jsem to slíbila, že dnes přijdu." Nechtěla jsem Chris a Joshe zklamat.
„Ne, můžeš jít. Chtěla jsem ti jen říct, že jsem ráda, že jsi si našla přátele." Usmála se a objala mě. Já jsem ji objetí oplatila a šla poté do pokoje.
„Jo a Lilly? Nevíš, kde je Ryan?" Otočila se na mě ještě teta a já jsem se slovem ‚ne' a zavrtěním hlavy vešla do pokoje. V pokoji jsem si sedla na postel a přemýšlela. Za pár minut mám jít s Christinou a Joshem do místního klubu. Byla jsem však zmatená. Samovo chování je víc než přátelské nebo se mi to jen zdá? Byla jsem si však jistá tím, že já k němu hlubší city než přátelské nechovám. Nic takového necítím. Přešla jsem na druhou stranu pokoje a stoupla si před skříň, která mi byla až k očím a táhla se přes celou stěnu. Otevřela jsem jedny ze tří dvířek a vzala si z ramínka bílé tričko s tříčtvrtečním rukávem, které odhalovali ramena. Zavřela jsem dvířka a otevřela jiné, tam jsem si vzala složené riflové tříčtvrteční kalhoty a i s tričkem, položila na postel. Stoupla jsem si před zrcadlo a gumičkou, kterou jsem měla na stolku si spletla vlasy do vysokého culíku. Po stranách jsem nechala dva pramínky. ‚Mám krásně vlnité vlasy po otci.' Řekla jsem si v duchu. Převlékla jsem si černé tričko s kapucí a dlouhé šedé kalhoty za tričko s tříčtvrtečním rukávem a riflové tříčtvrteční kalhoty. Odešla jsem z domu a šla rovnou do klubu. Ten byl pět bloků od mého domu - jak mi napsala Chris. Došla jsem ke klubu, který měl nad dvojitými dveřmi velký nápis NETHRIX. Vešla jsem dovnitř. Vstup byl zdarma, ale počítala jsem s tím, že si dám nějaký drink nebo tak něco a vzala jsem si peníze. Vevnitř to bylo docela prostorné, ale bylo tam dost lidí. Největší plochu zabíralo pódium, kde hrála kapela. Byla pětičlenná a všichni byli blonďáci. Jasně, že jsem si vzpomněla na Sama. Kluk co zpíval byl vyšší. Dvě dívky co hrály na kytaru asi podobné výšky jako já. Takže dost malé a netuším jak vysoký byl bubeník, jelikož seděl. Poslední kytarista byl o něco vyšší než zpěvák. Šla jsem dál a uviděla Joshe. Ihned jsem šla za ním.
„Ahoj Joshy, tak jsem tady." Zastavila jsem se před ním a snažila se nahodit přátelský tón.
„Ahooj. Tak jsi přišla už jsem nedoufal." Pousmál se a mě došlo, že nikde nevidím Chris.
„Kde je Chris?" Věděla jsem, že jí tak říká i Josh a musela jsem ze zeptat. Bála jsem se, že to byla jen zástrčka, jak by mě sem Josh mohl dostat.
„Chris šla pro drink. Dáš si taky?" Zeptal se mě a i bez mojí odpovědi jsme šli k baru. Chris tam stála a brala si dva kelímky. Otočila se a uviděla mě a Joshe. Ihned se usmála. Rozešla se k nám a zastavila se přesně před námi.
„Ahoj Lilly, tak jsi přišla!?" Znovu se usmála a podala mě a Joshovy kelímek.
„Ahoj Chris. Tohle bych si nenechala ujít!" Hned jsem si vzpomněla když jsem šla s Ryanem na pláž a on něco podobného řekl Johnovy. A zajisté jsem si taky vzpomněla na Sama.
„To jsem ráda. Sedneme si?" S Joshem jsme přikývli. Chris si ještě skočila pro drink a pak jsme si už všichni šli sednout na stoličky ke kulatému stolu.
„Chtěla jsem se vám omluvit. Oběma. U oběda jsem chtěla, aby jste si sedli se mnou ke stolu, ale přišel bratr a přátelé no a vy jste odešli jinam..."
„To nic. Chápeme, že si rozumíš s lidma z vyššího ročníku. Navíc je tam tvůj bratr a přítel." Porozuměl mi Josh a Chris jen přikývla. Já se na ně usmála. Pak mi to došlo.
„Moment!! Jaký můj přítel??!!" Nechápala jsem je.
„No tvůj přítel Sam Robertson. Už dvakrát jsme tě s ním viděli a jednou jste spolu šli i za ruce." Odpověděla bez pochyb Chris. Mám takový neblahý pocit, že jsem na ně koukala s otevřenou pusou.
„Cože??!" Vyjekla jsem smíchy. „On není můj přítel! Jsme jen dobří přátelé!" Začala jsem se smát, protože to jinak nešlo.
„To vážně? Tak to promiň..." omlouvala se mi Chris za oba. Josh vypadal, že neví co říct.
„To nic..." smála jsem se ještě. Zrovna začala hrát jiná kapela a byla pomalá písnička.
„Lilly, půjdeš si zatančit?" Zeptal se mě Josh.
„Promiň já netančím." Omluvila jsem se a narovnala na stoličce.
„Škoda, Chris půjdeš?" Otočil hlavu na ni. Chris se usmála a přikývla. Josh ji nabídl ruku a ona ji s radostí přijala, poté odešli na parket. Josh ji chytil kolem pasu a Chris se k němu přivinula a chytla ho kolem krku. I Josh k ní přistoupil blíž a začali tančit podle hudby. Já jsem se napila a zjistila, že ti dva se k sobě hodně, ale vážně hodně hodí. Znovu jsem se napila a podívala ke vchodu. Málem jsem se udusila pitím - ani nevím co to probůh piju. Dovnitř vešel Sam, John, Theo a Tobby. Hned jsem se zvedla a šla ke sloupu, abych nebyla vidět. Pozorovala jsem je z dálky. Všichni šli k baru. Všichni kromě Sama. Ten šel k parketu a díval se od něj, kde je prázdné místo na sezení. Otočila jsem hlavu a zadívala se na Chris s Joshem. Byli přímo u sebe a dívali si vzájemně do očí.
„Sluší jim to spolu, co?" Promluvil za mnou nějaký kluk. Já se strašně lekla, ale ten hlas jsem k mojí smůle poznala.
„Ehh... jo sluší..." otočila jsem se na něj a on se usmál.
„Neměla jsi jít do kina?" Usmál se a opřel se o sloup.
„Promiň... já... já nevím proč jsem ti řekla, že půjdu do kina..."sklopila jsem hlavu.
„Nerada se mnou trávíš čas? Jestli ano řekni mi to." Naklonil hlavu, aby mi viděl do tváře. Já jsem zvedla hlavu a podívala se na něj.
„Ne, tak to není. Jsem s tebou ráda, jen nechci.. nechci, aby z toho bylo něco víc... než jen přátelství." Snažila jsem se mít v očích laskavost.
„Neboj, slibuju, že budeme jen přátelé." Pohladil mě po ruce. „No a teď bych si s tebou rád zatančil, jako kamarád samozřejmě." Usmál se a dal si ruku za záda, mírně se uklonil a druhou ruku mi nabídl.
„Same..." zašeptala jsem a usmála se.
„Lilly?" otázal se také s úsměvem. Znovu jsem se usmála a přijala jeho ruku. Na parketu jsem ho chytla kolem krku, jako Chris Joshe. Nezbejvalo nic jiného než, aby mě on chytil kolem pasu a vzájemně jsme k sobě přistoupili. Stalo se tak. Začali jsme tančit. Dívala jsem se mu na krk a pak jsem vzhlédla. Díval se na mě a usmíval se.
„Co je?" Zeptal se a já se taktéž usmála. ‚Nepřijde vám, že se vážně nějak často usmívám?'
„Proč se mnou chceš trávit tolik času?" Tuto otázku si kladu od dnešního odpoledne.
„Rád trávím čas s výjimečnými lidmi. A ty jsi výjimečná, milá a krásná." ‚Nechtěl být jen kamarád?'
„Já? Já, že jsem výjimečná, milá a krásná? Na to jsi probůh přišel jak?"
„Mám oči a uši. Navíc za ty dva dny jsem tě stihl dostatečně poznat. Za což jsem rád." Usmál se a semkl ruce za mými zády. ‚Ale teď vážně. Nechtěl být jen kamarád?!'
„Tohle si myslíš třeba i o Theovy?" Zasmál se. „A navíc, zas tak dobře mě neznáš. Snažím se být milá, protože jsem slíbila Ryanovy a tetě, že si pokusím najít přátele."
„Ne, tohle si o Theovy vážně nemyslím. Ani o nikom z party. Jen o tobě. A myslím, že ti šlo velmi dobře najít si přátele..." usmál se. To spíš on je milí a krásný. ‚Ale sakra!! Vždyť chtěl, být jen kamarád!! Tak proč mě tu balí??!!'
Stejně jsem neodolala a objala ho. Zbytek písničky jsme tančili v objetí.