Neytirix~ I.

Shining Star of Hope~

Neyla

Probrala jsem se schovaná v hřejivé náruči. Bylo to neskutečně připjemné a mně se nechtělo vstávat. Cítila jsem jeho vůni a pevné tělo tisknoucí se na mně. Nadšeně jsem vydechla a ucítila, jak mi šobrtlo srdce.
Znovu jsem zavřela oči, ale nebylo mi dopřáno další slasti. Za to bych měla poděkovat zděšenému jelotu z chodby, následnému vyražení dveří do mého pokoje a těla, které nás zalehlo.
Tirix hekl a vypustil duši, já vztekle zavrčela, vymotala se z přikrývek a nadechovala se na dlouhý a salra sprostý proslov, když jsem spatřila Silver, jak je natisknutá ke stěně, zděšeně vrčí a z úst jí crčí krev. Tělo, co nás zalehlo, byl Shin s kuchyňským nožem od krve.
,,Co se to tady kurva děje?!"
,,Je to svůra! Chtěla mně zabít!" Vypískli oba.
,,Proč?"
Byla jsem zmatená. Shin byl zvyklý na draky, vždyť celou dobu se dvěma putoval. I když Silver byla specifická několika rysy, ale nebylo to nic vážného...zato Shin byl člověk, ale Silver z něj pravděpodobně vycítila upíra.
A to se mi taky potvrdilo v následující minutě, kdy oba začali křičet jeden přes druhého.
Situaci převzal Tirix jeho dunivým hlasem a pěstmi a já se šla naložit do kádě s vodou. Potřebovala jsem to. Nutně.

K snídani byly tenké plátky masa s vejci a domácím chlebem. Seděli jsme kolem stolu a nadšeně jedli, Tirix odletěl něco ulovit Silver, jelikož ve dne byla bezbranná.
,,Měli bysme začít tvořit nějaké taktiky a plány." načal pomalu Shin.
Zhluboka jsem se napila kafe a dala si mokrý pramen vlasů za ucho.
,,Asi ano, ale moc toho plánovat nemůžeme. I když...já s Tirixem můžeme naletět ze vzduchu a chvíli dělat z nepřátel barbecue, ale převážná část draků je létavých...vy..nelétavci si nás asi budete muset ochočit. Navíc, my můžeme z boku, Coelum na ně naletí zezadu a rebelové udělají čelní útok...nemjaké zprávy?" Optala jsem se Dayně, která zavrtěla hlavou.
,,Paní se ještě stále neozývá, i mně to začíná být podezřelé," zamumlala a na čele se jí objevila vráska.
A tak jsme nic nevymysleli. Čas se krátil a my byli ustarani čím dál více.

Jak se ale vyklubalo, času jsme měli mnohem, mnohem méně.
Zrovna jsem seděla na terase, když jsem ucítila odporný zápach. Nakrčila jsem nos a překryla si ho šátkem. Přemýšlela jsem, co by to mohlo být, protože tenhle puch jsem už jednou ucítila.
Ve stejné chvíli, co mi to došlo, střecha domu vybuchla.

Prudce jsem vstala a odskočila od domu. Vmžiku jsem byla dračice a vrčela.
V plamenech se vznášeli temně černí draci spolu s ohromným drakem v čele. Šklebil se tak, že řada jeho tesáků byla vidět na metry daleko.
,,Zdravím, holčičko..." zubil se krvelačně.
Zavrčela jsem.
Náhle do něj někdo narazil. Všimla jsem si stříbřitého hadího těla a poznala Silver. Zařvala a zakousla se mu do krku. Drak zařval a jeho kumpáni se na Silver vrhli.
Vzlétla jsem. Ve stejnou chvíli žhnoucí dírou ve střeše proletělo zlatavé tělo Tirixe se Shinem a Daynou na zádech.
,,Jsi v pořádku, Neylo?!" Křikl na mně, než se srazil s prvním drakem.
,,Jo, neboj!" Křikla jsem zpátky a z nebe se snesly blesky.

Z domu zbyl popel, já byla poškrábaná a krvácela jsem, Tirix vrčel a Shin se mně pevně držel.
Před námi stál ten velký drak, pokousaný a roztrhaný od Silver, která ležela opodál a těžce oddychovala. Kolem těla se jí tvořila stříbřitá louže krve.
,,Agiture..." zasyčel Tirix.
Drakův škleb se ještě více roztáhl.
,,Rád tě vidím, Tirixi," řekl hrubým hlasem.
Náhle vystartoval a Tirix by nestačil uhnout, kdybych nebyla na něco takového připravená. Blesk zasáhl Agitura do oka a drak bolestně zařval.
Couvl a syčel.
,,To si...zaplatíš...ty čubko!" Zařval a vrhl se na mně, ale já se jen ušklíbla a ladně se vyhla.
Sekla jsem ho do nohy a on zavrčel. Prudce se otočil, ale já se vyhnula a protančila těsně vedle jeho tesáků. Změnila jsem se do lidské podoby...no...asi bych to takhle nazývat neměla. Oči mi zářily jako drahokamy, vlasy mi zavlály ve větru a stříbřité brnění se na chvilku zaleskl oslepující září.
Jemné pásy purpurovo-rudých šupin mi obklopováy krk, části tváří a obtáčely se kolem paží. Ladný tenký ocásek s chocholkou na konci a dva malé ladné růžky vyrůstající z mých spánků mluvily za vše.
,,Zde prohraješ, Agiture!" Křikla jsem s úsměvem.
Vytáhla jsem z pochvy meč a on se zasmál.
,,Co bys mi asi tak mohla s tímhle párátkem udělat, co?" Zachechtal se a já sekla.
Jediný pohyb rukou, malé seknutí a Agitur ztuhl. Chvilku se nic nedělo.
Pak se mu hlava oddělila od těla a v gejzíru krve klesla k zemi spolu s tělem.
Hodnou chvíli se všichni báli pohnout, pak jsem meč schovala do pochvy a lusknutím prstu se změnila zpátky do lidské podoby.
,,Tak to bylo boží!" Vyjekla Dayna, seskočila z Tirixe a doběhla ke mně.
Pak se mi náhle poklonila.
,,Již dlouho jsme po tobě pátrali, Neylo, dcero krále hvězd," řekla s notnou dávkou úcty v hlase.
,,Ale prosimtě, nejsem nikdo důležitý," zasmála jsem se.
Tirix ke mně přišel v lidské podobě a chvilku si mně prohlížel nedůvěřivým pohledem.
,,Mám ještě něco čekat?" Řekl poněkud chladně.
Sklopila jsem oči a pak jsem uslyšela zdlouhavý povzdech.
,,Jsi plná překvapení, Neylo," zamumlal a objal mně.
,,Jsi v pořádku?" Optal se mně starostlivě.
,,Já? Docela j..."
Než jsem to stačila doříct, všechen adrenalin zmizel, mě se podlomila kolena a tělo ochablo.