Varování, tato báseň obsahuje drastické verše.
Byl jsem v cizině na dovolený,
od svého šéfa výlet povolený,
a krásně pobyt zhotovený.
Chtěl jsem si užít nočního města,
jen zmátla mě temná cesta,
která byla jediná ze sta.
Pamatuji si vpich jehly do krku,
a než mi přišlo do breku,
měl jsem tmavý pytel přes oči.
Usnul jsem.
Probuzení nebylo nikterak skvělé,
nedostal jsem přivítání vřelé.
Ten hnusný pocit, jsem spoután,
jedinou myšlenkou upoután,
a to, proč jsem tady.
Pytel mi sundali a jen se smáli,
nechápal jsem, oni si jen hráli.
Uzřel jsem okolo sebe předměty,
které mě zabijou?
Ano, přesně ty.
Mají na sobě děsivé masky,
okolo těla přilnuté kožené pásky,
jsem jen oběť nějaké sázky?
V místnosti začaly řetězy řinčet,
snažím se, ale nemohu křičet,
kvůli roubíku v puse.
Snažím se ze židle dostat v kuse.
Chtějí mé orgány?
Proč nejsou už prodány,
můj strach mohl být za námi.
Za mě bylo zaplaceno desítky tisíc,
ale já toužím jen utéct, nic víc!
Rány pěstí do obličeje,
uznávali jiné obyčeje?
Co po mě vůbec chtějí!
V místnosti zůstala jedna osoba,
u které byla jistá podoba,
že to bude moje zubatá s kosou.
Přišlápl mi nohu bosou,
a k obličeji se přibližoval.
Patrně již v mysli měl,
jak mi nevěřícně ubližoval.
Přejížděl po mě radostně čepelí,
v jeho očích bylo vidět veselí.
Můj záchvat nevnímal bolest,
byla toto náhoda, nebo lest?
Šok přestává tlumit zranění,
po celém těle pociťuji znavení,
krev se mi rve z těla ven,
kéž by tato noční můra byla sen.
Přikládá mi na hrdlo své ostří,
a vím, že nebude počítat do tří.
Sbohem.
ČTEŠ
Bláznův Deník
Thơ caV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
