- Strach z klaunů
V hlavě mám hned saunu,
při pomyšlení na masku klaunů.
Jsou tak nechutně děsiví,
možná proto se mi protiví?
Procházím deštnou ulicí,
kde se táhne lampa svíticí.
Nevěstin hod kyticí,
kdysi dopadl na zahrádku vedle.
Potichu se mi tělo vede,
rádo si kráčí šerem,
tím spokojeným směrem,
do klidného domova.
Avšak přijde vytržení,
když nastane mé poškození,
a ublížení na zdraví, se blíží?
Proč mě to na srdci tíží,
a do rýmu to píši.
Snaha o výkřik,
kdo mě slyší?
Jak je to tradicí,
klaun, se svou palicí,
provází ho stinná aura,
zkamením,
jak kdybych spatřil dinosaura.
Na ostatní se snaží smát,
na mě ale tasí zuby!
Nemohu to vystát..
Pomalé probouzení kožních pórů,
si uvědomuje mou noční můru.
Mráz po zádech se šíří rychle,
zůstane ze mě kamenná krychle?
Toužím utéct, ale není kam,
toužím po záchraně, jsem tu sám.
Slzy nejsou obranou,
strach?
Je písničkou ohranou.
Nejde ho nechat stranou..
Nepřijde jen na uvítanou.
Z fobií mám v plánu ještě sepsat strach z ostrých předmětů a touto částí, bych fobie prozatím ukončil. Dáme si do budoucna zas nějaké zvláštní poruchy. Moc vám děkuji, že mě stále čtete i u 70. části. Jste úžasní. (:
A samozřejmě za zmínku stojí i to, že jsme přesáhli hranici 400 Followers! Moc si toho cením, děkuji!
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoetryV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
