Bláznův Deník

Clinomanie

- Nekončící touha po posteli/ležení.

I když toto téma je oddychové, já to musel nějak zajímavě zakončit. Příští část je již 100.! Uděláme na ní nějaký hype? :-)

Nekončící touha po tobě,
musím tě míti,
v dobré náladě i zlobě.
Moje chtíč je silná,
tělo líné,
avšak hlava pilná!
Odsuzují mne,
k lenochu přirovnávají,
za zády pomlouvají,
též si myslím, že potají,
mi tiše závidí.
Protože oni nevidí,
to naše bezhlavé pouto,
které spojíme jedině,
polohou touto.
Ležení, nejlepší to činnost,
už dlouho má jediná povinnost.
Pro ostatní nepochopitelné,
ale mé srdce je lapitelné,
jedině mou postelí.
Vzdy mě rozveselí,
pořádek v hlavě nastolí,
a to i bez pistolí,
jak je v dnešním světě tradicí.

Vždy je smutný odchod,
do vzdálené školy,
ale máme spolu tajný obchod,
k započetí nové kapitoly,
našeho příjemného válení.
Zatímco za okny je válčení,
my zažíváme tiché mlčení,
a užíváme si teplého trčení,
pod vrstvy bavlněných dek.

Nařknutí z nic nedělání,
mi nezachrání,
úbytek nadějné energie.
Vím, že workoholik nebudu,
ale nemějte mě za obludu,
pouze rád odpočívám.

Jen roky plynou, já se válím,
a velké tajemství tajím.
Nohy dřevění, kosti tuhnou,
nevím zda se ještě pohnou.
Začínám být uvězněn,
myšlenkami rozběsněn,
že život svůj jsem promarnil.
Postel mi přirostla k srdci,
nyní i k tělu,
a poslala mě k andělu.
Jenže sen vyprchal,
a v zemi snící,
mě navěky zanechal.