Bláznův Deník

Ceraunophil

Setmělo se, kráčím v šeru,

ostatní se běží schovat,

já jediný jdu v protisměru,

nebudu se hloupě chovat.

Pomalinku to k nám přichází,

drobné krystalky deště,

ty temnotu doprovází,

stále nezastavuji, ještě.

Potřebuji vidět první znamení,

které mi tiše do ucha napoví,

že je už sluneční zatmění,

a potom všem, budu jako nový.

Kdo se bojí, nikdy nepozná pocit,

husí kůže a očí, které vyhlíží,

obloha, která snaží se tě zmocnit,

když se hlučné hromy už blíží.

Po vlasech mi stékají první kapky,

tělo se mi chvěje, už není cesty zpátky,

jsem člověk ztracený, bez mapky.

Hlava mi radí, uteč, na nic nečekej!

Ať nejsi nemocný, a nebo mrtvý,

srdce na to jen, blesků se nelekej,

energie z nich, tě nadosmrti oživí.

Uprostřed pole, mám nádherný výhled,

na boj, který se odehrává na obloze,

chtěl bych ale cítit lásku, teď hned,

a jako jediný, nebýt tu sám uboze.

Chvilkový průsvit všeho černého,

mohu se už jen znovu usmívat,

jako kdybych měl, kamaráda věrného,

se kterým si můžeme povídat.

Chci jen hlas hromů vnímat,

do nočních hodin, nebudu zívat,

budu u toho, když se bude rozednívat,

abych zavřel oči, a začal snívat.

Ten největší pocit extáze,

si užiju jen poslední chvíli,

jako závodník na své dráze,

je to pocit v dosaženém cíli.

Osoba, která miluje bouřku. (:

- Děkuji velmi pěkně za přečtení a případné recenze.
Bláznův deník je na #4 místě v poezii! Stačily jen 2 díla, a posunul se o 200 míst dopředu. Děkuji vám! (:

Emphatically Poet