Neytirix~ I.

New Ally...?~

Tirix

Sundali mi pásku z očí.
Byl jsem svalzaný, čelisti už jsem skoro necítil, jak se k skbě tlačily. Skoro jsem ani nemohl dýchat.
Octl jsem se v ohromném prostoru, a když jsem měl tu možnost se rozhlédnout, spatřil jsem desítky černých draků visících hlavou dolů ze stropu svítící na jeskyni svými plameny v hrdlech.
Kolem mně byli lidé. Stovky, předpokládal jsem, ale nedokázal jsem je všechny vidět.
A přede mnou na vyvýšeném stupínku seděla dívka. Za ní ležel ohromný černý drak, ledově zlaté oči se zabodávaly do těch mých.
Ta holka měla dlouhé rubínové vlasy, které jakoby plály. Její oči byly ale šedomodré, vcelku normální a rozporuplné s jejími vlasy.
,,Jsi Tirix?" Optala se prostě.
Zněla jako vůdce. V jejím hlasu bylo rozhodně znít sebevědomí, tvrdost a další aspekty správného vůdce rebelů.
Jen jsem prostě kývl, jelikož odpovědět bylo nemožné.
,,Omlouvám se za jisté drastické podmínky, které jsme museli přijmout k setkání s tebou. Uvolněte ho z pout," rozkázala a znovu se objevila ta zvláštní holka, která mi přeřízla pouta a já se protáhl. Procvičí jsem si čelisti a pak si povzdechl.
,,No, Tirix jistě jsem, ale nevybrali jste si zrovna dobrou dobu pro tlachání."
,,To ani nemám v plánu, ale vím, co se stalo. Přidej se k nám, Tirixi. Bojuj s námi proti tvému otci."
Zněla přesvědčivě, rozhodně.
,,Nevím, jestli proti němu obstojíme," zkoušel jsem jí.
Zašklebila se.
,,Ale no tak. Za zadkem má krále hvězd, před sebou nás. Skrývali jsme se hodně dlouho, je čas zazářit. A navíc se prý ověřila legenda o strážkyni hvězd."
Zamračil jsem se.
Jak se to všechno dozvěděli?
Upřeně jsem se jí zahleděl do očí, avšak ona je neodvracela. Čelila mi, probodávala mně, zkoušela mně.
,,Dobře, ale nebudu pod tvým velením. Pouze mi řekni plán,"
,,Máme letce, máme skrývače, máme tebe. Zezadu do ně narazí král hvězd a možná se i objeví strážkyně. Myslím, že to je plán sám o sobě. Zaůtočíme na něj asi za tři dny, ještě zbrojíme naše draky."
Otočila se na draka za sebou a já si všiml plátů ocele na jeho tlapách a ocase. Oni jim tvořili brnění...působivé.
,,Jestli mně omluvíte, musím zpět za svou svěřenkyní, jistě o mně má strach a to jejímu momentálnímu zdraví vůbec neprospívá..."
,,A kdo to je?" Zeptala se podezřívavě.
No jasně...jak by mně mohli nechat odejít, když teď vím, co mají za luben a kde se skrývají.
,,Neyla," zabručel jsem, ,,spolu s Shinem. Jsou mí přátelé a já jí hodně dlužím,"
,,Ráda bych ti věřila, ale je kritická doba a ta si žádá kritická opatření. Dáme ti náramek, který budou mlci naši mágové sledovat, sledovat tím tvůj pohyb. Pokud vbec nastavíš směr k armádě, zabijí tě."
Než jsem stačil cokoliv říct, na levé přední tlapě jsem ucítil dotek chladného kovu. Trochu jsem zavrčel a černý drak byl hned v pozoru.
Byla lstivá. Musel bych přijmout spolupráci s nimi i kdybych nechtěl. Zabili by mně bez mrknutí oka.
Hodně vychytralé...
,,Pošleme také s tebou jednoho člena, aby na vás dohlédnout a popřípadě abych s vámi skrz něj mohla komunikovat."
Pak na někoho pokývla a z davu znovu vyšla ta holka. Její oči zářily, její lehký úsměv ozáří celou místnost. Měla krátké čokoládové vlasy které jí v jemných kudrnkách hraničily její opáelnou tvář.
,,Tady Dayna na tebe dá pozor až do války. Prosztím jsi propuštěn."
Zafuněl jsem a otočil se k odchodu. Neyle se tohle nebude líbit.
Dayna poskakovala vedle mně, vypadala jako nadšené štěně.
Stanuli jsme u východu. Byli jsme kruci vysoko, mraky se proháněly jen kousek nad námi, vítr se do nás opíral a hvězdy už dávno vyšly.
Už jsem se chystal vzlétnout, když si Dayna opatrně odkašlala.
,,Ehm...já nemám křídla..." řekla trochu opatrně.
Zafuněl jsem a lehl si. Dívka mi zkušeně zajela do zlomu mezi krkem a trupem a chytla se za jeden menší výčnělek.
Cítil jsem se divně, jako bych měl na zádech nějakou nebezpečnou šelmu.
,,Tirixi!" Vyjekl náhle za mnou známý hlas.
Prudce jsem se otočil a spatřil Silver, jak si to pluje oblohou ke mně. Zazubil jsem se na ní a ona se zastavila těsně přede mnou.
,,Rozhodla jsem se putovat s tebou," zazubila se a já nadšeně kývl.
,,To beru," řekl jsem a rozepjal svá křídla.
Poté jsem vzlétl a provrtal oblaka.

Neyla

Hodiny a hodiny jsem poslouchala hvězdy, jedna přes druhou mluvily a mluvily, valily na mně všechno, co se dalo. Hlava mně třeštila jako střep a oči se mi klížily, když najednou jedna vyjekla.
,,Vylezl z jeskyně! A je s nějakou holkou! Je asi hodinu odsud!"
Rázem mě to probudilo.
,,Je v pořádku?"
,,Vypadá to, že ano, jen vypadá mírně rozladěný."
Pomalu mi začal docházet význam jejích slov.
,,Počkej, holka? Jak to myslíš?"
,,Na jeho hřbetě sedí nějaká holka a teď za ním doletěla Silver,"
Zbledla jsem.
,,Co ta tady dělá? Měla hlídat přeci oběh Měsíce?!" Zavrčela jsem dopáleně.
,,Nevím, ale už je tady dole nějaký pátek."
Ukončila jsem hovor s hvězdami a vyčerpaně ulehla do peřin.

Tirix

Tiše jsem přistál kousek od domu. Silver se schovala do nedaleké jeskyně a Dayna mi ladně seskočila ze zad dřív, než to ohromné tělo pod ní zmizelo.
Rozešel jsem se k domu a již spatřil siluetu postavy v matném světle, které ozařovalo terasu.
,,Kdes byl tak dlouho?!" Vyjel na mně hned, jak jsem došel dost blízko.
,,Šš, probudíš Neylu,"
,,Myslím, že ta ani nespí. Samým strachem o tebe neusla."
Zavrčel jsem a Shin se zamračil. Pak pokývl hlavou na Daynu stojící za mnou.
,,Kdo to je," optal se ledovým tónem.
,,Jedna holka, bude tu s námi žít dokud nezačne válka. Rád bych teď šel spát..."
,,Rád bych si teď vyslechl, kdes kurva byl celý den!"
Vmžiku jsem měl jeho pěst držící mou košili pod krkem a ledový pohled se do mně zabodl jako nože.
,,Ts, nepočkáme, až se probudí naše princezna? Nechtěl bych to vyprávět dvakrát." Zabručel jsem.
,,Ale já jsem vzhůru."
Oba jsme se prudce otočili. Neyla tam stála, zbrocená potem, její kdysi krásné vlasy jí teď zplihle visely podél tváře.
Ale její pohled žhnul.

Po dlouhé době další kapitola venku ✨ chtěla jsem to vydat už včera, ale stalo se pár menších komplikací, takže to vydávám teď. Doufám, že se líbí. ✨❤️👻
*HorrorMichelle*