Gotta Be You /N.H./

seven

Amie

ILovePizza93: Am?

JustAm: Ano Nialle?

ILovePizza93: Máš třeba nějakou oblíbenou skupinu nebo zpěváka, zpěvačku?

JustAm: No, vlastně ani nevím, poslouchám, co se mi líbí.

ILovePizza93: No tak, přece musíš mít nějakého oblíbence.

JustAm: Dobře, dobře, tak třeba mám docela ráda Shawna Mendese, Little Mix nebo taky Coldplay.

ILovePizza93: Vážně? Já miluji Coldplay.

JustAm: Opravdu?

ILovePizza93: No jo, mohl bych jejich písničky poslouchat pořád.

JustAm: Já taky.

ILovePizza93: A co jiné skupiny?

JustAm: No, vlastně ještě docela ráda poslouchám 5SOS.

ILovePizza93: Jo, kluci jsou vážně super. A dál?

JustAm: Panebože Nialle, o co ti jde?

ILovePizza93: O nic, jen se o tebe zajímám.

JustAm: Fajn, taky ráda poslouchám One Direction.

ILovePizza93: Proč si to nenapsala už předtím a musím z tebe všechno dolovat?

JustAm: Já nevím...

ILovePizza93: Takže máš ráda One Direction?

JustAm: Jo, začneš se teď smát?

ILovePizza93: Proč bych se měl proboha začít smát?

JustAm: Nevím, většina lidí se směje věcem, které poslouchám.

ILovePizza93: Tak to vážně nechápu proč, ti lidi musejí být opravdu hloupí.

JustAm: Asi máš pravdu, a co vlastně ty posloucháš 1D?

ILovePizza93: No, trošku je znám, ale ne nijak zvlášť.

JustAm: Aha. Promiň Nialle, budu muset jít za chvíli mám být na brigádě.

ILovePizza93: Dobře, tak zatím.

JustAm: Zatím.

Povzdechnu si a položím telefon na noční stolek. Pak z seskočím z postele a rovnou zamířím do koupelny. Vyčešu si svoje dlouhé hnědé vlasy do vysokého drdolu a navléknu se do své uniformy ze Starbucks. Rychle seberu všechny svoje věci a naházím je do kabelky. Potom už vyrazím ke Starbucks, které mám kousek od bytu...

„Zase pozdě Am," slyším už ode dveří hlas mého spolupracovníka.

„Jako vždy Chrisi," mrknu na něj a oběhnu pult.

„Řekni mi, jak ty to děláš?" zakření se na mě.

„Na to prostě musíš mít talent," řeknu s úsměvem.

„To asi vážně jo. Každopádně kafe děláš nejlepší."

„Páni mám to brát jako pochvalu?" podívám se na něj udiveně.

„Ber to, jak chceš," řekne a vyplázne na mě jazyk.

Já se na něj na oplátku zakřením.

Pak už se ale postavím k pokladně a čekám na zákazníky. Ponořím se do vlastních myšlenek, ze kterých mě vyruší, až zapínání telefonu, které hlásí novou zprávu. Chci se podívat, kdo mi píše, ale až v tu chvíli si uvědomím, že přede mnou stojí zákazník.

„Ehm, já, omlouvám se, co si dáte?" zamumlám a nasadím svůj profesionální úsměv.

„No, můžete mi něco doporučit?" ozve se milý hlas.

Pořádně si dotyčného prohlédnu. Je to kluk, ale těžko říct, jak vypadá, protože má na hlavě kapuci a na očích tmavé sluneční brýle i když venku není zrovna dvakrát slunečno. Proč by sakra někdo nosil sluneční brýle, když je venku zataženo?

„Am, hej Am slyšíš?"

„Ano?" vyhrknu a otočím se na Chrise.

„Co kdyby sis dala na chvíli pauzu a já tady pána obsloužil?" zeptá se a zmateně na mě kouká.

„Jo, to by bylo bezva. Děkuji Chrisi," zamumlám a omluvně se usměji na neznámého.

Došourám se k zadnímu stolu a svalím se na židli. Co to se mnou sakra je? Povzdechnu si, zašátrám v kapse a vytáhnu telefon.

ILovePizza93: Tak co, jak to jde v práci?

JustAm: Ani se neptej.

ILovePizza93: Jakto? Děje se něco?

JustAm: Právě jsem úplně zamrzla, když jsem měla obsloužit zákazníka.

ILovePizza93: To se občas stane každému.

JustAm: Jo, ale mě se to nestává.

ILovePizza93: Nikdo není perfektní Am.

JustAm: Jo asi jo. Promiň už se budu muset vrátit zpátky.

ILovePizza93: Dobře.

JustAm: A díky.

ILovePizza93: Není za co.

Zamknu telefon a strčím ho zpátky do kapsy. Tak jo Am, vzpamatuj se, pomyslím si. Pak se vrátím zpátky za pult.

„Tak co už si v pohodě?" zeptá se Chris.

„Jo, jo, už jo," zamumlám a pustím se do práce.

Kdybych v tuhle chvíli jen tušila...