Neytirix~ I.

Černá duše~

Shin

Všiml jsem si rychlého a ladného těla, které se mihlo nad hlavou královny, a ztuhl jsem. Ještě jsem stačil v poslední záři ohně spatřit purpurové šupiny a bylo mi všechno jasné.
Otočil jsem se a spatřil Tirixe. Skočil jsem na něj zrovna ve chvíli, kdy chtěl pokračovat.
,,Pusť mě! Musím jí najít!" Křičel.
,,Cos jí provedl?!" Zavrčel jsem na nemj chladně a on se na mně podíval.
Se smutkem, se zradou a vinou v očích.
Moje obočí se stáhlo do ostrého V a moje oči zaplály hněvem hned poté, co jsem spatřil ze stejného místa v lese vycházet usměvavou holku s vítězným ksichtem na tváři.
,,Ty si ze mně děláš prdel," zasyčel jsem na Tirixe a ten sklopil pohled.
,,Propadl jsem jejímu kouzlu, neovládl jsem se."
,,Co se stalo?" Doběhl k nám kluk podobný té holce.
,,Neposlechl jsem tě, Kerrene. Nechal jsem se ovládnout jejím kouzlem a Neyla nás viděla," zamumlal zničeně Tirix tomu klukovi.
,,Ach jo...no, jsi tady nový a Alya na tebe měla zálusk...asi to není žádné překvapení."
,,Ale jak jí to mám vysvětlit?" Vydechl zničeně Tirix.
,,Řekneš jí asi oravdu, ne?! Vzchop se a najdi jí jako muž!" Zavrčel jsem na něj a on kývl.
Pustil jsem ho a on se postavil, oprášil se a my dva se rozeběhli s ním jí najít, než bude pozdě.

Tirix

Šli jsme už celou noc, na horizontu už pomalu začalo svítat a černota začala ustupovat. Kerren s Shinem nevypadali unaveně, zatím, a já pomalu cítil, jak kouzlo, které na mně bylo dáno, mizí, takže asi za hodinu budu schopný letět.
Náhle jsem před námi zachytil pohyb a ztuhnul jako šelma, která vycítila svou kořist.
Zavrčelo to, hlubokým a nebezpečným hlasem.
Zamračil jsem se.
Moje noční vidění vidělo skoro nerozpoznatelnou siluetu něčeho ohromného, co bylo stejně černý jako noc. Opatrně jsem udělal krok vpřed a náhle přede mnou cvakly tesáky.
Uskočil jsem a v pudu sebezáchovy se změnil na draka. Trochu mně zabolelo křídlo, ale jinak už bylo všechno v pohodě.
Náhle jsem ji spatřil.
Přede mnou stála Neyla, nebo aspoň to, co z ní zbylo. Šupiny měla temně černé, byla skoro stejně vysoká jako já a v jejích zlatých očích plála nenávist, tentokrát jsem si byl jist, že byla namířena proti mně.
,,Neylo..." Řekl jsem opatrně.
,,Nemluv na mně!" Zaječel na mně její hlas a zároveň to byl hrubý hlas bestie v ní.
,,Neylo," ozval se náhle Shin, ,,Zkus ho prosím vylsechnout. Tady na tom ostrově není nic takové, jak to na první pohled vypadá."
Neyla pohlédla na Shina a na chvilku ta černá ochabla, ale pak zavrtěla hlavou a vše bylo zpátky.
Vrhla se na mně.
Strhla mně k zemi a snažila se mi tesáky prorvat slrz moje šupiny. Držel jsem její hlavu dál a viděl, jak ty vražedné nože cvakají nad mým krkem.
,,U...tečte!" Křikl jsem na ty dva, ale ani se nehli.
Zavrčel jsem a odstrčil jí. Odletěla k nejbližšímu stromu a tam do něj narazila zády. Hekla a zafuněla, já se mezitím postavil.
,,Neylo, tamto byla siréna, která na mně použila kouzlo!" Křičel jsem, zatímco ona se pomau hrabala zpátky na nohy a nenávist v ní rostla s každou sekundou.
,,Nechtěl jsem tě ranit. Když to na mně zkusila poprvé, vzpomínka na tebe mně přivedla zpátky, Neylo. Záleží mi na tobě..."
Neyla se upřeně dívala do mých očí a studovala mně. Odhadovala. Pak si odfrkla a jen se mihla.
Nestačil jsem zareagovat. Náhle jsem ucítil prudkou bolest v rameni a zavrčel. Můj kovový ocas se automaticky rozmáchl a zasáhl něco tvrdého, co následně křuplo.
Bolest zmizela a já spatřil Neylu, jak klesla vedle mně, černota z jejích šupin zmizela a z nosu jí teče krev.
,,Neylo!" Vzlykl jsem a klesl na kolena jako člověk.

Neyla

Kolem mně byla černota.
Jako bych se potápěla do hlubin své nenávisti, svírala se kolem mně a dusila. Přesto jsem jí nechala, neměla jsem sílu bojovat.
Potápěla jsem se, jako z dálky jsem viděla to, co se odehrává, jako z dálky jsem cítila pachuť dračí krve na mém jazyku.
Pak se náhle zjevila ruka, prorazila tu stěnu nenávisti, prorazila hlubiny vod a já jí viděla, jak se ke mně natahuje. Modrá, jasná, naléhavá...
Natáhla jsem k ní ruku, ale nedosáhla jsem. Zaplavila mně panika a vztek, strašně moc jsem jí chtěla chytit...!
Cítila jsem z ní lásku, přátelství, starost o mně a smutek...
Chtěla jsem tu být pro ni, chtěla jsem ji uklidnit.
Náhle jsme se dotkli a mé vědomí zalilo příjemné teplo.

Fuuuu, další kapitola 👻 ale je tu, je tu pro vás ;) užijte si jí!
*HorrorMichelle*