Neytirix~ I.

Golden Eyes~

Neyla

Stála jsem naproti pumě. Byla skrytá v křoví a tiše vrčela. Byla připravená skočit, věděla jsem to.
Přikrčila jsem se a vycenila tesáky. Puma mimoděk ještě více přitiskla uši k hlavě a zasyčela na mně.
Pak se náhle dali jeleni do úprku a my se vrhly do sebe.
Puma byla opravdu mrštná a rychlá, skočila na mně jako blesk, drápy připravené mně zabít, ale já jí tak tak uhnula a sekla jí do tlapy. Zařvala na mně a znovu se na mně vrhla, ale já už byla připravená. Rozevřela jsem čelisti a skousla je, když měla krk u mých tesáků.
Krev se mi nahrnula do krku a puma ochabla.
Ihned jsem jí vyflusla a začala se dávit.
,,Fuj, to je nechutný," chrčela jsem.
,,Poprvé, co vidím draka, který se dáví krví," zasmál se někdo za mnou.
Prudce jsem se otočila. V křoví byl chlapec. Jeho vlasy barvy zlata.
Oči měl hnědé jako káva, hrála v nich radost a ďábelská zvědavost.
Přišel ke mně.
,,Ty jsi zakrslá? Divím se, že tě nechali naživu. Jak se jmenuješ?"
,,Neyla," zamumlala jsem.
,,Já jsem Shin. Co tady děláš?"
Očichala jsem mrtvolu a otřásla se.
,,Zkouším, jak moc dobrá jsem v lovu. Mám totiž hlad," odpověděla jsem mu na stou otázku z nekonečna.
,,Aha. Nechceš k mé babičce domů? Máme tam jídlo a něco k pití. Hádám, že ten kluk u břehu je tvůj parťák, nechceš pro něj skočit? Asi bude mít taky hlad."
Zafuněla jsem a rozešla jsem se s ním ke břehu.

,,Tirixi? Hej, Tirixi!" Zašeptala jsem a zatřásla s ním.
,,Co jeeee..." Zamumlal ospale.
,,Nabídli nám přístřeší."
Prudce otevřel oči a posadil se. Ihned si všiml kluka vedle mně a ztuhnul. Hodil po mně okem a pak si všiml, že mám na zádech přehozenou mrtvou pumu. Ano, vzala jsem jí na popud Shina.
,,To ty?" Řekl překvapeně.
,,To já," povzdechla jsem si.
,,Můžeme už jít?" Zamumlal Shin.

Jejich chaloupka byla kouzelná. Zahradu měli plnou překrásných květin, pěstovali zeleninu a ovoce a za chalupou se jim táhl dlouhý ovocný sad.
Shin vběhl dovnitř spolu s Tirixem, který ho pomalu následoval.
Rozhlédla jsem se kolem sebe. Bylo to tu fakt překrásný, člověk by skoro řekl, že až...moc.
Náhle mi to došlo.
Vběhla jsem dovnitř jako namydlenej blesk.
,,Musíme-" zadrhla jsem se hned na začátku.
Tirix seděl naprosto v pohodě u stolu, popíjel čaj a jedl sušenky. Neproti němu seděla babička s Shinem a usmívali se.
Když jsem tam vběhla, všichni tři se lekli a Tirix se začal dávit sušenkou. Přiběhla jsem k němu, postavila se na zadní, objala ho kolem pasu a stiskla.
Kousky sušenky vylítly přímo na babičku, která ztuhla.
,,Připadáte mi divný. Pročpak nepijete a nejíte to, co jste mu nabídli? Usmíváte se tak křečovitě, jako byste chtěli jeho...smrt," přivřela jsem oči a zavrčela.
Babička zbledla a Shinův pohled ztvrdnul.
,,Víš, kolik zlatých nabídl král za jeho dopadení? Tolik, že bychom už nemuseli žít ve vyhnanství, nemuseli lovit a být sami!"
,,Tak nemáte být hloupí! Ty máš ruce, můžeš pracovat!" Zařvala ksem na něj.
,,Hou hou, Neylo klid. Divíš se, že po mně tolik prahnou? Celý svět mně chce zabít. Jo a navíc jsem věděl, že je to otrávený, jenže můj metabolismus dokáže všechno škodlivý odstranit." Usmál se.
Zafuněla jsem a lehla si na zem.
Shin se na mně kapku vyděšeně podíval a pak se naštval a odkráčel.
Jakmile byl pryč, babička si povzdechla a svěsila hlavu.
,,Omlouvám se, nebyl vždy takový. Okolnosti, které ho změnily, by změnily i vás. Prostě jen nechce promrhat zbytek života tady, na tu chvilku se starou bábou a pak sám. Já sama jsem velmi ráda, že jste tady, aspoň jsem na stará kolena viděla prince a princeznu."
,,Princeznu?" Optali jsme se oba zmateně.
,,No ano, píše o vás proroctví, vy ho neznáte?" Řekla překvapeně babička.
Zavrtěli jsme užasle hlavou. Ona se zvedla a začala se pomalu belhat k malé knihovně.

Trochu slabší kapča, ale dneska ještě bude další díl :D užívejte si!
*HorrorMichelle*