Gotta Be You /N.H./

fourty-seven

Amie

Už je to měsíc. Měsíc od toho, co jsme se s Niallem rozešli. Co vím od Emily, Niall nevylezl ze svého pokoje a odmítá se všemi komunikovat. Abych řekla pravdu, já na tom nejsem o moc líp. Jediný, koho jsem za těch čtrnáct dní viděla, byla Emily a Chris, který je u mě skoro každý den.

„No tak Am, musíš sníst alespoň něco," řekne Emily zoufale.

Zavrtím hlavou.

„Za celý měsíc jsi pořádně nic nesnědla," zašeptá Chris.

„Mně to nevadí."

„Ale nám to vadí, Amie. Koukej na sebe, vždyť ty se nám za chvíli ztratíš před očima," vyhrkne Emily.

„Nebojte, neztratím. Víte, když už vás tady mám oba, chtěla bych vám něco říct."

„Začínáš mě trošku děsit," zašeptá Emily.

„Dlouho jsem nad tím přemýšlela a usoudila jsem, že mě tady nic nedrží, samozřejmě kromě vás, a proto jsem se rozhodla, že se odstěhuji zpátky do Česka."

„Cože? Ne, to nejde," vyhrkne okamžitě Chris.

„Věř mi Chrisi, přemýšlela jsem o tom opravdu dlouho. Nemusela bych dálkově studovat a práci tam můžu dělat úplně stejnou, jako tady. Navíc tam mám babičku, u které bych mohla bydlet."

„Amie, nemůžeš odjet," kuňkne Emily.

„Omlouvám se Em, ale už jsem se rozhodla."

„Vždyť jsme nejlepší kamarádky, co já tady bez tebe budu dělat?"

„Máš Harryho."

„Já vím, ale ty si přece moje nejlepší kamarádka."

„Nemizím dokonce života Em, jen potřebuji čas, abych si všechno srovnala a tak."

„Amie, no tak," zašeptá Chris.

„Omlouvám se, na zítra jsem si zarezervovala letenku a odlétám."

Emily se do očí nahrnou slzy.

„Já, jen si odskočím," zamumlá a někam zmizí.

„Am, rozmyslela sis to dobře?" zamumlá Chris.

„Věř mi, nejlíp jak jsem mohla. Navíc, já se neplánuji z Londýna odstěhovat úplně. Z našetřených peněz, jsem si tady předplatila nájem na půl roku a pak uvidím."

„Dobře, ale beru tě za slovo Am."

„Jasně."

Niall

„No tak Niallere, jdi se alespoň vykoupat," zamručí Louis.

„Dejte mi pokoj. Proč mě sakra nenecháte na pokoji," zavrčím.

„Protože nám na tobě záleží Nialle a nechceme tě takhle vidět," ozve se Harry.

„Ale se mnou už to lepší nebude Harry."

„No tak, Amie nebyla poslední holka na světě."

„Byla," zamručím a zabořím hlavu do polštáře.

„Nialle, tak alespoň něco sněz."

„Sakra, už jsem řekl, že nic jíst nebudu."

Harry si povzdechne a v tu chvíli mu začne zvonit telefon.

„Ano Em?" zacvrliká do telefonu.

„Panebože, co se děje. Amie, co?"

Okamžitě jsem v pozoru a čekám co z Harryho vypadne.

„Em, to bude v pořádku. Je to její rozhodnutí, musíš ho respektovat. Víš, co přijedu pro tebe, ano?"

Položí telefon a povzdechne si.

„Sakra Harry, mluv."

„Emily volala, že Am se rozhodla odstěhovat."

„Kam se bude stěhovat, myslel jsem, že má svůj byt ráda. Stěhuje se někam víc do centra?" ptám se i když vím, že mi do toho nic není.

„Nialle, ty to nechápeš, ona se stěhuje zpátky do České republiky."

„C-cože? Ne, to ne."

„Bohužel Nialle."

„To znamená, že už ji v životě neuvidím?"

„Tak s tím něco udělej Niallere. Jestli se dobře koukám, měla by zítra odlétat v poledne," zamumlá Louis s telefonem v ruce.

„Tak se koukej vzchopit."

„Vzchopím se," řeknu a seskočím z postele.

'Kvůli Am' pomyslím si.