Bláznův Deník

V kůži psychiatra

Dobrý den, pojďte dál,
copak by jste si přál?

Víte, mám problémy doma,
občas zažívám kóma,
zajisté ne doslovně,
jen chci mluvit spisovně.

Co vás přesně trápí?
Však to znáte,
jste tu již po pátý.

Pane, já zažívám prázdnotu,
vím o svém já, ale není tu.
Občas si říkám proč jsem tu,
a nevyhnu se zoufalému pocitu,
zbytečnosti.

Zapíšu si, nebojte,
jen další myšlenky zapojte.

Já, já, nenávidím svou práci,
přijdu si, že jsem pro legraci,
všem svým kolegům.
Mám se zle kvůli oblekům,
které musím nosit.
Víte, šéfa se nechci prosit,
aby mi dal dovolenou,
protože mám jen povolenou,
krátkou lhůtu volnosti.
Ale to?
To opravdu není dosti.

Zcela jistě vás chápu pane,
tohle se občas prostě stane,
že jste ze své práce vytížený.
Proto se vás tážu,
byl jste sám někdy přistižený,
při sebevražedném myšlení?

Omlouvám se za svůj pot,
a za nepříjemný puch z bot,
jen jsem nervózní.
A-a-ano, občas jsem pomyslel,
ale nějak jsem sám vymyslel,
že to se nesmí stát.
V pekle by se mi mohli smát,
že jsem zbaběle odešel.

Děkuji Vám za upřímnost,
teď bude nová obtížnost,
našeho sezení.
Nebojte, není to jako ve vězení,
zda jste narušený,
jen to poslouží pro mé zjištění,
a pro Vás to bude jištění,
že budete v pořádku.

Jistě, pokročíme,
snad správnou nohou vykročíme,
a mou nemoc si zotročíme.

Povězte mi, co zde vidíte?
Nevadí, když nevíte,
je to jen na vaší fantazii.

Skvrna.
Připomíná mi jakési zvíře,
je to k nevíře?
Omluvte mě, bojim se odpovědí.
Další obrázek prosím,
a povím Vám, co v hlavě nosím.
...
Zde je vidět jasný statek,
avšak probouzí mi v hlavě zmatek,
co dělá ten strašák v poli?
Je tu proti mé vůli,
děsí mě.

Dnes to ukončíme,
a obrázek radši otočíme.
Děkuji Vám, za týden přijďte zas.

Dlouho jsem vám všem nepoděkoval za vaši aktivitu. Moc si cením každého přečtení, hlasování i komentáře! (: