Gotta Be You /N.H./

eleven

Amie

JustAm: Málem bych zapomněla takže...?

ILovePizza93: Ehm, takže?

JustAm: Panebože Nialle...

ILovePizza93: Promiň, ale asi mi teď nedochází, co myslíš?

JustAm: Kdy se teda potkáme?

ILovePizza93: Ale, ale, tady je někdo nedočkavý.

JustAm: Hahaha, klidně se mi směj...

ILovePizza93: Promiň, nemyslel jsem to tak.

JustAm: Dobře a odpovíš mi?

ILovePizza93: Nevím, zrovna teď nemám moc času...

JustAm: Aha, chápu.

ILovePizza93: Nezlob se prosím, ale vážně teď nemůžu...

JustAm: To je v pohodě, jsem zvyklá. Jednou sama pořád sama.

ILovePizza93: Amie, víš, že to tak není.

JustAm: To je vážně v pohodě Nialle, chápu to, jsme kamarádi přes internet, nic víc.

ILovePizza93: Amie, tohle neříkej. Víš moc dobře, že se s tebou chci potkat.

JustAm: Ne Nialle, to je v pohodě, já to vážně chápu. Jsem jenom chvilková zábava, když se nudíš.

ILovePizza93: Tohle si vážně myslíš?

JustAm: Není to jedno?

ILovePizza93: Mně ne.

JustAm: Myslím, že jo. Promiň už budu muset jít.

ILovePizza93: Amie počkej, nechoď nikam.

Zavrtím hlavou a odhodím telefon za sebe. Nechápu, jak jsem si mohla, třeba myslet, že na mě Niallovi záleží. Vždycky jsem byla naivní. Vyhrabu se z postele a zamířím do koupelny. Zamotám si vlasy do culíku a vyčistím si zuby. Dneska naštěstí nemusím do práce, protože je pátek, a tak přemýšlím, co bych mohla dělat. Z mého přemýšlení mě vytrhne zvonek. Pomalu se došourám ke dveřím. Jakmile je otevřu, nahrne se dovnitř Emily. A to doslova, ta holka je jako velká voda.

„Emily? Co se děje?!" vyhrknu, protože se poměrně leknu.

„Nic, nic, jen mě napadlo, když jdeme zítra na ten koncert, mohly bychom vyrazit na nákupy."

„Na nákupy?" vydechnu.

„No jo. Tak jdeme?"

Nejdřív chci říct, že se mi nechce, nakonec ale usoudím, že jakékoliv rozptýlení uvítám.

„No tak dobře, jdeme na nákupy," zamručím.

„Bezva!" zatleská nadšeně Em.

„Hm."

„Děje se něco Amie?"

„Ne, mělo by?"

„Jsi divná," prohlásí a prohlédne si mě od hlavy k patě.

„Nejsem divná Emily."

„Jsi, tak povídej, co se stalo."

„Pohádala jsem se s jedním kamarádem," pokrčím rameny a snažím se dělat, že o nic nejde.

„S tím, s kterým si pořád píšeš?" podívá se na mě zvědavě.

„Cože, jak to víš?"

„No tak Amie. Nejsem slepá."

„Fajn, jo, s tím."

„Proč?"

„To je vlastně jedno, nebudeme si kazit den, dobře?" nasadím svůj umělý úsměv.

„Tak jo, jdeme nakupovat," vypískne nadšeně.

I přesto, že strávíme celý den nakupováním, moje myšlenky, jsou pořád u kluka z internetu.

U toho, který mi učaroval, tak jako nikdo jiný...