- Poporodní deprese. Matka nemá zájem o své dítě, přemýšlí nad jeho zabitím.. Po několika týdnech to ustupuje a matka si své dítě zamiluje.
Nelíbí se mi, není moje,
je to kořist bez boje!
Nechci ho, co s ním?
Bolí to, brečím..
Vyšel ze mě,
ale matka Země,
k němu nic necítí!
Je to chycení do sítí,
které nejde vzít zpět?
On není můj svět,
kde je mateřská láska?
Když nevinně mlaská,
touží cítit přítomnost,
své maminky?
Nejsem ta osobnost,
která bez záminky,
mu přinese vzpomínky.
Smrt si snad nezaslouží,
ale tak moc mě pokouší,
ho zabít!
Nikdo ho přeci nemusí najít..
Už si alkohol mohu nalít,
zapijeme pláč,
protože nač,
mi on je střízlivé?
Co to všechno má do sebe,
když přivedla jsem zrovna tebe,
mou přítěží budeš stále,
když jsi dítě malé.
Možná mi nelhali,
když city selhaly,
že po pár týdnech to přijde,
a okouzlení vyjde?
Co na tom sejde,
je můj.. A je rozkošný,
a tak se mnou totožný!
Tuto část jsem sepsal nyní na cestě domu. Cesta trvá příliš dlouho na to, abych ten čas nevyužil.
Děkuji všem za přečtení této kapitoly.
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoesiaV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
