Bláznův Deník

Mnohočetná porucha osobnosti

Nedokážu převzít kontrolu,

nejde jen zahrát mrtvolu,

a vyhrát nad sebou samotným.

Jsem zpečetěn obličejem smutným,

žiji jinak, způsobem nutným,

já, jsem pro ně nechutným?

Mlč, ty citlivá nicko,

ubohá kecko,

proč mě nenecháš vládnout?

Nech mě si na svět sáhnout,

nechtěj nad vším rukou mávnout.

My jsme ti mocní, je nás víc,

pokud se nezhroutíš, tak i tisíc.

Proč se zase hádáte,

zbytečně si nadáváte,

měli bychom se sblížit,

riziko násilí trochu snížit,

a pěkně pohromadě víc žít!

Copak tohle nechcete prožít?

Zavři hubu, nebo tě zabijeme,

podlahu tvou krví zalijeme.

Já bych si všechny podmanil,

sem tam někoho poranil,

a tím ukázal naší sílu!

Brzy budou vyznávat naši víru.

Já, já, já.. chtěl bych si hrát,

ne-ne-nechci se za ničím hnát,

ne-ne-není třeba nastolit řád,

vša-vša-však se máme dobře,

dal bych si ho-ho-hot dog.

Tiše, ty jsi ještě dítě,

měli bychom rozhodit sítě,

a snažit se spolupracovat,

nechť si nemyslí, že jsem psychopat.

Ubližovat není řešení.

Jsi tak slabý, vždy si byl,

co kdybych u moci zabil,

lidskou bytost?

Měl bys zlost?

Smířil by ses s tím?

Tak zatím..

Nech toho!

Zahrajeme si takovou hru.

Přečti si z každého "verše" první písmeno.

A po té si přečti každé poslední písmeno. Výsledek můžeš naspat do komentářů, jestli ti to vyšlo dobře.

Zítra už bude líp

lítosti sis užil

odstup, nejsi mě kus.

Kostmi svůj osud posyp

opětovně ani slovo

už bohužel jít musím

šikana je všude okolo

epizody je konec.