Lillheo...

89 12 6
                                    

Seděli jsme asi hodinu venku z dřevěné ohrady a povídali jsme si.
„Same, já už půjdu" řekla jsem mu ochotně a lehce ho políbila na rty.
„Odvezu tě" Sam se chtěl zvednout, ale věta co následovala mi úplně vyrazila dech.
„Hej, Same! Já můžu Lilly odvézt. Mám doma ještě nějakou práci, takže už taky musím jít." Zvedl se Theo a přešel ke mě a Samovi. Ostatní si nás moc nevšímali.
„Jo, tak dobře. Díky. No.. tak se měj Lilly. Uvidíme se nejspíš až zítra, ve škole." Sam mě políbil a skrz polibek se zvedl společně se mnou. Pak se ode mě odtáhl a pohladil mě po tváři. Poté odešel si sednout zpět mezi ostatní.
Já jsem šla ke čtyřkolce na, který jsem sem přijela se Samem. Vzala jsem si tam helmu, kterou jsem si půjčila a šla k Theovy, který stál u čtyřkolky na, který sem přijel se Stephanie. ‚Ta pojede se Samem!' Trošku jsem žárlila, ale nechala jsem to být. Theo na mě povytáhl obočí, ale já jsem si toho nevšímala. Jen jsem si mlčky nasadila helmu. Theo to nechal být a taktéž mlčky si sedl na čtyřkolku. Nasadil si helmu a já si sedla za něj. Nechtělo se mi ho chytat kolem pasu a tak jsem se chytla vzadu za rám čtyřkolky. Otočila jsem se ještě na Sama, ale ten si povídal s Johnem, který ‚no páni!' držel Chris kolem ramen. Podívala jsem se zpět, před sebe na Theovo záda a čekala, kdy už konečně nastartuje. On se však natáhl pro moje ruce a obemkl si je kolem svého pasu. Docela ve mě hrklo.
„Klidně se mě můžeš chytit. Nic bych ti nikdy neudělal." Řekl s milujícím tónem.
„Theo..." nedokončila jsem větu a hlavu si opřela o jeho záda. Pohladil mě lehce po noze a pak nastartoval. Odjeli jsme.

~~~

Přijeli jsme s Theem na pláž a on zaparkoval čtyřkolku. Vzpomněla jsem si na košíky, co jsme nechali na pláži. Tam jsem, ale teď jít nechtěla. Nechala jsem to na Ryanovy. Slezla jsem ze čtyřkolky a sundala si helmu. Položila jsem ji ke čtyřkolce a otočila se k odchodu.
„Dík za odvoz!" Křikla jsem na něj napůl jedovatě a šla domů. I přesto, že vím, že k němu cítím něco víc, tak to nechci dávat najevo. Ani jemu. On mě však doběhl a stoupl si přede mě. Protočila jsem oči a obešla ho. Jenže on mě chytl za loket a přitáhl si mě k sobě. Naklonil se ke mě tak blízko, že mě mohl klidně políbit. Tentokrát to, ale neudělal.

„Řekni mi, že tě nepřitahuju!?" Promluvil tak tiše, že mu bylo sotva rozumět. Stála jsem však tak blízko, že jsem mu rozuměla bez problémů. Měl pravdu přitahoval mě. Fyzicky i jakkoliv jinak. Měla jsem ho stejně ráda jako Sama. Jen jsem to Theovy nechtěla říct. Nemohla jsem mu to říct. Pootevřela jsem ústa v němém slově ‚Ano' ,ale nedokázala jsem to prostě vyslovit. Usmál se nad tím jak jsem byla bezmocná a políbil mě. Tentokrát jsem se nechala. Dokonce jsem mu vyšla vstříc. Pustil můj loket a za pas si mě k sobě přitáhl. Já spojila ruce za jeho zátylkem a on mě začal líbat intenzivněji. Přistoupila jsem k němu ještě blíž a byly jsme tělo na tělo. Najednou jsem se prostě musela odtáhnout.
„Theo... já... já nemůžu... Chodím se Samem." Zašeptala jsem ještě skrz polibek. Theo mě nechal, abych odstoupila, ale ne moc daleko. Pohladil mě po tváři a odstranil mi pramínek vlasů, který mi tam padal. Znovu ke mě přistoupil, ale tentokrát mě jen objal. Objala jsem ho nazpět a hlavu si opřela o jeho pevnou hruď.
„Lilly... musíme si promluvit o... mých citech k tobě. O nás. Co dál. Ale tady se mi o tom moc mluvit nechce. Můžeme jít ke mě?" Zašeptal mi do ucha. Cítila jsem na něm jeho dech. Theo mě pohladil po hlavě a já trošku přikývla.
„Dobře" souhlasila jsem se vším. Měl totiž pravdu. A myslím, že i já bych mu jí měla říct. Nechtěla jsem ho však pouštět. Proto to byl on, kdo rozpojil naše objetí. Vyšli jsme pryč z pláže k jeho domu.

~~~


Nevěděla jsem, kde Theo přesně bydlí. Tak jsem se nechala vést. Po pár minutách jsme došli k domku za, kterým byla prostorná zahrada. Dveřmi ‚překvapivě' jsme vešli dovnitř. Menší předsíň byla moc hezká. Nebylo v ní nic víc než menší botník, věšák, malá palmička a kobereček.
„Máš to tu hezký" poznamenala jsem, abych trošku odlehčila atmosféru. Jen se usmál a chytl mě za ruku. Nebránila jsem se. I když bych měla. Ruku v ruce jsme prošli obývákem, který byl sladěn do černobílé. Bílé stěny a nábytek - stoleček na, kterém byla velká, černá plazmová televize. Na černém koženém gauči bylo pár bílých polštářků a před gaučem byl ještě jeden skleněný stolek. V rohu místnosti stála další palmička.
„Páni" podívala jsem se na obývák jako na svatý obrázek. Byl nádherný!

„Půjdeme nahoru?" Zeptal se a já souhlasila, protože bych ho nedokázala vnímat tady dole. Vnímala bych jenom tu krásu. Kuchyň s jídelnou byla podobná té naší a z části i Samovo. Došli jsme ke schodišti, který měli mezi sebou metrový mezipatro. Vyšli jsme schody a ocitli se v chodbě. Nikdo nebyl doma. A docela jsem, za to byla ráda. Nedokážu si představit, že by o tomhle někdo mohl vědět. Kupříkladu Sam. Chodba byla podlouhlá a bylo v ní několik dveří. Šli jsme až do posledních dveří v pravo. Do třetích. Theo pustil moji ruku, aby mohl otevřít dveře. Otevřel a já vešla do pokoje jako první. Opět jsem užasla. Tři šedé stěny a jedna bílá. Bílý nábytek - stůl, postel, knihovna, malá a velká skříň. Přešla jsem k černé židli, která byla u stolu. Theův pokoj byl větší než Samovo. Theo šel k oknu a zatáhl žaluzie.

„Musíme si promluvit" prolomil ticho a vytrhl mě z úvah o jeho krásném pokoji.
„Jo to bychom měli." Přešla jsem ke knihovně a zadívala, co tam má za knihy. Žádná z nich mi nebyla ani povědomá. Theo přešel přes pokoj a ocitl se necelé tři metry ode mě. „Kdo začne?" Promluvila jsem opět já a Theo překonal těch pár metrů, co nás dělilo. Teď to bylo pro změnu jen pár centimetrů.

„Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo. Moc se omlouvám, ale neměl jsem v plánu se zamilovat do holky svého nejlepšího kamaráda. Lilly já si nedokážu pomoct, ale miluju tě." Promluvil a dočista mě zaskočil. ‚Proč zase mě? Co je na mě sakra tak zvláštního!?' Pohladila jsem ho po tváři a on zavřel oči. Theo otevřel oči a políbil mě. Přistoupil blíž a přitlačil mě na knihovnu. Líbala jsem ho stejně intenzivně jako on mě. Vysvlékl mi tričko. Nic jsem nenamítala. Pomohla jsem mu sundat jeho tričko. Položil mě na svoji postel a začal mě svlékat celou...

~~~

Probudila jsem se na Theovo nahé hrudi. Spali jsme v objetí a mě to nevadilo. Pomalu jsem si přehrávala co se stalo. Takže za a) zahnula jsem Samovy. Za b) měla jsem být už dávno doma. Za c) zamilovala jsem se do Thea stejně jako do Sama a za d) s Theem jsem přišla o svoje panenství. Ze čtyřkolek jsme se s Theem vrátili ve čtyři hodiny. Teď je osm. Slunce určitě nezapadlo. Zapadá až někdy po deváté. Podívám se na Thea.
„Už nespíš?" Promluvil a já se lekla. Usmál se a otevřel oči. „Lilly co ke mně vlastně cítíš?" Zeptal se poté, a já nevěděla jestli mu mám říct pravdu. Co se stane, když to udělám? A co když ne?

„Lilly já tě miluju. Řekni mi prosím pravdu. Jakoukoliv..." rukou kterou mě držel kolem nahého pasu mě pohladil po tváři. Nadechla jsem se a zadržela dech. Je čas na pravdu...
„I já tě miluju... ale nesmí se to nikdo dozvědět... zůstane to mezi námi... a někdy to vyřešíme..." pak jsem ho znovu políbila. Líbali jsme se ještě chvíli dokud jsem mohla. Pak jsem musela odejít... Znovu jsem se zamilovala. Nevěděla jsem, že to jde.



Ztráta Kde žijí příběhy. Začni objevovat