Ztráta

Přiznání

Písnička skončila a my jsme šli zpět ke sloupu. Chris s Joshem přišli také.
„Ahoj, vy jste asi Christina a Josh, že?" Zeptal se Sam a oni jen pokývali hlavami.
„Nebudu vás rušit, rád jsem vás poznal. Měj se Lilly." Podíval se na mě a letmo se usmál, poté odešel za ostatními.
„Nerada tančíš?!" Zeptal se Josh s tónem, který mě ranil.
„Promiň Joshy.. já jsem jen chtěla... chtěla jsem, aby jste si zatančili spolu. Slušelo vám to. Nechtěla jsem vám to kazit." To byla jedna z mála slov, která jsem kdy řekla od srdce.
„Nám dvěma? Jsme přátelé, skoro jako bratr a sestra. Přátelé jako tvrdíš, že i ty a Sam Robertson." I Chris zněla podrážděně.
„Můžu to nějak spravit?" Nechtěla jsem se hádat a navíc s nimi.
„Nech to být, ale příště si se mnou doufám zatančíš?" Joshův hlas už opět nabíral smích, za což jsem byla ráda. Usmála jsem se a přikývla. Chris mě i jeho s radostí objala. Josh ji objetí oplatil a já po chvilce také. Šla jsem si s Chris sednout zpět na stoličku a Josh odešel pro pití.
„Jak dlouho se znáte?" Začala jsem, aby nebylo trapné ticho.
„Myslíš s Joshem? Už léta. Myslím, že jsme se poznali ve školce." Dívala se do stolu a přitom jsem zahlédla jak se usmála. Začala si hrát se svým náramkem. Byl celý stříbrný včetně přívěšku, který byl ztvárněný do klíčku. Malý prostý klíček.
„A co ty a Sam? Nevypadá to na obyčejné přátelství. A navíc, kde jste se poznali?" Začala vyzvídat Chris. Co pořád mají se mnou a se Samem. Nejdříve chtějí, abych si našla přátele a když si je najdu dělají tohle?
„Potkali jsme se včera na pláži. Téměř celé odpoledne jsem byla s ním, stejně jako dnes. Ale věř mi je to jen přátelství." Zamyslela jsem se. Čím víc lidí mi to předhazuje, tím víc o tom sama začínám pochybovat. Ale neměla bych pochybovat. Ale i kdybych přece jen pochybovala, musí to za jakoukoliv cenu zůstat jen přátelstvím.
„Ale ty a Josh. Jak to mezi sebou vlastně máte?" Zeptala jsem se na oplátku zase já.
„Kdo, jak to mezi sebou má?" Přišel do toho Josh a já s Chris jsme zmlkly.
„Ále... tady Lilly se mě ptala na moje rodiče. Jestli jsou spolu. Tak jí zrovna chci říct, že ano. Jsou spolu." Podívala se na mě a tvářila se ‚nic mu neříkej!!!'.
„To se máš určitě skvěle Chris, když tvoji rodiče jsou pohromadě." Hrála jsem to s ní a nenápadně na ni mrkla.
„Tak to jo. Co tvoji rodiče Lilly?" Josh si při těch slovech sedal na stoličku a když si sedl podíval se zvědavým pohledem na mě. Ruce si položil na kulatý stolek těsně vedle Chris. V tu chvíli jsem si všimla, že Josh má stejný náramek jako Chris. Jen místo malého stříbrného klíčku má malý stříbrný zámek. Bylo to roztomilý. Až teď mi došlo, že vedle sebe mám kelímek s pivem. Teda, alespoň myslím, že to je pivo.
„Táta měl rakovinu plic a já s bratrem jsme ho našli mrtvého, když mi bylo pět. No a máma měla autonehodu, když mi bylo devět." Zaskočené pohledy obou mě udivili jen na okamžik. Došlo mi, že jsem to řekla ve stylu ‚Dobrý den. Jak se máte?'
„Promiň, promiň. Nechtěl jsem tak vyzvídat." Omlouval se Josh a Chris jen nevědoucně přikývla.
„To nic jsem v pohodě." Mávla jsem nad tím rukou. Začala hrát hudba, která byla lepší než po zbytek večera.
„Dáš mi tedy košem, když si s tebou budu chtít zatančit?" Zeptal se mě Josh. Já jsem jen nenápadně protočila očima."
„Myslím, že mi nic jiného nezbývá" řekla jsem to úmyslně s jízlivostí a mrkla na něj. Pak jsem obešla stůl a šla s ním na parket.

Z pohledu Sama:

„Ty nic neuděláš?" Zeptal se mě John, když jsem pozoroval Lilly, jak tančí s Joshem. Bavilo mě jí pozorovat, ale když jsem ji viděl, jak byla nalepená na Joshovy vyvolávalo to ve mě divný pocit.
„Co bych měl asi jako dělat? Jsme přátelé a navíc nechci znovu poslouchat Ryana, že mu dělám do sestry. Už takhle je na mě naštvaný za ‚tamto'." Protočil jsem oči a odvrátil pohled od Lilly na nějaké lidi. Pak jsem se otočil úplně, abych se díval na Thea a Tobbyho.
„A ten skrček z druháku ti zase dělá do holky!" Přidal se Theo a pomohl Johnovy. Theo byl můj nejlepší kámoš, ale přesto se postavil na Johnovu stranu. Naštěstí Tobby mlčel. No něco na tom, ale asi bylo. Žárlím. Sice nevím proč, ale je to tak.
„Hele, když už kvůli ‚ní' "na slovo ní dal velký důraz „zapomínáš na své staré přátele, tak to s ní, alespoň zkus. Nebo si to vyříkej s Ryanem a objasni mu jak to ve skutečnosti bylo. Kde vlastně je?" Nakonec se do toho vložil i Tobby. No neměl zas tak špatný nápad. Ohledně Ryana. Zkusím si to s ním vyříkat.
„Ten je někde s Kannady. Myslím, že šli do kina." Odpověděl Theo a mě právě něco došlo.
„Do kina?" Vyslovil jsem tu otázku nahlas. Lilly smíchala svoje plány s Ryanovými - pokud o nich věděla - abychom se nepotkali. Hm.. Moc jí to nevyšlo.
„Jo do kina, proč se tak divíš? Same?" Theo na mě mluvil a já až po chvilce začal vnímat.
„Ne to nic..." odpověděl jsem. „A navíc já s Lilly nechci chodit! Chci, aby jsme byli přátelé!" Vrátil jsem se k tématu. Což jsem, ale asi neměl dělat.
„Nemůže být přátelství mezi holkou a klukem. Zvlášť, když se na toho druhého dívají jako vy dva!" Vložil se do hovoru znovu John.
„Proč by nemohlo? A co chceš říct tím ‚když se na toho druhého dívají jako vy dva' ?" Podíval jsem se na něj podezíravým pohledem.
„No ví každý, že nemůže být přátelství mezi holkou a klukem. Navíc ty se na ni díváš přímo zamilovaně a ona na tebe nějak podobně." John moc dobře věděl o čem mluví. A měl pravdu. Lilly se mi víc než líbila. Zamiloval jsem se do ní. Je krásná, milá, vtipná a chytrá.
„Nejsem do ní zamilovaný a ani ona do mě! A co ty a Stephanie? Chceš mi namluvit, že je to něco jiného?!" Napřímil jsem se a založil ruce na hrudi. Nechtěl jsem jim vyprávět o tom, že jsem se doopravdy zamiloval do holky, kterou znám sotva dva dny.
„Já a Stephanie jsme přátelé, protože jsme spolu chodili. Ano, je to něco jiného!" I on se napřímil a Theo s Tobbym se na sebe podívali jako by si říkali ‚musíme je držet dál od sebe'.
„Ty a Stephanie, já a Lilly, Theo a Kannady, Tobby a Donna to je důkaz, že ‚může' být přátelství mezi holkou a klukem!" Na slovo může jsem dal hodně velký důraz. Když jsem to dořekl dávalo mi to však větší smysl než jsem myslel. Až po chvíli mi došlo, že jsem vyjmenoval dvojice, které spolu chodili. Kromě mě a Lilly.
„To není důkaz" vložil se do toho opět Theo „já a Kannady jsme byli přátelé, pak jsme spolu chodili a teď jsme znovu jen přátelé. Stejně tak i Tobby s Donnou a John se Stephanie. Chápeš? Vážně to nejde! Nenamlouvej si něco co nejde uskutečnit!" Theo to vyslovil jako by to sám prožíval. Na těch slovech však něco bylo, ale já jsem si pořád stál za svým. Ať ji miluji nebo ne. Ona mě ne. Chce abychom byli jen přátelé. Nehci ji zklamat a nesmím. Slíbil jsem jí to.
„Same. Nemusíš tajit, že ji miluješ. Tedy před námi ne. Jsme tvoji nejlepší přátelé." Theo se na mě povzbudivě podíval. Jen jsem pokýval hlavou a zadíval se opět na Lilly.