Řekla mi, ať ukážu, co dokážu a sundala si kápi. Najednou přede mnou stála dívka s loveckým nožem. Chvíli jsem váhal, co mám dělat. Nakonec jsem si vzal do ruky jeden z kunaiů a vyrazil proti ní. Nevydržel jsem moc dlouho útočit, po chvilce útočení jsem se začal bránil a nakonec zaútočil znovu. Ale ona jako by předpovídala moje pohyby. Neustále se vyhýbala a bránila se. Byla úžasná. Nakonec, když jsem po ni vystartoval tak se vyhnula, chytla mě a hodila na zem, kde si mi sedla na břicho.
„Nejsi špatnej." Řekla mi trochu udýchaným hlasem.
Chvilku jsem tam jen tak ležel a snažil se popadnout dech.
Když jsem se konečně nadechnul, tak jsem řekl jen: „Děkuji, jsi skvělá, nemohla by si mě něco naučit?".
Chvilku váhala a pak řekla jen, že uvidíme.
Zvedla se ze mně, natáhla ke mně ruku a pomohla mi na nohy, potom řekla, ať tu nějakou dobu počkám, že se ještě vrátí. Vzala si svoji kápi a hodila si ji přes hlavu. Tak jsem se díval, jak pomalu mizí v dálce, po chvilce už nebyla vidět. Přesunul jsem se ke stromu, který byl jen kousek ode mě, sedl jsem si k němu a opřel se o něj.
Koukl jsem se na nebe a přemýšlel nad tím, proč jsem se narodil do takového zkaženého světa. Pořád se nevracela. Vzal jsem si do ruky pouzdro s kunaiema a přemýšlel jsem nad tím, co se toho dne stalo, stiskl jsem ruku v pěst a potichu jsem si řekl: „Nebudu mít klid, dokud tě nepomstím bráško."
Asi jsem tam i na chvilku usnul. Zdálo se mi o tom, že byli Corgoňané poraženi a že nastal mír. Všude byly šťastné děti, všude byl smích a radost. Najednou jsem s probudil a vedle mě seděla Ther a pozorovala mě.
"Chvilku počkej, za chvíli dojde můj spojenec a posoudí, jestli se k nám můžeš přidat.“ Chvilku jsem tam tedy seděl. Ther mě neustále sledovala. Myslím si, že mi zatím moc nevěří, ale ani se ji nedivím, taky bych si nevěřil, kdybych se neznal.
Najednou se někdo začal objevovat v dálce, pomalu se k nám přibližoval. V tu chvíli se od Ther ozvalo jen: "To je on." Začala se přede mnou objevovat postava mužského pohlaví, měl u sebe katanu a byl oblečený celý v černém.
Když přišel, podezíravě se na mě podíval a zeptal se Theressy:"Kdo to je? "
Ther klidně odpověděla: "Jmenuje se Sora a je to člověk jako Ria a Niel, také prahne po pomstě a chce se přidat k naší skupině rebelů. "
Rax se na mě znovu podíval a řekl:" Nepřijímáme jen tak někoho, jen proto, že se chce pomstít. Musíš nám být taky k užitku." Ther mu řekla, že už mě vyzkoušela:" Když bude trénovat, bude se nám hodit, i tak, potřebujeme někoho, kdo by se mnou chodil mapovat okolí. "
"Dobře, "řekl Rax. " Ther tě bude cvičit. Ale ber na vědomí, že členové tohoto rebelského oddílu jsou velice nebezpeční, zrádce tvrdě trestají a kvůli Prozrazeným není nikdo v bezpečí. "
„Pojď za mnou" řekl Rax. Zvedl jsem se a následoval ho. Šli jsme přes les do polorozpadlého metra, do kterého šla Ther, když jsem ji sledoval. Byla v něm jen dívka uvázaná k židli a dívka stojící vedle ní. "To je Yuki", řekla Ther a ukázala na stojící dívku, došel jsem k ní a představil jsem se. „Ahoj jsem Sora" řekl jsem, usmál jsem se a natáhl k ní ruku.
ČTEŠ
Prozrazení
Science FictionPíše se rok 2160. Na Zemi vládne nechvalně známá organizace zvaná Corgos, jejíž velitel a krutovládce Darius má pod palcem celý Pollis, hlavní město, které je opklopeno vysokým počtem slumů. Jen málo odvážlivců se dosud odvážilo Corgoďanům vzepřít...