Gotta Be You /N.H./

fourty-two

Amie

Koukám na ní jako kdyby se zbláznila nebo jsem se možná zbláznila já. Nic z toho se rozhodně nevylučuje.

„C-cože?" zašeptám a můj hlas se klepe, tak moc, že si nejsem jistá, jestli mi je rozumět.

„Jsem Niallova přítelkyně," zopakuje znovu a dívá se na mě jako kdybych snad měla o kolečko navíc.

„To asi těžko, protože Niallova přítelkyně, jsem já," vydechnu a rozhodnu se bránit.

No řekněte, přece nejde, aby si sem nakráčela a tvrdila, že chodí s mým přítelem.

„Oh, ty musíš být Amie, že ano?" zeptá se sladce a mě se sevře srdce.

„Jo, to jsem," zavrčím.

„Niall mi o tobě říkal. Chudinka, které se nemůže zbavit co?" řekne a prohlédne si mě od hlavy k patě.

„Cože?" vydechnu nevěřícně a slzy se mi nahrnou do očí.

„No jo, myslím, že už je načase, aby si se klidila z cesty, zlato," mrkne na mě a posadí se na židli.

„Ne, tohle by Niall neudělal takový není," zamumlám, zavrtím hlavou a první slza se mi skutálí po tváři.

„Ale no tak, přece si opravdu nemyslíš, že by se světová hvězda, idol všech dívek, zahazoval zrovna s tebou. Vždyť se na sebe podívej. Niall má na mnohem víc," zamručí a kouká před sebe.

To už je na mě moc. Seberu kabelku a co nejrychleji se snažím dostat pryč. Musím pryč.

„Panebože Amie," vyhrkne Cheryl, která se vrací zpátky a já ji málem srazím.

Když uvidí slzy, které mi stékají po tvářích, vyděšeně se na mě podívá.

„Stalo se něco Am?"

„Zeptej se Barbary," zašeptám a snažím se alespoň trochu otřít slzy, které se mi dál valí z očí.

„Barbary?" zeptá se zmateně.

„Jo, Niallovi pravé přítelkyně," vzlyknu.

„Počkej Amie, to tak určitě není."

„Myslím, že jsem ho pochopila úplně jasně Cheryl. Jen mu prosím vyřiď, že jsem se mýlila. Všichni kluci jsou stejní, a to co udělal bylo možná ještě horší než kdyby se, se mnou vyspal a pak mě odkopl. On mě totiž nechal, abych se do něj zamilovala. Ať za mnou hlavně nechodí a nevolá mi. Už ho nechci vidět. Nikdy. Tak jako on, mi ještě nikdo neublížil."

„Ale Am," zašeptá Cheryl.

„To je v pohodě. Jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat Cher. Myslím, že se k sobě s Liamem báječně hodíte a doufám, že spolu budete šťastní," vzlyknu.

Než stačí něco říct otočím se a rozeběhnu se pryč. Chvilku mi trvá, než se dostanu ven, ale když se mi to konečně podaří, mám najednou pocit, jako bych se konečně mohla pořádně nadechnout. Stopnu si prvního taxíka a vydám se domů. Celou cestu se snažím držet kamennou tvář, ale jakmile stojím doma za dveřmi svezu se po nich a nekontrolovaně se rozvzlykám. Proč mi tohle sakra udělal? Proč ze mě dělal takového idiota, tak dlouho? Proč sakra já. Mohla jsem to tušit, proto byl tolik nervózní. Asi po půl hodině, kdy nemám už ani sílu brečet, se vyhrabu na nohy a hledám telefon. Chci zavolat Emily, protože mám pocit, že tohle sama nezvládnu. K mojí smůle mi, ale telefon ohlásí, že je momentálně nedostupná. Posadím se na sedačku a dám hlavu do dlaní. Začínám propadat drobné panice, nebo něčemu podobnému, co ani neumím nazvat. Znovu vezmu telefon do ruky a vytočím číslo posledního člověka na světě. u kterého vím, že mi vždycky pomůže.

„Haló?" ozve se ospalý hlas.

„Ahoj Chrisi, to jsem já Am. Já nemůžu k tobě přijet?"