Bláznův Deník

Depresivní myšlenky

Král smrti, začíná to už být na palici,

vyhnu se radosti, pistole je na polici.

Už mě štvou virtuální připomínky,

je čas z hlavy vymazat vzpomínky.

Raz, dva, tři, král smrti zasahuje,

po druhý jíž svou zbraň nenabije.

Královna života, a její optimistický kecy,

kdyby jen věděla, že to už nejsou její věci.

„ Buď sám sebou a buď za všechno vděčný "

promiňte mi Vaše výsosti, ale nic není věčný.

Budu troufalý, problémy vidím reálně,

jsem zoufalý, vážně to nedělám schválně.

Princ času, snaží se mi ukázat správnou cestu,

avšak mi zapomněl dodat neprůstřelnou vestu.

Stále stárnu před displejem svých příbuzných,

virtuálně jsem se dostal do problémů různých.

Celé tělo se mi sype, co zůstane mým rodičům?

Nesplnitelný slib, jako dávají politici voličům.

Princezna lásky, malá naivka s růžovými brýlemi,

dělají se mi vrásky, zapomínám na city chvílemi.

Namlouvala mi často věčný život plný milování,

já tomu naletěl, nyní prosím pouze o slitování.

Ach Afrodito, proč tvá kouzla byla vždy nejsilnější?

Nechtěl jsem zažít slova, která byla nejfalešnější.