Ztráta

Známosti?

„Omluvte mě. Já přijdu do třídy" řekla jsem jim, než se stačili na něco ptát a vyběhla jsem za Ryanem.
„Kdo je to? Oni spolu?..." Ještě jsem zaslechla jak se Christina ptala Joshe. Neslyšela jsem už odpověď, protože jsem už byla u Ryana.
„Ryane!" Promluvila jsem na něj a skočila mu kolem krku. On mě pořádně objal a poté pustil.
„Lilly?! Tak jak to šlo? Máš už všechny potřebné knihy? A ‚přátele'?" Poslední slovo znělo až moc jízlivě.
„Moc vtipné... knihy mám a jinak je to děs." Zašklebila jsem se a pak protočila očima.
„To zvládneš, budeš tady jen dva roky a deset měsíců. Pak půjdeš na vejšku zase do Los Angeles." Snažil se mě povzbudit, ale moc se mu to s jízlivostí v hlase nedařilo.
„Hm... a co ty? Máš už knihy a známosti?" Popíchla jsem ho na oplátku zase já.
„Ano, na první i na druhé." Mrkl na mě a já neskrývala údiv, jen žárlivost.
„Chceš seznámit?" Zeptal se mě a ukázal na trojčlenou skupinu kluků. Byli podobné výšky, ale lišili se barvou vlasů. Jeden bruneťák, druhý černovlasý a ten třetí špinavý blond. Jelikož jsem viděla jen záda černovlasého a špinavého blonďáka netušila jsem jak vypadají ze předu. Ten třetí stál před nimi takže jsem na něj zrovna dvakrát neviděla i když byl čelem ke mě.
„Ne, to je dobrý. Asi už půjdu do třídy." Dodala jsem, objala ho a šla pryč. On na mě ještě stihl křiknout:
„Takhle si přátele nenajdeš!" Já jsem to však ignorovala. Dokázala jsem si vystačit sama v Los Angeles, dokážu si vystačit sama i tady.

~~~

Po škole jsem čekala na Ryana, na dvoře školy. Nevěděla jsem za jak dlouho přijde. Tak jsem tam čekala tak dlouho dokud se neobjevil Josh, ale bez Christiny.
„Ahoj Lilly, na kohopak tady čekáš?" Začal se zvědavě vyptávat a sedl si vedle mě na kraj fontány. Než jsem stačila odpovědět přišla Christina a ptala se taky.
„Ahoj Lilly. Kdo byl ten kluk jak si kvůli němu skoro přišla pozdě na hodinu?" Stoupla si přede mě a Joshe.
„Ahoj Joshy, ahoj Christino. Byl to Ryan. Ryan Ground, můj bratr, nebyl to můj kluk a čekám právě na něj." Christina se trochu začervenala, když zjistila, že jsem ji na chodbě slyšela, ale ihned se usmála.
„Páni tak na bratra" dodal Josh.
"Ano a támhle, jde tak se mějte" vyrazila jsem, když jsem konečně zahlédla Ryana. Šel s tou skupinkou se kterou mě chtěl seznámit. Na první pohled jsem si skupinky nevšimla. ‚Sakra!! Sakra!! Sakra!!' Řekla jsem si a zastavila, chtěla jsem se včas otočit a jít zpět za Joshem a Christinou, ale Ryan mě už viděl a šel přímo ke mě. I se skupinkou. Já jsem stála jako přikovaná. Ryan došel až ke mě, ale bez svojí party. ‚Ufff'. Cestou ke mě se od něho odpojili.
„Jdeme domů?" Zeptal se a otočil se, mávl na skupinku. Ta mu zamávala taktéž a on se opět otočil na mě.
„Hm?... No tak Lilly? Jdeš domů?" Zeptal se znovu.
„Ehh... jo jasně" vyhrkla jsem ze sebe a šli jsme domů.