Neytirix~ I.

Ohnivá zuřivost~

Neyla

Nevěděla jsem, co dělat, panikařila jsem. Tirix byl vyhnanec, k drakům ani lidem ho dostat nemůžu. Sama ale nemám tak dobré lékařské dovednosti, abych ho aspoň udržela naživu.
Nezbývalo mi udělat nic jiného, než navštívit jeho.
Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla.

,,Keyle!!!" Ječela jsem už z dálky.
,,Buď zticha ženská, nevíš kolik je?!" Zařval na mně někdo.
Ukázala jsem mu fakáče, doběhla do zavřeného obchodu a bušila na dveře.
,,Co je?!" Zavrčel na mně rozespalý kibernitář.
,,Umírá, pojď prosím pomož mu," brečela jsem.
Tirixe jsem měla na zádech, proto jsem dost dobře slyšela jeho trhavý dech a slábnoucí srdce.
Rychle nás pustil dovnitř.
,,Polož ho na lůžko, já si vezmu věci."
Keyl byl o rok starší muž, který zde pracoval jako kybernetik. Přidělával jak lidem tak drakům chybějící části těla.
Teď rychle ošetřoval Tirixovi rány.
,,Vypadá to, jakoby se porval s drakem." Zamumlal.
,,Nejsi daleko od pravdy. Jen byli dva." Řekla jsem chraptivým hlasem.
,,Vzadu je něco k jídlu a k pití, taky se do něčeho převlékni. Víš, že tě tohle bude něco stát, že jo?"
,,Vím, pak se dohodneme, jen mu, prosím, zachraň život." Zašeptala jsem.

Když jsem byla převléknutá, najezená a už relativně v klidu, seděla jsem na sudu s vodou kousek od lůžka. Keyl pobíhal kolem Tirixova těla a zašíval mu rány.
Měl je vážné, šlo to vidět. Bála jsem se, aby nepřišel ještě o ruku nebo nohu, když už přišel o ocas.
Sklopila jsem pohled.
,,Keyle? Už jsi někdy drakovi dělal kybernetický ocas?"
Na chvilku se zadrhl, pak pokračoval a přitom mluvil: ,,Ne, ale už jsem o tom slyšel. Draci si své ocasy chrání, proč se ptáš?"
,,Protože...znáš pověsti o momentálním dračím princi, ne?"
Na chvilku ztuhl.
,,Holka ani z prdele mi neříkej, že ti do tvého hnízda spadl Tirix Planoucí."
Pomalu jsem přikývla a on zhluboka nabral vzduch do plic.
,,No bože. Chápu, že to je tenhle kryplík?"
Zase jsem přikývla.
,,Kriste."
,,Proto jsi nešla normálně do nemocnice nebo tak. Ihned by ho zabili. A ten ocas mám chápat, že mu ho při útěku z hradu ukousli."
,,Má asi jenom půl metru od stehna." Řekla jsem opatrně.
,,Divim se, že je ještě naživu. No, z toho nejhoršího je venku, zatim se prospi, probudim tě, pokud se něco změní."

Tirix

Kolem mě byl oheň. V plamenech jsem viděl obrys ohromného černého těla a ledově zlatých očí zabodávajících se do mně.
,,Zemřeš, jestli s ní zůstaneš...Proroctví praví, že až se slunce a měsíc setkají, jejich cesta za sjednocením lidí a draků započne..."
Plameny mně pohltily. Drak na mně skočil a já cítil, jak mně jeho tesáky trhají, plameny stravují a moje mysl je ničena jehl přítomností.
Umírám jako člověk...

Zhluboka jsem se nadechl a rozkašlal se.
,,Tirixi! Díky bohu!"
Ucítil jsem jakýsi tlak kolem mého těla, ale nedokázal jsem pochopit, co se děje.
Pak jsem pomalu začal prociťovat. Pochopil jsem, že ležím na lůžku, Neyla mně objímala a všechno mně bolelo.
,,Kde...to jsem..?" Zachraptěl jsem.
,,Jsi u našeho kybernetika Keyla, postaral se o tebe po boji s Hlídači."
,,A..ha."
Znovu ksem zavřel oči a upadl do mdlob.