Prozrazení

35 - Chloe

_Kajik_

Btw- 1= hlas číslo jedna 2= hlas číslo dvě 1/2= oba hlasy zároveň:D aneb rozhovory v hlavě, které má každý :D

1: Wtf?! Jako vím, že mě nemá každý rád, ale aby mě chtěl zabít hned jak mě uvidí je snad trochu moc!  

2:Mohla by jsi se, ale k nim chovat někdy slušně.

1: Ty jsi zas nějaká vychytralá! Dlouho jsi si s někým nepovídala?! 

2: Přesně! Trčím v tvé hlavě už roky a ty se mnou mluvíš jednou za 100 let!

1: Neřvi na mě! Než tě zabiju!!

2: Děláš jako by jsi mohla! Jsi jen hlas! 

1: Grrr! Drž už h*bu! 

2: Nebudu

1: Varuji tě!

2: Ale pro--

,,Držte oba už h*bu!!''

1/2: Ok 

Kde mám léky? Začala jsem hledat malou krabičku v mikině. Heuréka! Vstala jsem  z studené země metra a šla jsem hledat místo na spaní.  Došla jsem ke dveřím, asi to byly dveře. Nebyla jsem si moc jistá. Nikdo tam nebyl. Postele nevypadaly nějak pohodlně a tak jsem se šla radši projít. Když jsem vyšla z metra ovanul mě studený vítr a já se mohla zase nadechnou vzduchu. Procházela jsem se, dokud jsem si nevšimla nějaké postavy v dálí. Vytáhla jsem jsem svojí pistoli a šla jsem blíž. To je Yuki?! Oh! Pamatuji si její jméno! Dva body pro mě. Na zádech měla tašku a vypadalo, že někam jde. Rozhodla jsem se, že ji budu sledovat. Doufám, že si mě nevšimne. Vůbec jsem nevěděla kam jdeme. 

Bolí mě nohy! Ani nevím jak dlouho jdeme, ale myslím, že se vrátím.

,,Hej! Vylez!'' zakřičela najednou. Že by uměla číst myšlenky? 

,,Kdo jsi!? Vylez okamžitě''

,,Bože! Neřvi'' 

,,Chloe? To jsi ty?''

,,Néééé! Tady jednorožec.''

,,Aha. Ok''Odpověděla a na tváři ji vyrašil úsměv. 

,,Kam jdeš?" 

,,Pro někoho''

,,Pro koho?'' 

,,To je jedno, prosím nikomu to neříkej"

,,Dobře, ale doprovodím tě'' hned jak jsem to dořekla tak jsem se za ní vydala. Jenom přikývla na souhlas. Šli jsme chvílí nějakou loukou, která vypadala jako by na ni spadla bomba.

,,Au!" zakřičela Yuki čímž přerušila to trpné ticho.  ,,Co je?" koukala jsem na ní nenápadným pohledem. ,,Koukni" ukázala na zem. Byla tam kytara.

,,Ó můj Bože!" rychle jsem vzala kytaru ze země a začala jsem si jí prohlížet. Byla celkem v zachovalém stavu, až na to že jí chyběla jedna struna byla celkem v pořádku. 

,,Umíš zpívat?" zeptala jsem se a mírně se na ni usmála. ,,Trochu.'' Začala jsem si pobrnkávat a nakonec jsem se rozhodla co zahraju, protože v okolí 5km asi nikdo nebyl. 

,,Znáš Scars to your beautiful?'' lehce mi přikývla na souhlas a já se snažila vzpomenou na noty. Chvíli to trvalo, ale pak už jsem mohla v klidu hrát.

,,raz, dva,tři''   napočítala jsem a začala jsem hrát.

(Pusťte si písničku v médiích :3)

 She just wants to be, beautiful    
She goes, unnoticed she knows, no limits
She craves, attention she praises, an image
She prays to be, sculpted by the sculptor
Oh, she don't see, the light that's shining
Deeper than the eyes can find it
Maybe we have made her blind
So she tries to cover up her pain, and cuddle woes away
Cause covergirls don't cry, after their face is made . 

(Překlad:

  Ona jen chce být krásná,
Ona jde, nepovšimnutá, ona to ví, žádné limity,
Ona touží po pozornosti, chvále, dojmu,
Přeje si být vytvořená sochaři,
Oh, ona nevidí to světlo, co září,
Hlubší, než oči dokážou najít,
Možná jsme ji udělali slepou,
Tak se snaží zakrýt svou bolest
a objetí, trápení jsou pryč,
Protože holky na obálkách nebrečí, potom co mají namalovaný obličej,)  

Panovala mezi námi klidná nálada obě jsme zpívali a při tom jsme se neustále smáli. Musím uznat, že jsem si takhle dlouho neužila.  Když jsme začali zpívat refrén skoro jsme jen křičeli.

  There's a hope that's waiting for you in the dark
You should know you're beautiful just the way you are
And you don't have to change a thing
The world could change it's heart
No scars to your beautiful, we're stars and we're beautiful
Oh-oh-oh, oh-oh-oh-oh, oh-oh-oh, oh-oh-oh-oh
And you don't have to change a thing
The world could change it's heart
No scars to your beautiful, we're stars and we're beautiful .

(přkld: Ale je tady naděje, která na tebe ve tmě čeká,

Měla bys vědět, že jsi krásná taková, jaká jsi,
A nemusíš nic měnit,
Svět se může měnit, je to srdce,
Žádné jizvy k tvé kráse,
jsme hvězdy a jsme krásní,
Oh-oh, oh-oh-oh, oh-oh-oh-oh, oh-oh-oh
A nemusíš nic měnit,
Svět se může měnit, je to srdce,
Žádné jizvy k tvé kráse, jsme hvězdy
a jsme krásní)

Unavené jsme se skácely k zemi a smáli se a zase smáli.

,,To bylo boží'' řekla najednou Yuki a já přikývla. ,,Ale už budu muset jít'' 

,,Proč?'' nechápala jsem, že se může teď jen tak sbalit a zase jít pryč. 

,,Dobře, ale brzy se vrať'' usmála jsem se na ni a obejmu-la ji.

Už pomalu svítalo a já se musela rychle vytratit, abych se aspoň trochu vyspala.